8 Afs 33/2013-20

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: Alba, a. s., se sídlem Levá 6/311, Praha 4, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 2. 2011, čj. 1390/11-1500-106358, čj. 1391/11-1500-106358, čj. 1392/11-1500-106358, čj. 1393/11-1500-106358, čj. 1394/11-1500-106358, čj. 1395/11-1500-106358, čj. 1396/11-1500-106358, čj. 1397/11-1500-106358, čj. 1398/11-1500-106358, čj. 1399/11-1500-106358, čj. 1400/11-1500-106358, čj. 1401/11-1500-106358 a čj. 1402/11-1500-106358, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2013, čj. 5 Af 20/2011-70,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Třinácti žalobami podanými dne 13. 4. 2011 u Městského soudu v Praze brojila žalobkyně proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 2. 2011. Usnesením ze dne 14. 6. 2011, čj. 5 Af 20-32/2011-19, spojil městský soud věci vedené pod sp. zn. 5 Af 20/2011 až 5 Af 32/2011 ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Af 20/2011.

Usnesením ze dne 29. 6. 2011, čj. 5 Af 20/2011-21-22, vyzval městský soud žalobkyni, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek a dále ji poučil o tom, že odvolání proti tomuto usnesení není přípustné. Přesto žalobkyně proti usnesení brojila kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 10. 2011, čj. 8 Afs 54/2011-39, odmítl.

Usnesením ze dne 28. 12. 2011, čj. 5 Af 20/2011-46, městský soud neosvobodil žalobkyni od soudních poplatků. Také proti tomuto usnesení podala žalobkyně kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 10. 1. 2013, čj. 8 As 45/2012-25, zamítl.

Městský soud proto žalobkyni usnesením ze dne 1. 3. 2013, čj. 5 Af 20/2011-67, vyzval k zaplacení soudního poplatku. Protože žalobkyně soudní poplatek nezaplatila, městský soud usnesením ze dne 29. 3. 2013, čj. 5 Af 20/2011-70, řízení zastavil a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

Žalobkyně podala u Nejvyššího správního soudu dne 30. 4. 2013 kasační stížnost proti shora uvedenému usnesení.

Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení napadeného rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu, lhůta je však zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

Z obsahu soudního spisu vyplynulo, že městský soud napadené usnesení odeslal do datové schránky žalobkyně dne 4. 4. 2013, dodáno bylo do datové schránky také 4. 4. 2013. Protože si žalobkyně písemnost nevyzvedla, byla doručena fikcí za použití § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle kterého nepřihlásí-li se do datové schránky osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Písemnost byla dodána do datové schránky dne 4. 4. 2013, doručena proto byla fikcí dne 14. 4. 2013.

Městský soud poté na usnesení vyznačil doložku právní moci s datem 15. 4. 2013. K vyznačení právní moci Nejvyšší správní soud uvádí, že v rozsudku ze dne 16. 5. 2013, čj. 5 Afs 76/2012-28, vysvětlil, že na počítání lhůty podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se nevztahuje pravidlo pro počítání času uvedené v § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že konec lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek . Napadené usnesení v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího správního soudu nabylo právní moci již 14. 4. 2013. To, že městský soud považoval za den doručení zásilky až 15. 4. 2013, nemá však na posouzení nyní rozhodované věci vliv.

I kdyby napadené usnesení nabylo právní moci v pondělí 15. 4. 2013, měla žalobkyně v souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. podat kasační stížnost nejpozději za dva týdny od tohoto data, tedy v pondělí 29. 4. 2013. Žalobkyně tak neučinila a kasační stížnost podala až den poté, tedy 30. 4. 2013. Kasační stížnost byla tedy podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty; Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 9. září 2013

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu