8 As 104/2011-37

USNE SEN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: P. F. Z., zastoupeného JUDr. Alenou Jírovcovou, advokátku se sídlem Šafaříkova 161, Jičín, proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, adresa pro doručování: Věznice Valdice, nám. Míru 55, Valdice, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 3. 2011, 4. 4. 2011, 13. 4. 2011 a 3. 5. 2011 o uložení kázeňského trestu, v řízení o kasačních stížnostech žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 116/2011-15, ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 117/2011-13, ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 118/2011-13, a ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 119/2011-13,

takto:

I. Kasační stížnosti s e o d m í t a j í . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech. III. Ustanovené zástupkyni žalobce, advokátce JUDr. Aleně Jirovcové, s e n e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasačních stížnostech.

Odůvodnění:

I. [1] Rozhodnutím ze dne 22. 3. 2011 uložil žalovaný žalobci kázeňský trest podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen zákon o výkonu trestu odnětí svobody ), spočívající v jeho umístění do uzavřeného oddělení na 14 dní, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Kázeňský trest byl uložen proto, že žalobce dne 14. 3. 2011 kolem 16.35 hod. v ubytovně D bránil dozorci ve výkonu jeho pravomoci, když mu z ruky vytrhl igelitovou tašku, kterou dozorce právě kontroloval a kterou chtěl žalobci odebrat. Žalobce tašku vydal až po důrazné opakované výzvě dozorce a po pohrůžce použití donucovacího prostředku.

[2] Rozhodnutím ze dne 4. 4. 2011 uložil žalovaný žalobci kázeňský trest podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona o výkonu trestu odnětí svobody, spočívající v jeho umístění do uzavřeného oddělení na 7 dní, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Kázeňský trest byl uložen proto, že dne 15. 3. 2011 ve 12.35 hod. ve sportovní místnosti v přízemí ubytovny D došlo ke vzájemnému napadení žalobce s jiným odsouzeným vězněm.

[3] Rozhodnutím ze dne 13. 4. 2011 uložil žalovaný žalobci kázeňský trest podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona o výkonu trestu odnětí svobody, spočívající v jeho umístění do uzavřeného oddělení na 24 dní, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Kázeňský trest byl uložen proto, že žalobce dne 30. 3. 2011 v kanceláři vychovatele reagoval při výdeji balíku vulgarizmy, a po vykázání z kanceláře pokračoval v hrubém verbálním projevu vůči vychovateli.

[4] Rozhodnutím ze dne 3. 5. 2011 uložil žalovaný žalobci kázeňský trest podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona o výkonu trestu odnětí svobody, spočívající v jeho umístění do uzavřeného oddělení na 7 dní, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Kázeňský trest byl uložen proto, že žalobce dne 20. 4. 2011 ve 12.00 hod. na cele č. 313 ubytovny D zneužil celovou signalizaci a pomocí ní se dožadoval opětovného příchodu kmenového vychovatele, aby mu předal připravenou dopisní obálku.

[5] Shora uvedenými jednáními žalobce porušil § 28 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. V případě jednání dne 30. 3. 2011 se jednalo o hrubé porušení tohoto ustanovení.

II. [6] Proti rozhodnutím žalovaného o kázeňském trestu a proti konání výchovného pohovoru podal žalobce čtyři samostatné žaloby k Městskému soudu v Praze (dále jen městský soud ). Současně s podanými žalobami požádal o osvobození od soudních poplatků a požádal o ustanovení zástupce, nejlépe JUDr. Aleny Jírovcové, advokátky se sídlem Šafaříkova 161 neboť ví, že pracuje s derogačním nálezem č. 341/2010 .

[7] Městský soud usneseními ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 116/2011-15, ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 117/2011-13, ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 118/2011-13, a ze dne 20. 10. 2011, čj. 7 A 119/2011-13, žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků a současně zamítl jeho žádosti o ustanovení advokáta.

[8] V usneseních shodně konstatoval, že žalobce osvědčil své majetkové poměry a nejde o žaloby, které by byly zjevně neúspěšné. Proto mu přiznal osvobození od soudních poplatků. Soud dále vyšel z toho, že pro vyhovění návrhu na ustanovení advokáta zákon v § 35 odst. 8 s. ř. s. předpokládá splnění dvou podmínek, a sice že žalobce splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a rovněž že ustanovení zástupce je třeba k ochraně jeho práv. Soud v daných věcech neshledal splnění podmínky potřebnosti ochrany práv žalobce. Jím podané žaloby totiž měly zákonem požadované náležitosti, neboť obsahují označení napadeného rozhodnutí, důvody a námitky, které žalobce vedly k podání žalob a obsahují i návrh výroku rozsudků. Žalobce tedy vlastními úkony učinil vše, co mohl podle právních předpisů učinit k ochraně svých práv a dostatečně kvalifikovaným způsobem se obrátil na soud. V řízení před krajským soudem není zastupování právním zástupcem povinné.

III. [9] Proti všem shora specifikovaným usnesením městského soudu brojil žalobce (stěžovatel) podáními označenými jako kasační stížnost. Uvedl, že naléhavě žádá o přidělení právního zástupce, nejlépe JUDr. Aleny Jírovcové, protože pracuje s derogačním nálezem č. 341/2010 Sb. Stěžovatel uvedl, že není právně vzdělán a bez erudovaného člověka v právní oblasti se neobejde. Zdůraznil, že pouze využívá práva, které mu umožňuje zákon.

IV.

[10] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5. 3. 2012, čj.-24, spojil řízení o kasačních stížnostech ke společnému projednání a rozhodnutí.

[11] Nejvyšší správní soud týmž usnesením ustanovil stěžovateli pro řízení o kasačních stížnostech zástupkyní JUDr. Alenu Jirovcovou, advokátku se sídlem Šafaříkova 161, Jičín. Současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení v souladu s § 106 ve spojení s ustanovením § 37 odst. 5 s. ř. s., doplnil prostřednictvím své zástupkyně své blanketní kasační stížnosti o rozsah a důvody, pro které napadá v záhlaví označená usnesení městského soudu a uvedl, čeho se podáními domáhá (petit). Nejvyšší správní soud stěžovatele současně poučil, že pokud ve stanovené lhůtě této výzvě nevyhoví, soud kasační stížnosti odmítne.

V. [12] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 platí obdobně. Podle § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

[13] Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

[14] Jak vyplývá z doručenky založené v soudním spisu, specifikované usnesení bylo zástupkyni stěžovatele doručeno dne 29. 3. 2012. Stěžovatel, resp. jeho zástupkyně, tak byl povinen předmětné kasační stížnosti doplnit nejpozději do 30. 4. 2012 (29. 4. 2012 byla neděle).

[15] Zástupkyně stěžovatele ovšem ve stanovené lhůtě na výzvu Nejvyššího správního soudu nereagovala. Kasační stížnosti nedoplnila o žádné individualizované a dostatečně konkrétní kasační body, a ani soud ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s. nepožádala o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti o důvody jejího podání.

[16] Kasační stížnosti stěžovatele postrádají základní náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o nich pokračovat a ani ve věcech meritorně rozhodnout. Při chybějících důvodech podání kasační stížnosti nemůže být Nejvyššímu správnímu soudu zřejmé, v čem konkrétně stěžovatel spatřuje nedostatky napadených usnesení městského soudu a co konkrétně má být v kasačním řízení přezkoumáváno. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odmítl pro neodstranění vad podání.

[17] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[18] Stěžovateli byla na jeho žádost ustanovena k zastupování pro řízení o kasačních stížnostech JUDr. Alena Jirovcová, v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Ustanovená zástupkyně ovšem v řízení ani netvrdila, ani nedoložila provedení úkonů právní služby ve smyslu vyhlášky

č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Nejvyšší správní soud jí proto nepřiznal odměnu za zastupování v řízení o kasačních stížnostech.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 16. července 2012

JUDr. Jan Passer předseda senátu