8 As 42/2012-151

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: Děti Země-Klub za udržitelnou dopravu, se sídlem Cejl 48/50, Brno, zastoupen Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti I) Společnost ochránců životního prostředí, se sídlem Nerudova 34, Litoměřice, II) Občanské sdružení Konipas, se sídlem Němčí 2, Malečov, III) Pozemkový fond České republiky, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 a IV) Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 56, Praha 4, zastoupeno Mgr. Ing. Michalem Burešem, advokátem se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, ve věci stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 11. 1996, čj. 400/3144/1618/OPVŽP/96 e. o., rozhodnutí Městského úřadu Lovosice, odboru stavebního úřadu a územního plánování ze dne 20. 6. 2011, čj. Výst. 3476-100/2011, 12-100/2011/OST/ves, e.č. 20061/2001, MULO 667/2011 a rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2011, čj.367/UPS/2011-11, JID 190582/2011/KÚÚK, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení IV) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 2. 2012, čj. 15 A 75/2011-107

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 18. 10. 2011, čj. 367/UPS/2011-11, JID 190582/2011/KÚÚK, odvolání žalobce proti výroku A rozhodnutí Městského úřadu Lovosice, odboru stavebního úřadu a územního plánování ze dne 20. 6. 2011, čj. Výst. 3476-100/2011, 12-100/2011/OST/ves, e.č. 20061/2001, MULO 667/2011, kterým bylo rozhodnuto o umístění a povolení stavby.

[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterou se vedle zrušení rozhodnutí o odvolání domáhal též zrušení rozhodnutí Městského úřadu Lovosice, odboru stavebního úřadu a územního plánování ze dne 20. 6. 2011, čj. Výst. 3476-100/2011, 12-100/2011/OST/ves, e.č. 20061/2001, MULO 667/2011 a prohlášení nezákonnosti stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne 15. 11. 1996, čj. 400/3144/1618/OPVŽP/96 e. o.

[3] Krajský soud rozsudkem ze dne 27. 2. 2012, čj. 15 A 75/2011-107 zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2011, čj.367/UPS/2011-11, JID 190582/2011/KÚÚK. Ve zbytku žalobu odmítl.

[4] Osoba zúčastněná na řízení IV) (dále jen stěžovatel ) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. Stěžovatel neuhradil soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 22. 8. 2012, čj.-86, vyzval k zaplacení soudního poplatku do 5 dnů od doručení výzvy. Současně jej poučil, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato výzva byla zástupci stěžovatele doručena 31. 8. 2012.

[5] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích ), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

[6] Stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem. Neučinil tak ani následně. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

[7] Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 24. září 2012

JUDr. Jan Passer předseda senátu