8 As 40/2009-61

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: I. M., zastoupené JUDr. Otýlií Pavlíkovou, advokátkou se sídlem 151 01 Praha 5, Lidická 28, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3, proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 6. 2. 2008, čj. MV-2590/VS-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2008, čj. 7 Ca 34/2008-36,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Ministr vnitra zamítl rozhodnutím z 6. 2. 2008 rozklad podaný žalobkyní proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2007, čj. OAM-365-6/TP-2007, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o povolení k trvalému pobytu na území České republiky dle § 75 odst. 1 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců.

Městský soud v Praze žalobu proti citovanému rozhodnutí zamítl. Rozsudek byl zástupci žalobkyně doručen dne 3. 2. 2009.

Dne 18. 2. 2009 byla na podatelnu městského soudu doručena kasační stížnost, jíž se žalobkyně domáhala zrušení rozsudku a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení. Zároveň žalobkyně (stěžovatelka) požádala o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti; žádost odůvodnila tím, že advokátka JUDr. Otýlie Pavlíková, kterou jí městský soud ustanovil v řízení o žalobě, odchází do důchodu a nebude proto moci dále stěžovatelku zastupovat. Současně stěžovatelka podala návrh na osvobození od soudních poplatků a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný navrhl ve svém vyjádření kasační stížnost zamítnout.

Ze spisu městského soudu je zřejmé, že kasační stížností napadený rozsudek převzala zástupkyně stěžovatelky dne 3. 2. 2009 (založená doručenka). Ze záznamu provedeného podatelnou městského soudu na originále kasační stížnosti je zřejmé, že kasační stížnost byla podána k soudu osobně dne 18. 2. 2009 v 9.30 hodin (čl. 40).

Přestože stěžovatelka (v kasační stížnosti podepsané ustanovenou advokátkou) uvedla, že byl rozsudek doručen její zástupkyni dne 6. 2. 2009, jak výše uvedeno, z doručenky jednoznačně vyplývá, že k řádnému doručení došlo již dne 3. 2. 2009.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty nelze prominout.

Lhůta počítaná podle týdnů skončí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

Rozsudek byl doručen zástupkyni stěžovatelky dne 3. 2. 2009 (úterý), tudíž lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula dne 17. 2. 2009 (úterý). Kasační stížnost však byla městskému soudu doručena teprve 18. 2. 2009. Lhůta je zachována i tehdy, bylo-li posledního dne zasláno podání soudu prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li zákon jinak. Z razítka podatelny městského soudu je však jednoznačně zřejmé, že kasační stížnost byla podána osobně, nikoli prostřednictvím držitele poštovní licence atp.

Z výše uvedeného vyplývá, že kasační stížnost byla podána opožděně. Jelikož zmeškání lhůty není možno prominout a stěžovatelka ani o prominutí nežádala, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost pro opožděnost odmítnout [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.]. Z tohoto důvodu se soud nemohl zabývat kasační stížností meritorně a bylo proto rovněž nadbytečné rozhodovat o dalších procesních nárocích stěžovatelky.

O nákladech řízení rozhodl kasační soud dle § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.; podle nich bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba (kasační stížnost) odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Stěžovatelce byla usnesením městského soudu ze dne 12. 6. 2008, čj. 7 Ca 34/2008-18, ustanovena zástupkyní advokátka JUDr. Otýlie Pavlíková. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s., § 120 s. ř. s.). Uvedená advokátka vyúčtovala na nákladech řízení odměnu za tři úkony právní služby a tři režijní paušály; nikterak však tyto úkony nespecifikovala. Vzhledem k tomu, že stěžovatelku zastupovala již v řízení před městským soudem, Nejvyšší správní soud neshledal důvod přiznat advokátce odměnu za převzetí a přípravu zastoupení. Jediný úkon právní služby, který lze zohlednit (přestože jej jmenovaná advokátka neupřesnila) je podání kasační stížnosti.

Jelikož však bylo zjevně opožděné a zástupkyně stěžovatelky se snažila pouze v kasační stížnosti tuto okolnost zastřít uvedením nesprávného data doručení rozsudku, je třeba mít za to, že tímto úkonem nepřispěla zástupkyně stěžovatelky nikterak k ochraně stěžovatelčiných práv a proto jí odměna nepřísluší.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. listopadu 2009

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu