8 Afs 27/2012-30

USNE SEN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: TEMPLUM-společenské hry s.r.o., se sídlem Radlická 49, Praha 5, zastoupeného JUDr. Kateřinou Seidlovou, advokátkou se sídlem Ostrovského 3, Praha 5, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2007, čj. 20948/07-1500-106794, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2012, čj. 7 Ca 65/2008-36,

takto:

I. Žádosti žalobce o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti s e n e vy h o v u j e . II. Kasační stížnost s e o d m í t á . III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Kateřině Seidlové s e n e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. [1] Finanční úřad pro Prahu 5 výzvou ze dne 26. 10. 2004, čj. 333973/04/005512/4913, vyzval žalobce k zaplacení správního poplatku ve výši 100 Kč za žádost o prodloužení lhůty k předložení požadovaných dokladů v rámci vytýkacího řízení.

[2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 12. 2007, čj. 20948/07-1500-106794, rozhodl o odvolání žalobce proti předmětné výzvě správce daně prvního stupně tak, že ve výroku původní text podle položky č. 1 písm. l) sazebníku správních poplatků, nahradil textem podle položky č. 1 písm. a) sazebníku správních poplatků. Ostatní části napadeného rozhodnutí zůstaly beze změn.

II. [3] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. Městský soud žalobu odmítl usnesením ze dne 21. 2. 2012, čj. 7 Ca 65/2008-36, neboť dospěl k závěru, že předmětná výzva správce daně je rozhodnutím, kterým se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem.

[4] Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. V kasační stížnosti, která neobsahovala dostatečně určitá a jednoznačná tvrzení, z jakých důvodů stěžovatel usnesení městského soudu napadá, stěžovatel rovněž požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 4. 2012, čj.-11, ustanovil stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti zástupkyni JUDr. Kateřinu Seidlovou, advokátku se sídlem Ostrovského 3, Praha 5. Soud současně vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení v souladu s § 106 ve spojení s § 37 odst. 5 s. ř. s. prostřednictvím své zástupkyně doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá shora uvedené usnesení městského soudu.

[6] Ustanovená zástupkyně stěžovatele ve stanovené lhůtě kasační stížnost o její důvody nedoplnila. V podání ze dne 18. 5. 2012, označeném jako kasační stížnost , toliko uvedla, že nevznáší námitku podjatosti vůči rozvrhem práce určeným soudcům kasačního soudu, a dále vyčíslila požadovanou odměnu za zastupovaní stěžovatele v tomto řízení.

[7] Samotný stěžovatel podáním ze dne 5. 6. 2012 požádal Nejvyšší správní soud o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti nejméně o 60-90 dnů, a současně o prominutí případného zmeškání lhůty dle § 58 odst. 1 o. s. ř. Zároveň sdělil, že se vyjádří podrobněji v dodatcích, až se někde na chvíli dostane k PC. Stěžovateli v doplnění kasační stížnost brání ta skutečnost, že je již od 17. 2. 2010 bez elektřiny a nadto se v posledním měsíci musí věnovat ochranně před zvláště závažnou zločinností . Stěžovatel se hodlá podrobněji vyjádřit v dodatcích.

III. [8] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Kasační stížnost lze podat jen z důvodů vymezených v § 103 odst. 1 s písm. a) až e) s. ř. s. Tyto důvody jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod.

[9] Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

[10] V samotné kasační stížnosti proti usnesení městského soudu, ani v pozdějších podáních, stěžovatel, ani prostřednictvím své zástupkyně, neodstranil vady kasační stížnosti. Přestože byl poučen, že Nejvyšší správní soud může kasační stížnost z tohoto důvodu odmítnout, neuvedl žádné konkrétní kasační námitky, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů usnesení městského soudu napadá.

[11] Ve svém podání ze dne 5. 6. 2012 požádal o prodloužení lhůty pro odstranění vad kasační stížnosti nejméně o 60-90 dnů. Nejvyšší správní soud neshledal žádný důvod, pro který by bylo možno žádosti stěžovatele vyhovět. Z § 106 odst. 3 s. ř. s. in fine plyne, že prodloužit lhůtu pro doplnění kasačních stížnosti je možno jen ze závažných důvodů. Břemeno tvrzení, příp. břemeno důkazní, zde nepochybně stíhá samotného žadatele. Skutečnost, že stěžovateli byl odpojen elektrický proud, a ani že se pro nedostatek času nemůže dostat k počítači, Nejvyšší správní soud nepovažuje za vážný důvod, pro který by bylo třeba prodlužovat lhůtu k doplnění důvodů kasační stížnosti. Soudní řád správní nestanoví podmínku strojopisového podání. Stěžovateli nic nebránilo, aby své podání případně učinil ručně. Stěžovatel byl v této fázi řízení zastoupen ustanoveným zástupcem a mohl stížnost doplnit v součinnosti s ním.

[12] Jelikož kasační stížnost stěžovatele postrádá základní náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s., jež nebyly ani přes výzvu soudu doplněny, není možné v řízení pokračovat a ani ve věci meritorně rozhodnout. Při chybějících důvodech kasační stížnosti nemůže být Nejvyššímu správnímu soudu zřejmé, v čem konkrétně stěžovatel spatřuje nedostatky napadeného usnesení městského soudu a co konkrétně má být v kasačním řízení přezkoumáváno. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl na základě § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

[13] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[14] Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyní advokátka JUDr. Kateřina Seidlová; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Ačkoliv ustanovená zástupkyně tvrdila provedení jednoho úkonu právní služby ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), nikterak jej nespecifikovala ani nedoložila. Ani ze soudního spisu neplyne, že by tato advokátka vykonala v řízení jakýkoliv úkon právní služby. Sdělení o nevznesení námitky podjatosti a vyčíslení odměny za zastoupení (příp. pouhé převzetí obálky s usnesením o ustanovení advokátky zástupcem stěžovatele) není úkonem právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Nejvyšší správní soud proto ustanovené advokátce žádnou odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné

V Brně 23. července 2012

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu