8 Ads 112/2015-23

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: J. Š., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2015, čj. MPSV-UM/2593/15/4S-JMK, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2015, čj. 22 A 27/2015-17,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Krajský soud v Brně odmítl žalobu pro opožděnost usnesením ze dne 7. 7. 2015, čj. 22 A 27/2015-17.

2. Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu blanketní kasační stížností, se kterou spojil žádost o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 28. 8. 2015, čj.-14, Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatele a vyzval jej, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi. Současně poučil stěžovatele, že v případě nevyhovění výzvě kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo doručeno stěžovateli dne 7. 9. 2015. Poslední den lhůty (7. 10. 2015) stěžovatel požádal o její prodloužení, ale kasační soud žádosti nevyhověl (usnesení ze dne 12. 10. 2015, čj.-19).

3. Stěžovatel poté namísto předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti znovu požádal o prodloužení předmětné lhůty. K této žádosti, doručené dne 4. 11. 2015, kasační soud již nepřihlédl. Komunikace stěžovatele se soudem naznačuje, že je schopen i úkonu, jímž je udělení plné moci advokátovi. Opakované rozhodování o identických žádostech by vedlo pouze k zacyklení procesní situace, neumožnilo by soudu zabývat se kasační stížností věcně a bylo by v rozporu se zásadou procesní ekonomie. To platí tím spíše, že kasační stížnost by v případě věcného posouzení byla zjevně bezúspěšná (viz níže odst. 5).

4. Stěžovatel nepředložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, ani později. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud odmítne návrh mimo jiné tehdy, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je zastoupení advokátem, nemá-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Skutečnost, že stěžovatel nedoložil zastoupení advokátem, bránilo věcnému vyřízení kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto odmítl kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s 120 s. ř. s., neboť nebyly splněny podmínky řízení a přes výzvu soudu nebyl tento nedostatek odstraněn.

5. Nad rámec nutného odůvodnění kasační soud podotýká, že kasační stížnost by prima facie nemohla být úspěšná ani v případě jejího věcného projednání. Opožděnost žaloby, vedoucí k jejímu odmítnutí krajským soudem, byla nepochybná a bez dalšího patrná z obsahu spisu. Stěžovatel ji ostatně ani nezpochybnil. Tato zjevná nedůvodnost kasační stížnosti pak byla důvodem pro nevyhovění žádosti o ustanovení zástupce a značně přispěla i k nevyhovění žádosti o prodloužení lhůty pro předložení plné moci pro advokáta.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s., podle kterých žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 18. listopadu 2015

JUDr. Jan Passer předseda senátu