8 Azs 32/2008-66

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Jana Passera a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: T. O., zastoupeného Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Praha 6, Muchova 9/223, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 4. 2006, čj. OAM-273/VL-07-08-2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2007, čj. 4 Az 38/2006-28,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Odměna advokátky Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové se určuje částkou 2400 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví neudělil žalobci azyl podle § 12, § 13 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností.

Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti je její přijatelnost. Kasační stížnost je v souladu s § 104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdil, Nejvyšší správní soud se proto mohl otázkou přijatelnosti kasační stížnosti zabývat pouze v obecné rovině za použití hledisek nastíněných např. v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39 (č. 933/2006 Sb. NSS).

Nejvyšší správní soud v posuzované věci neshledal přesah vlastních zájmů stěžovatele ani žádné pochybení v postupu městského soudu, tím méně pak pochybení zásadní, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

Stěžovatel poměrně obecně namítl, že správní orgán nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci, neopatřil si úplné důkazy, nemohl se proto správně zabývat skutkovými a právními otázkami a žádost stěžovatele posoudil nesprávně. Dále stěžovatel uvedl, že je v zemi původu ohrožen na životě a nemá se kam obrátit o pomoc, protože stát takové poměry trpí a podporuje. Stěžovatel se odvolal rovněž na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a názoru v Příručce postupů a kritérií pro určování právního postavení uprchlíků. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že se podobnými otázkami, jaké stěžovatel namítl v kasační stížnosti, zabýval v řadě svých rozhodnutí, z nichž odkazuje např. rozhodnutí ze dne 10. 3. 2004, čj. 3 Azs 22/2004-48, ze dne 18. 12. 2003, čj. 4 Azs 38/2003-36, ze dne 10. 2. 2006, čj. 4 Azs 129/2005-54, ze dne 21. 7. 2005, čj. 3 Azs 303/2004-79, a ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 47/2003-48 (všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka, v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Soud určil odměnu advokátky částkou 2100 Kč za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava věci vč. studia spisu) a dále 300 Kč na úhradu hotových výdajů [§ 9 odst. 3 písm. f), § 7, § 11 odst. 1 písm. b), c) a § 13 odst. 1, 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů], celkem 2400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nezohlednil při výpočtu odměny další poradu advokátky se stěžovatelem dne 1. 8. 2008. Zastoupení stěžovatele se projevilo pouze v žádosti o potvrzení o vedení řízení, adresované advokátkou Nejvyššímu správnímu soudu. Zastoupení naopak nevyústilo např. v podání týkající se věci samé a směřující k doplnění kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud neshledal další poradu se stěžovatelem účelným úkonem směřujícím k ochraně práv stěžovatele.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. září 2008

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu