8 As 12/2008-55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEMREPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudů JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: V. S., zastoupený JUDr. Jaromírem Richterem, advokátem se sídlem Karviná-Fryštát, Svatováclavská 31, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, Praha 9, Sokolovská 219, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 5. 2007, čj. 33 219/2003-603/II.vyř., o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2007, čj. 9 Ca 225/2007-39,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu bylo vysloveno, že se zamítá žádost (žaloba) o obnovu řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) a odst. 2 správního řádu. Toto správní rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobce JUDr. Marku Křížovi Ph.D., advokátovi, dne 9. 5. 2007.

Žalobou, doručenou Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení tohoto rozhodnutí ve správním soudnictví. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2007, čj. 9 Ca 225/2007-39 byla žaloba odmítnuta. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení městský soud poukázal na § 46 odst. 1 písm. d) a § 68 písm. a) s. ř. s. s tím, že v napadeném správním rozhodnutí byl žalobce poučen o možnosti podat rozklad ve lhůtě 15 dnů. Jak sdělil i tento účastník řízení, opravný prostředek proti tomuto správnímu rozhodnutí však nepodal.

Včas podanou kasační stížností se žalobce domáhal přezkoumání tohoto usnesení. Vedle skutečností, týkajících se rozhodnutí ve správním řízení ve věci samé, uvedl, že mu dosud není známo, proč jeho zástupce proti napadenému správního rozhodnutí nepodal opravný prostředek, ačkoli to byla jeho zřejmá povinnost. Považuje to za hrubé porušení povinnosti advokáta, který měl v zájmu žalobce (stěžovatele) jednat. Protože stěžovatel pracuje již třetím rokem v zahraničí, spoléhal na svého zástupce. Tím byl zkrácen na svých právech.

Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení v rozsahu stížních důvodů a dospěl k závěru, že tato stížnost není důvodná; vycházel přitom z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud usnesením návrh (v tomto případě žalobu) odmítne, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná mj. tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li to zvláštní zákon.

V souladu s § 107 odst. 8 písm. c) bod 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) napadené správní rozhodnutí obsahuje poučení o možnosti podat opravný prostředek k Radě Českého telekomunikačního úřadu. Nejedná se tedy o případ § 46 odst. 5 s. ř. s., podle kterého podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému; byl-li návrh podán včas u soudu platí, že opravný prostředek byl podán včas.

Soudní řád správní neumožňuje, aby ani ve výjimečných případech (hodných zvláštního zřetele), soud upustil od rozhodnutí o odmítnutí návrhu dle § 46 odst. 1 s. ř. s. Pro úplnost je nutno uvést, že zástupce (v tomto případě na základě plné moci pro celé správní řízení) v řízení jedná jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému (srov. § 34 odst. 1 správního řádu). Tak je tomu i v případě právních důsledků neučinění určitého úkonu (zde podání opravného prostředku). Případné opomenutí provést právní úkon může být podstatné pro vnitřní vztah mezi zastoupeným a zástupcem, důvody tohoto opomenutí však nemohou být rozhodné pro probíhající správní řízení (pokud přísl. procesní předpis neumožňuje takovéto důvody zohlednit). Ze správního spisu nevyplývá a ani stěžovatel to netvrdí, že by postupem podle § 41 správního řádu požádal o navrácení v předešlý stav (prominutí zmeškání úkonu-opravného prostředku). Nemohou tudíž skutečnosti uváděné stěžovatelem zvrátit usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby. Proto byla kasační stížnost jako nedůvodná zamítnuta (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).

Neúspěšný stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Jak vyplývá z obsahu spisu, úspěšnému žalovanému tyto náklady řízení nevznikly. Proto mu náhrada nákladů nebyla přiznána (§ 60 odst. 1, § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. února 2009

JUDr. Petr Příhoda předseda senátu