8 As 54/2015-25

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: J. K., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2014, čj. KrÚ 73647/2014/ODSH/12, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 31. 3. 2015, čj. 52 A 18/2015-19,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce, Mgr. Jaroslava Topola.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Usnesením ze dne 31. 3. 2015, čj. 52 A 18/2015-19, krajský soud zastavil řízení o žalobě z důvodu nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě.

[2] Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu blanketní kasační stížností. Usnesením ze dne 20. 4. 2015, čj.-10, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede důvody, z jakých napadá usnesení krajského soudu (§ 106 odst. 1 a 3 s. ř. s.). Současně poučil stěžovatele o možných následcích spojených s neodstraněním vad kasační stížnosti. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 27. 4. 2015, lhůta pro doplnění kasační stížnosti tedy skončila dne 27. 5. 2015 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

[3] Stěžovatel nedoplnil kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, ani později. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud odmítne návrh mimo jiné tehdy, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Jednou z podmínek řízení je existence řádného návrhu, který lze v řízení projednat, v tomto případě kasační stížnosti. Neuvedení důvodů, pro které stěžovatel napadl usnesení krajského soudu, bránilo věcnému vyřízení kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s 120 s. ř. s., neboť nebyly splněny podmínky řízení a přes výzvu soudu nebyl tento nedostatek odstraněn.

[4] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Podle § 10 odst. 3 věta poslední zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 3. června 2015

JUDr. Jan Passer předseda senátu