8 Afs 20/2009-136

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: ANIVEG CZ, s. r. o., se sídlem 8. května 165, Lovosice, zastoupený Mgr. Michaelou Šubrtovou, advokátkou se sídlem Dlouhá 16, Praha 1, proti žalovanému: Celní ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Elišky Krásnohorské 2378/24, Ústí nad Labem, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 9. 2008, čj. 5374-01/08-200100-21, čj. 5374-02/08-200100-21, čj. 5374-03/08-200100-21, čj. 5374-04/08-200100-21, čj. 5374-05/08-200100-21, čj. 5374-06/08-200100-21, čj. 5374-07/08-200100-21, čj. 5374-08/08-200100-21, čj. 5374-09/08-200100-21, čj. 5374-10/08-200100-21, čj. 5374-11/08-200100-21, čj. 5374-12/08-200100-21, čj. 5374-13/08-200100-21, čj. 5374-14/08-200100-21, čj. 5374-15/08-200100-21, čj. 5374-16/08-200100-21, čj. 5374-17/08-200100-21, čj. 5374-18/08-200100-21, čj. 5374-19/08-200100-21, čj. 5374-20/08-200100-21, čj. 5374-21/08-200100-21, čj. 5374-22/08-200100-21, čj. 5374-23/08-200100-21, čj. 5374-24/08-200100-21, čj. 5374-25/08-200100-21, čj. 5374-26/08-200100-21, čj. 5374-27/08-200100-21, čj. 5374-28/08-200100-21, čj. 5374-29/08-200100-21, čj. 5374-30/08-200100-21, čj. 5374-31/08-200100-21, čj. 5374-32/08-200100-21, čj. 5374-33/08-200100-21, čj. 5374-34/08-200100-21, čj. 5374-35/08-200100-21, čj. 5374-36/08-200100-21, čj. 5374-37/08-200100-21, čj. 5374-38/08-200100-21, čj. 5374-39/08-200100-21, čj. 5374-40/08-200100-21, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 2. 2009, čj. 15 Ca 284/2008-116,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce napadl žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem shora označená rozhodnutí žalovaného. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 24. 2. 2009, čj. 15 Ca 284/2008-116, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, tzn. z hlediska splnění podmínek řízení. Uzavřel přitom, že kasační stížnost nebyla podána včas a je proto nepřípustná.

Ze soudního spisu vyplynulo, že písemné vyhotovení usnesení bylo doručeno stěžovateli dne 2. 3. 2009 (§ 42 odst. 2 s. ř. s. za použití § 42 odst. odst. 5 s. ř. s. a § 48 o. s. ř.).

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 106 odst. 4 se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je podle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 37 odst. 2 věty první s. ř. s. lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona.

Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, bylo pondělí 2. 3. 2009, bylo posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti pondělí 16. 3. 2009. Stěžovatel podal kasační stížnost k poštovní přepravě ve středu 18. 3. 2009. Kasační stížnost tak byla podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, současně platí, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 in fine s. ř. s.).

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako opožděnou odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.].

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 17. dubna 2009

JUDr. Michal Mazanec předseda senátu