87 ICm 2663/2015
Č. j. 87 ICm 2663/2015-17 (KSLB 87 INS 33806/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem Petrem Štrauchem, ve věci žalobce Insolvency Project v.o.s., IČ 288 60 993, Hradec Králové, Pražské Předměstí, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, insolvenčního správce dlužníka Ing. Libora anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Rynoltice, Rynoltice 199, PSČ 463 53, zastoupeného JUDr. Milanem Novákem, advokátem, se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15, PSČ 500 02, proti žalované Renatě anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Liberec, Michelský Vrch 94/12, PSČ 460 14, zastoupené JUDr. Jane m Vodičkou, advokátem, se sídlem Liberec, Valdštejnská 381/6, PSČ 460 01, o určení, že popření pohledávky věřitele insolvenčním s právcem v insolvenčním řízení dlužníka bylo učiněno po právu,

tak to:

I. Žaloba na určení, že popření pohledávky P3/1 přihlášené žalovaným do insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci, pod sp. zn. KSLB 87 INS 33806/2014, bylo ve výši 63.514,-Kč učiněno po právu, se zamítá.

II. Žaloba na určení, že popření pohledávky P3/2 přihlášené žalovaným do insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci, pod sp. zn. KSLB 87 INS 33806/2014, bylo ve výši 20.383,-Kč učiněno po právu, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení ne má právo na náhradu nákladů řízení. (KSLB 87 INS 33806/2014)

O důvo dně ní : Žalobou doručenou soudu dne 8.7.2015 se žalobce, jako insolvenční správce dlužníka, domáhá určení, že úkon, kterým popřel při přezkumném jednání vykonatelnou pohledávku žalované ve výši 83.897,-Kč co do její pravosti, byl učiněn po právu. Žalobce uvedl, že jako insolvenční správce dlužníka v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 87 INS 33806/2014 popřel při přezkumném jednání přihlášené vykonatelné pohledávky žalované co do pravosti, protože žalovaná, jako věřitel dlužníka, neprokázal existenci svých pohledávek, protože k přihlášce pohledávky nepřiložil listinné důkazy prokazující jejich vznik a existenci. Žalobce ve svém návrhu mimo jiné poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v obdobných případech, z nichž vyplývá, že neprokázání existence vykonatelné pohledávky uplatněné přihláškou není důvodem pro odmítnutí takové přihlášky, ale musí nutně vést k jejímu popření insolvenčním správcem. Žalobce navrhl, aby soud určil, že žalovaná nemá za dlužníkem pohledávku uplatněnou přihláškou č. P3. Žalovaná na výzvu soudu k žalobě uvedla, že s žalobou nesouhlasí a navrhla soudu její zamítnutí. Žalovaná uvedla, že k přihlášce pohledávky doložila rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 30.6.2014, čj.j. 24 C 98/2013-24, kterým doložila existenci své vykonatelné pohledávky. Žalovaná k svému vyjádření k žalobě předložila originál rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. 24 C 98/2013-24 ze dne 30.6.2014 opatřený doložkou právní moci a vykonatelnosti. Žalobce v souladu s ust. § 199 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech je ho řešení (insolvenčního zákona, dále jen i.z.), uplatnil v zákonné 30 denní lhůtě proti přihlášenému věřiteli svůj popěrný úkon, kterým popřel při přezkumném jednání v insolvenčním řízení dlužníka vykonatelnou pohledávku věřitele. Přezkumné jednání se konalo dne 25.6.2015 a žaloba byla podána u insolvenčního soudu prostřednictvím elektronického podání s uznávaným elektronickým podpisem dne 8.7.2015. Žalobci svědčí aktivní legitimace k podání žaloby proti věřiteli, protože jako insolvenční správce dlužníka popřel pohledávku, která byla v insolvenčním řízení dlužníka uplatněna a při přezkumném jednání přezkoumána jako vykonatelná. K výzvě soudu sdělil žalovaný, že souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalobce se k výzvě soudu ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, nevyjádřil a soud tak má za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Protože ve věci lze rozhodnout pouze na základě listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, rozhodl soud, aniž nařizoval jednání. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a popření pohledávky insolvenčním správcem nebylo důvodné. Z přihlášky pohledávky P3 věřitele Renaty anonymizovano soud zjistil, že žalovaná, jako věřitelka, uplatnila v insolvenčním řízení dlužníka Ing. Libora anonymizovano pohledávku ve výši 55.300,-Kč na jistině, 8.214,-Kč na zákonných úrocích z prodlení a 20.383,-Kč na nákladech nalézacího řízení, a to jako pohledávku splatnou a vykonatelnou dle rozsudku pro zmeškání Okresního soudu v Liberci č.j. 24 C 98/2013-24 ze dne 30.6.2014. Jak vyplývá z protokolu z přezkumného jednání a přezkumných listů založených v insolvenčním spise, popřel insolvenční správce pohledávku uplatněnou přihláškou P3 (KSLB 87 INS 33806/2014) v celém rozsahu co do pravosti pohledávky, protože věřitel nedoložil existenci své pohledávky, protože k přihlášce nepřipojil listiny, na které se v přihlášce pohledávky odvolává. Z přihlášky pohledávky insolvenční soud dále zjistil, že věřitel k přihlášce přiložil pouze plnou moc svého právního zástupce a v rozporu se skutečnostmi uvedenými v přihlášce nepřiložil rozsudek Okresního soudu v Liberci, což vyplývá z podacího razítka insolvenčního soudu ze dne 19.3.2015, z kterého je zřejmé, že byla podána přihláška pohledávky ve dvou vyhotoveních s jedinou přílohou, kterou je plná moc založená ve spise. Tvrzení žalované, že přílohou přihlášky byl i rozsudek, tak nebylo prokázáno. Žalovaná však v průběhu incidenčního řízení vyvolaného žalobou insolvenčního správce předložila listiny prokazující existenci v insolvenčním řízení uplatněné pohledávky ve výši 83.897,-Kč, tedy rozsudek Okresního soudu v Liberci. Dle předloženého rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 30.6.2014 je žalovaný (dlužník) povinen zaplatit žalobci (věřiteli) částku 55.300,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% od 1.2.2013 do zaplacení a na nákladech řízení k rukám zástupce žalobce částku 20.383,-Kč. Na základě uvedených skutečností má soud za to, že žalovaná v incidenčním řízení prokázala, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 83.897,-Kč a popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem dlužníka nebylo učiněno po právu. Současně však soud dodává, že postup insolvenčního správce, který popřel pohledávku věřitele, protože věřitel k přihlášce pohledávky nepředložil listiny k prokázání svého nároku, byl správný a žaloba tak byla podána důvodně, protože teprve v průběhu řízení o žalobě žalovaný doložil svá skutková tvrzení ohledně existence vykonatelné pohledávky. Podle ust. § 202 odst. 1 i.z. ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. V řízení proti insolvenčnímu správci měl úspěch žalovaný, avšak žalovanému proti insolvenčnímu správci nenáleží náhrada nákladů řízení. Náklady řízení nevznikly ani zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, proto soud postupoval dle ust. § 202 odst. 1 a 2 i.z. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberec.

V Liberci dne 5. listopadu 2015 Petr Štrauch v. r. soudce Za správnost vyhotovení: Jana Klimešová