87 ICm 3379/2016
87 ICm 3379/2016 (KSLB 87 INS 11366/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem Petrem Štrauchem ve věci žalobce Insolvency Project v.o.s., IČ 288 60 993, Hradec Králové, Pražské Předměstí, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, insolvenčního správce dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , zastoupeného JUDr. Milanem Novákem, advokátem, se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15, PSČ 500 02, proti žalované Lucii Kostenkové, nar. , trvale bytem , zastoupené JUDr. Milanem Štětinou, advokátem, se sídlem Česká Lípa, Jiráskova 614, PSČ 470 01, o žalobě na určení neúčinnosti darovací smlouvy ze dne 14. 3. 2014

takto:

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne 14. 3. 2014 uzavřená mezi dlužníkem Petrem Kostenkem, anonymizovano , trvale bytem Zákupy, Gagarinova 395, PSČ 471 23, a žalovanou Lucií Kostenkovou, nar. trvale bytem , PSČ , o darování spoluvlastnického podílu o velikosti 2/6 na nemovitostech zapsaných na LV 351 pro k. ú. Loubí pod Vlhoštěm, a to: pozemku par. č. 125-ostatní plocha; pozemku par. č. 127-ostatní plocha; pozemku par. č. 140/2-trvalý travní porost; pozemku par. č. 293/2-lesní pozemek; pozemku par. č.293/3-lesní pozemek; pozemku par. č. 301-lesní pozemek; pozemku par. č. 306/2-ostatní plocha; pozemku par. č. 307/1-ostatní plocha; pozemku par. č. 309-lesní pozemek; pozemku par. č. 314/3-trvalý travní porost; pozemku par. č. 320-zahrada; pozemku par. č. 365/2-trvalý travní porost; pozemku par. č. 513/2-trvalý travní porost; pozemku par. č. 528/1-lesní pozemek; pozemku par. č. 528/2-lesní pozemek; pozemku par. č. 546-ostatní plocha; pozemku par. č. 554/3-orná půda; pozemku par. č. 554/4-orná půda; pozemku par. č. 556-isir.justi ce.cz pozemek; pozemku par. č. 975/1-ostatní plocha; pozemku par. č. 975/2-ostatní plocha; pozemku par. č. 992-ostatní plocha; je vůči věřitelům v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem -pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 87 INS 11366/2016 dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , n e ú č i n n á.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Milana Nováka, advokáta, na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19.924,30 Kč.

III.Žalovaná je povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice-Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočce v Liberci částku 2.000 Kč na soudním poplatku.

Odůvodnění: Žalobou doručenou soudu dne 19. 9. 2016 se žalobce, jako insolvenční správce dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , domáhá určení neúčinnosti právního úkonu dlužníka dle ust. § 240 a § 242 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále jen IZ), a to darovací smlouvy ze dne 14. 3. 2014, na jejímž základě převedl dlužník vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu o velikosti 2/6 na nemovitostech zapsaných na LV 351 pro k. ú. Loubí pod Vlhoštěm vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa na žalovanou Lucii Kostenkovou. Žalobce dovozuje neúčinnost úkonu dlužníka z důvodu zjevného úmyslu dlužníka zkrátit své věřitele ve smyslu ust. § 242 IZ, přičemž tento úkon byl učiněn ve prospěch osoby blízké dlužníku v období 27 měsíců před zahájením insolvenčního řízení. Žalobce rovněž dovozuje, že darovací smlouva je neúčinným úkonem ve smyslu ust. § 240 IZ, protože dlužník převedl majetek na osobu blízkou bez přiměřeného protiplnění v době, kdy byl dlužník v úpadku. Žalobce navrhl, aby soud rozhodl, že úkon, kterým dlužník převedl vlastnické právo k označeným nemovitostem, je vůči věřitelům v insolvenčním řízení dlužníka neúčinným. Insolvenční soud přezkoumal formální náležitosti žaloby, přičemž bylo zjištěno, že žalobci, jako insolvenčnímu správci dlužníka Petra anonymizovano , svědčí aktivní legitimace k podání odpůrčí žaloby dle ust. § 239 odst. 1 IZ. Žalovaná Lucie Kostenková je pak pasivně legitimována, neboť žalobou napadený právní úkon byl učiněn v její prospěch, a je tak osobou, která má povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty dlužníka. Dále se insolvenční soud zabýval otázkou včasnosti žaloby a dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas, neboť byla podána ve lhůtě do jednoho roku od účinnosti rozhodnutí o úpadku dlužníka a současně byla podána proti osobě blízké dlužníku ve lhůtě 3 let od právního úkonu. Podáním ze dne 18. 10. 2016 doplněným podáním ze dne 3. 7. 2017 se žalovaná k výzvě insolvenčního soudu vyjádřila k žalobě tak, že žalobu v celém rozsahu neuznává a navrhla její zamítnutí. Žalovaná uvedla, že předmětné pozemky jsou rodinným majetkem navráceným v restituci prarodičům žalované a následně předávaným postupně jejímu otci, Petru Kostenkovi, a jí. Dále uvedla, že se jedná o majetek obtížně zpeněžitelný z důvodu (KSLB 87 INS 11366/2016) dlouhodobého pronájmu k zemědělskému využití za symbolickou cenu. Dále žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že otci finančně vypomáhala v době jeho pracovní neschopnosti od listopadu 2009 a i v následujícím období při jeho podnikatelské činnosti od srpna 2010. Z důvodu špatné finanční morálky obchodních partnerů otce hradila za otce část jeho závazků před splatností, aby mu vypomohla s jeho podnikatelskou činností. Část finančních prostředků jí následně otec uhradil, část zůstala nevypořádána. Celkovou výši finanční výpomoci otci vyčíslila žalovaná na částku 250.000 Kč, z čehož žalovaná dovozuje, že nemohlo dojít ke zkrácení věřitelů. Žalovaná dále ve svém vyjádření ze dne 3. 7. 2017 uvedla, že dlužník nebyl v době uzavření darovací smlouvy v úpadku a nejsou tak splněny předpoklady neúčinnosti úkonu dle § 240 IZ, což doložila přehledem pohledávek uplatněných v insolvenčním řízení dlužníka. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Insolvenční soud nařídil k projednání žaloby ústní jednání, ke kterému předvolal účastníky řízení. Před zahájením ústního jednání soud zjistil dotazem u účastníků řízení, zda zvážili možnost smírného řešení sporu, přičemž zástupce žalované uvedl, že žalovaná se smírným řešením sporu nesouhlasí. Z činnosti insolvenčního soudu je soudu, stejně tak i žalobci, jako insolvenčnímu správci dlužníka, znám průběh insolvenčního řízení dlužníka a obsah přihlášek pohledávek uplatněných v insolvenčním řízení dlužníka Petra anonymizovano . Soud v souladu s ust. § 121 o.s.ř. a se souhlasem obou účastníků řízení neprováděl dokazování jednotlivými přihláškami pohledávek v insolvenčním řízení a uzavřel, že v době uzavření darovací smlouvy nebyly pohledávky uplatněné v insolvenčním řízení dlužníka splatné, s výjimkou pohledávky ČR-České správy sociálního zabezpečení ve výši 1.896 Kč, a nebylo tedy prokázáno, že by dlužník byl v době uzavření darovací smlouvy v úpadku. Úpadek dlužníka byl zjištěn až usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci č. j. KSLB 87 INS 11366/2016-A-9 ze dne 1. 7. 2016 a současně bylo povoleno oddlužení dlužníka. V insolvenčním řízení dlužníka byly zjištěny pohledávky věřitelů v celkové výši 853.380,62 Kč, přičemž žádný z věřitelů neuplatnil pohledávky jako zajištěné. Do majetkové podstaty dlužníka byl sepsán pouze movitý majetek v odhadované hodnotě 121.000 Kč a postižitelná část příjmů dlužníka. Soud má za nesporné, že smlouvou ze dne 14. 3. 2014 došlo k bezúplatnému převodu vlastnického práva dlužníka k spoluvlastnickému podílu o velikosti 2/6 na nemovitostech zapsaných na LV 351 pro k. ú. Loubí pod Vlhoštěm na žalovanou, přičemž vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl proveden s právními účinky ke dni 17. 3. 2014. Žalovaná je v současnosti vlastníkem spoluvlastnického podílu 2/6 nemovitostí vzhledem k celku. Z provedených listinných důkazů pak bylo zjištěno, že smlouvou ze dne 15. 7. 1993 došlo k bezplatnému převodu vlastnického práva k dotčeným pozemkům z dárce paní Heleny Válkové na obdarované, přičemž dlužník Petr Kostenko obdržel 1/6 nemovitostí vzhledem k celku, přičemž hodnota pozemků byla stanovena znaleckým posudkem č. 1210-201/93 ze dne 20. 11. 1993 na částku 853.729 Kč. Smlouvou ze dne 25. 11. 2008 pak došlo k bezúplatnému převodu spoluvlastnického podílu paní Zdenky Slámové na obdarované, přičemž dlužník Petr Kostenko obdržel 1/6 nemovitostí vzhledem k celku. Dle tvrzení žalované se dotčené pozemky nacházejí v chráněném území Kokořínsko, což bylo potvrzeno opisem náhledu do katastru nemovitostí, z kterého vyplývá, že k pozemkům je zapsán jako způsob ochrany nemovitosti rozsáhlé chráněné území . k zemědělskému využití, bylo částečně prokázáno nájemní smlouvou ze dne 1. 10. 2004, kterou spoluvlastníci nemovitostí zapsaných na LV 351 pronajali panu Jaroslavu Kurtincovi část pozemků, a to pozemek par. č. 365/2-trvalá travní plocha, par. č. 554/3-orná půda a par. č. 554/4-orná půda, k zemědělskému využití za částku 17.562 Kč ročně. Dodatkem ze dne 10. 9. 2014 bylo nájemné zvýšeno na částku 20.567 Kč. Z předložené zdravotní dokumentace pana Petra anonymizovano bylo zjištěno, že dlužník byl posudkem č. j. LPS/2010/2433-CL_CSSZ shledán částečně invalidním, s poklesem pracovní schopnosti o 40 % z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a to od 4. 8. 2010. Dlužník byl v letech 2009-2012 opakovaně hospitalizován a v letech 2012 až 2013 byl léčen ambulantně. Dlužník při svém výslechu potvrdil, že se podrobil operaci bederní páteře. Ze smlouvy o půjčce ze dne 31. 1. 2014 bylo zjištěno, že společnost C.BAU spol. s r.o. poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40.000 Kč, jako bezúročnou půjčku splatnou ve 20 splátkách po 2.000 Kč bez určení účelu. Ze smlouvy o půjčce ze dne 3. 2. 2014 bylo zjištěno, že společnost C.BAU spol. s r.o. poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40.000 Kč, jako bezúročnou půjčku splatnou v 17 splátkách po 3.500 Kč bez určení účelu. Z potvrzení o platbách založených na č. l. 32 a 33 a vyjádření žalované vyplývá, že žalovaná hradila dne 26. 1. 2014 a dne 31. 1. 2014 částky 1.420 Kč, 4.903 Kč a 6.600 Kč na úhradu splatných závazků dlužníka, a to vůči společnosti O2, a.s., Home Credit, a.s. a CitiBank Europe plc, organizační složka. Dále byly provedeny výslechy svědků pana Petra anonymizovano a Ing. Miroslava Píška, přičemž dlužník uvedl, že si nevzpomíná, že by v době převodu pozemků měl finanční potíže, neboť měl příjmy z invalidního důchodu a podnikatelské činnosti, které dosahovaly průměrné výše cca 20.000 Kč. Dlužník Petr Kostenko jako důvod převodu spoluvlastnického podílu uvedl obavy o své zdraví v souvislosti s dlouhodobými problémy, což potvrdil rovněž jednatel zaměstnavatele žalované, pan Ing. Píšek, který uvedl, že otci žalované doporučil vyřešit jeho obavy o osud rodinných pozemků převodem, čímž zabrání problematickému dělení pozemků v případném dědickém řízení. Žalovaná uvedla, že nadále nenavrhuje svůj účastnický výslech, neboť má za to, že vše bylo vysvětleno v jejích písemných vyjádřeních. Na základě provedeného dokazování a vyjádření účastníků řízení bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu 2/6 nemovitostí zapsaných na LV 351 pro k. ú. Loubí pod Vlhoštěm, který získala na základě darovací smlouvy ze dne 14. 3. 2014 od svého otce Petra anonymizovano . Z vyjádření žalované vyplývá, že v době uzavření darovací smlouvy věděla o tom, že její otec má potíže se splácením svých závazků a finančně mu vypomáhala. Toto tvrzení žalované bylo prokázáno potvrzením o provedených platbách a rovněž smlouvami o půjčce ze dne 31. 1. 2014 a 3. 2. 2014, které poskytl žalované její zaměstnavatel. Z vyjádření žalované, které nebylo v řízení nikterak zpochybněno, vyplývá, že půjčky využila k finanční výpomoci otci v lednu a únoru 2014. Jako bezvýznamné pak soud hodnotil tvrzení jednatele zaměstnavatele žalované, Ing. Miroslava Píška, že v době poskytnutí půjček dlužnici o jejich účelu nevěděl a dozvěděl se o něm až v průběhu jejich splácení. Uvedené skutečnosti pak jednoznačně znevěrohodňují výpověď dlužníka, který uvedl, že si nevzpomíná, že by v době převodu spoluvlastnického podílu na dceru měl nějaké finanční problémy a svůj existující úvěr na auto řádně splácel. Z přihlášek pohledávek (KSLB 87 INS 11366/2016) uplatněných v insolvenčním řízení nadto vyplývá, že dlužník měl v době převodu pozemků více závazků, které však nebyly po splatnosti. Ačkoliv bylo prokázáno, že dlužník měl od roku 2009 vážné zdravotní problémy, které vedly k přiznání částečného invalidního důchodu dlužníku, nebylo prokázáno, že by zdravotní stav dlužníka odůvodňoval nutnost vypořádání jeho majetkových poměrů vůči dětem pro případ jeho smrti, jak uváděl dlužník. Soud rovněž nepovažuje pro účely tohoto řízení za podstatnou skutečnost, že část dotčených pozemků je dlouhodobě pronajata k zemědělskému využití a výnos z tohoto pronájmu dosahuje částky cca 20.000 Kč ročně, protože tato skutečnost sama o sobě nevylučuje možnost věřitelů dosáhnout alespoň částečného uspokojení svých pohledávek prodejem majetku. Podle ust. § 235 odst. 1 a 2 IZ jsou neúčinnými právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen "odpůrčí žaloba"), není-li dále stanoveno jinak. Podle ust. § 240 1 a 2 IZ se právním úkonem bez přiměřeného protiplnění rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Podle ust. § 242 odst. 1 a 2 IZ lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkům úmysl této osobě znám. Podle ust. § 242 odst. 3 IZ lze úmyslně zkracujícímu úkonu odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení. V případě osoby blízké dlužníku, kterou je dle ust. § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství, platí tedy vyvratitelná právní domněnka, že byl osobě blízké úmysl dlužníka zkrátit věřitele znám a je na žalovaném, aby prokázal opak. Odporovat lze v insolvenčním řízení takovým úkonům dlužníka, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Současně však insolvenční zákon požaduje naplnění některé z taxativně vymezených podstat neúčinných právních úkonů vymezených v ust. § 240 až § 242 IZ. Majetek, který byl předmětem odpůrčí žalobou napadeného právního úkonu dlužníka, je majetkem, který mohl sloužit k uspokojení pohledávek věřitelů, pokud by nebyl vyveden z majetkové dispozice dlužníka. Na této skutečnosti nic nemění ani prokázané tvrzení žalované, že pozemky jsou dlouhodobě pronajaty za symbolickou cenu třetí osobě nebo jeho části. Soud má za to, že žalovaná vyvrátila právní domněnku úpadku dlužníka ve smyslu ust. § 240 odst. 2 IZ, neboť v řízení bylo prokázáno, že dlužník v době převodu vlastnického práva neměl více závazků po lhůtě splatnosti delší 30 dnů. Soud však na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že došlo k naplnění ustanovení § 242 IZ, neboť v řízení bylo prokázáno, že dlužník, který převedl bezplatně na osobu mu blízkou majetek, který mohl sloužit k uspokojení pohledávek věřitelů, tak učinil v době, kdy měl problémy s úhradou svých splatných závazků a těchto závazků si byl nepochybně vědom. Současně žalovaná nevyvrátila právní domněnku, že jí byl, jako osobě dlužníku blízké, úmysl dlužníka zkrátit věřitele znám. K převodu spoluvlastnického podílu na pozemcích došlo mezi osobami blízkými za situace, kdy dlužník neměl jiný hodnotný majetek s výjimkou osobního automobilu a jeho příjmy dosahovaly částky cca 20.000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná o finančních potížích dlužníka věděla a s úhradou splatných závazků dlužníku vypomáhala. Zákon v případě osoby blízké dlužníku stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že osoba blízká o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele věděla a je na ní, aby prokázala, že nevěděla o úmyslu dlužníka a ani o něm vědět nemohla, přestože vyvinula náležitou pečlivost, přiměřenou vztahu mezi ní a dlužníkem a povaze odporovatelného právního úkonu. V daném případě bylo naopak prokázáno, že žalovaná, ačkoliv věděla, že dlužník má závazky, které není schopen řádně hradit, neučinila žádné kroky, které by prokazovaly náležitou pečlivost žalované ve vztahu k odporovanému úkonu dlužníka. Na základě uvedených skutečností má soud za prokázané, že byla naplněna skutková podstata neúčinnosti právního jednání dlužníka spočívající v úmyslném zkrácení věřitelů dlužníka dle ust. § 242 IZ. Dlužník uzavřením darovací smlouvy v době, kdy měl potíže s úhradou splatných závazků, zkrátil věřitele na jejich právu domáhat se uspokojení pohledávek z výtěžku zpeněžení předmětu daru. Nabyvatel majetku neprokázal, že o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele nevěděl. Insolvenční soud s ohledem na zjištěné skutečností dospěl k závěru, že uzavření darovací smlouvy ze dne 14. 3. 2014 je odporovatelným právním úkonem, a tímto rozsudkem rozhodl tak, že darovací smlouva ze dne 14. 3. 2014 uzavřená mezi dlužníkem Petrem Kostenkem, anonymizovano , trvale bytem Zákupy, Gagarinova 395, PSČ 471 23, a žalovanou Lucií Kostenkovou, nar. , trvale bytem , , je vůči věřitelům v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 87 INS 11366/2016 dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , neúčinná. Podle ust. § 163 IZ rozhodne o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě insolvenční soud v rozhodnutí o invenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f) IZ. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení insolvenčního správce proti žalovanému měl úspěch insolvenční správce, proto soud výrokem II. tohoto rozsudku určil, že žalovaná je povinna uhradit do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupce žalobce JUDr. Milana Nováka, advokáta, na náhradě (KSLB 87 INS 11366/2016) nákladů řízení částku ve výši 19.924,30 Kč, která se skládá z mimosmluvní odměny dle ust. § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 4 úkony právní služby ve výši 3.100 Kč za jeden úkon, paušální náhrady hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 2 vyhlášky ve výši 4 x 300 Kč, cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání a zpět ve výši 1.266,40 Kč, náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky za celkem 16 půlhodin po 100 Kč a náhrady 21 % DPH ve výši 3.457,90 Kč. Výrokem III. uložil soud žalované, aby do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku uhradila České republice-Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočce v Liberci soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb, o soudních poplatcích ve spojení s položkou 13 odst. 1 písm. d) Sazebníků poplatků.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberec.

V Liberci dne 16. listopadu 2017

Mgr. Ing. Petr Štrauch v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Miroslava Šimůnková