8 Azs 22/2008-74

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Jana Passera a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: A. M., zastoupený JUDr. Františkem Kubínem, advokátem se sídlem Dlouhá třída 461, Havířov-Město, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, poštovní přihrádka 21/OAM, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2007, čj. OAM-1440/VL-10-11-2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 11. 2007, čj. 59 Az 7/2007-34,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti

III. Odměna advokáta JUDr. Františka Kubína s e u r č u j e částkou 5712 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 1. 2007, čj. OAM-1440/VL-10-11-2006, neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ). Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který ji rozsudkem ze dne 26. 11. 2007, čj. 59 Az 7/2007-34, zamítl. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti. Teprve pokud by Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by o její přijatelnosti podle § 104a s. ř. s. Kasační stížnost není přípustná.

Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatel požádal v rámci kasační stížnosti o ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud usnesením ze dne 27. 2. 2008, čj. 59 Az 7/2007-62, ustanovil zástupcem stěžovatele JUDr. Františka Kubína, jemuž zároveň uložil povinnost doplnit ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení kasační stížnost mj. uvedením skutečností v jakém rozsahu a z jakých důvodů ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí napadáno. Součástí usnesení je také poučení o následcích nesplnění výzvy.

Ustanovený advokát přípisem ze dne 3. 4. 2008 mj. sdělil, že se mu přes pokus o kontakt nepodařilo se stěžovatelem spojit a přes nahlédnutí do spisu nebylo možné zjistit skutečnosti, ze kterých by bylo možné doplnit kasační stížnost žalobce o údaje v jakém rozsahu a z jakých důvodů podle § 103 odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí krajského soudu napadáno.

Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že ji podává z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a)-d) s. ř. s. a dodal pouze, že krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem a že shledává vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu v projednávání věci u Krajského soudu v Ostravě, kdy uvedený soud projednal předmětnou věc v rozporu se zákonem o azylu.

Ze zcela obecných tvrzení stěžovatele není možné dovodit žádné konkrétní skutečnosti, které krajskému soudu, příp. žalovanému v předchozím řízení, vytýká. Konkrétní stížní námitky podřaditelné § 103 odst. 1 s. ř. s. přitom nelze nahradit ani prostým odkazem na všechny možné důvody kasační stížnosti podle citovaného ustanovení, jak učinil stěžovatel, ani jejich případnou citací (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2004, čj. 6 Ads 21/2003-43, www.nssoud.cz), ani zcela nekonkrétním tvrzením o porušení celého právního řádu či porušení zákona o azylu.

Krajský soud stěžovatele správně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti, která neobsahovala konkrétní stížní námitky ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s., k nimž by Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnost projednat, resp. se alespoň zabývat její přijatelností. Stěžovatel ve stanovené lhůtě ani později kasační stížnost nedoplnil, ustanovenému zástupci se ním pak dle jeho sdělení nepodařilo vůbec spojit.

Kasační stížnost neobsahující stížní námitky ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s. trpí vadou, která nebyla přes výzvu spojenou s poučením o následcích nevyhovění výzvě odstraněna. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.].

Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 60 odst.3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud stanovil odměnu advokáta částkou 2x 2100 Kč za dva úkony právní služby-převzetí a příprava věci a následné podání soudu týkající se věci samé, dále 2x 300 Kč na úhradu hotových výdajů [§ 7, § 9 odst.3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů] a jako plátci daně z přidané hodnoty daň ve výši 912 Kč, celkem 5712 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. června 2008

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu