86 ICm 4018/2014
č. j. 86 ICm 4018/2014-151 (KSLB 86 INS 15150/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Ptáčkovou ve věci

žalobkyně: Cadero, a.s., identifikační číslo osoby 277 50 612, sídlem Praha 3, Husinecká 10, zastoupená advokátem JUDr. Mgr. Slavomírem Hrinkou, sídlem Praha 3-Vinohrady, Jičínská 2348/10 proti žalovanému: JUDr. Václav Mlnářík, Ph.D., identifikační číslo osoby 714 58 972, sídlem Praha 1, Politických vězňů 19, insolvenční správce dlužníka ProTec servis Česká republika s.r.o., identifikační číslo osoby 286 969 754, Jablonec nad Nisou, Poštovní 2055/3, zastoupený advokátem JUDr. Danielem Kaplanem, LL.M., sídlem Praha 1, Politických vězňů 19

o určení, že žalobkyně má za dlužníkem pohledávku ve výši 191.180,00 Kč

takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 37 555,00 Kč a to do 14 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Daniela Kaplana, LL.M., právního zástupce žalovaného. isir.justi ce.cz (KSLB 86 INS 15150/2014)

Odůvodnění:

1. Do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 86 INS 15150/2014 přihlásila žalobkyně nevykonatelnou pohledávku 191 800 Kč. Insolvenčním správcem byla při přezkumném jednání dne 22. října 2014 popřena pravost pohledávky s tím, že věřitel je osoba blízká jednateli dlužníka, smlouva je absolutně neplatná dle § 196a obchodního zákoníku pro neschválení smlouvy valnou hromadou dlužníka, neexistenci znaleckého posudku a nepřiměřenost výše odměny. Smlouva je neúčinným právním úkonem, byla sjednána v rozporu s dobrými mravy.

2. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužníkem pohledávku 191 800 Kč. Požadovaná částka představuje cenu za účetní a administrativní služby poskytnuté žalobkyní dlužníkovi, a to na základě smlouvy ze dne 27.12.2012. Účetnictví bylo poskytováno žalobkyní ve spolupráci s Ing. Lubomírem Svobodou, daňovým poradcem, s nímž byla ověřena správnost postupů. Fakturou č. 143 ze dne 29.7.2014 byl uplatněn nárok na zaplacení 80 000 Kč + 16 800 Kč DPH, a to 30 000 Kč za zpracování podkladů pro DPPO za rok 2013 a 50 000 Kč za zpracování mimořádné účetní závěrky k 29.7.2014. Fakturou č. 145 ze dne 30. dubna 2014 byl uplatněn nárok na zaplacení 78 000 Kč + 16 380 Kč DPH, a to za zpracování účetních podkladů v měsících březnu 2014 a dubnu 2014. Z titulu účetních služeb požaduje žalobkyně 2x 1000 Kč, 2x DPH 500 Kč a 2 955 Kč (197x 15). Ve zbývajícím rozsahu je uplatněn nárok na zpracování podkladů pro doplnění trestního oznámení, vyžádaných policií ČR, a to v hodnotě 72 000 Kč. K prokázání svých tvrzení navrhla žalobkyně jako důkaz smlouvu ze dne 27.12.2012, prokazující, že účetní služby se dlužníkovi zavázala poskytnout žalobkyně. K poskytování a rozsahu účetních služeb navrhla výslech daňového poradce Ing. Svobody. Požadovala, aby byl proveden důkaz listinami obsaženými ve spise Policie ČR KRPL-5966-9/TĆ-2014-180481-KO. Dále navrhla účastnický výslech jednatele žalobkyně (O. Friče). Jako další důkaz označila pracovní smlouvu uzavřenou mezi dlužníkem a O. Fričem, a to k prokázání tvrzení, že O. Frič nebyl jako zaměstnanec dlužníka povinen vést účetnictví. Navrhla, aby byl proveden důkaz listinou, ze které vyplývá, že účetnictví bylo vedeno na softwaru daňového poradce. Vedení účetnictví dlužníka zajišťoval O. Frič jako jednatel, a to pomocí třetích stran. Dlužník si najímal třetí strany k vedení účetních agend v jiných případech, např. mzdové podklady zpracovávala společnost VGD.

3. Žalovaný insolvenční správce navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Nesporoval, že v březnu a dubnu 2014 bylo dlužníkem účtováno, o podkladech pro doplnění trestního stíhání nemá žádné informace. Nesporoval, že Ing. Svobodou byla za dlužníka podána DPPO za rok 2013. Nesporoval, že byla vyhotovena mimořádná účetní závěrka. Předmětné služby nebyly poskytnuty žalobkyní, ale O. Fričem jako zaměstnancem a jednatelem dlužníka. Služby nebyly provedeny kvalitně. K prokázání tvrzení navrhl výslech Radima Krutského, zaměstnance dlužníka, a Vítězslava Ditla, jednatele dlužníka. Tvrzené poskytování účetních služeb a fakturace za ně byly jen účelovým titulem pro vyvádění peněz dlužníka na osoby blízké O. Fričovi. Faktura č. 143 za mimořádnou účetní závěrku je zjevně antedatovaná, neboť byla vystavena 29. července 2014, o úpadku dlužníka bylo rozhodnuto 30. července 2014.

4. Rozsudkem ze dne 11. září 2015 č. j.-69 byla žaloba zamítnuta. Soud dospěl k závěru, že smlouva ze dne 27.12.2012 je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, neboť žalobkyně neměla oprávnění poskytovat služby účetních poradců. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2016 č. j. 104 VSPH 38/2016-91 byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Krajskému soudu bylo uloženo zabývat se námitkami insolvenčního správce ve vztahu k pravosti pohledávky. Odvolací soud zároveň vyslovil závazný právní názor, dle kterého závazkový vztah založený smlouvou ze dne 27.12.2012 zavazoval žalobkyni k činnostem ve prospěch dlužníka v rámci běžného obchodního styku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Klimešová. (KSLB 86 INS 15150/2014)

5. Z litiny ze dne 27.12.2012 označené jako smlouva o poskytování administrativních služeb a zpracování účetních dokladů bylo zjištěno, že žalobkyně zastoupená jednatelem O. Fričem se zavázala pro dlužníka, zastoupeného O. Fričem, poskytovat služby administrativní povahy a zpracovávat účetní doklady a účetnictví včetně přípravy podkladů pro daňová přiznání. Dlužník se zavázal zaplatit 30.000 Kč bez DPH za každý kalendářní měsíc, kdy budou služby poskytovány. Úkony nad rámec běžných administrativních a účetních úkonů se dlužník zavázal hradit ve výši 800 Kč za hodinu bez DPH. Správnost účetních podkladů se žalobkyně zavázala zajistit ve spolupráci s Ing. Svobodou, daňovým poradcem.

6. Ze spisu Policie České republiky, KŘP Libereckého kraje, Územní odbor Jablonec nad Nisou č. j. KRPL-5966-9/TĆ-2014-180481-KO bylo zjištěno, že oba jednatelé dlužníka (O. Frič, V. Ditl) podali v lednu 2014 na sebe vzájemně trestní oznámení a to v souvislosti s jednáním dlužníka. V průběhu trestního řízení dne 4. března 2014 byly O. Fričem předloženy písemné podklady týkající se účetnictví dlužníka v rozsahu 200 stran textu (č. l. 141 až 341).

7. Z listiny ze dne 30. května 2011 označené jako pracovní smlouva bylo zjištěno, že mezi dlužníkem a O. Fričem bylo dohodnuto, že O. Frič bude pracovat na pracovní pozici rozpočtář.

8. Z výslechu svědka Ing. Lubomíra Svobody bylo zjištěno, že svědek jako daňový poradce zpracovává pro O. Friče a jím zastupované společnosti daňová přiznání. Každý rok mu je společností, jejímž jménem jedná O. Frič, udělena plná moc. V minulosti mu byla plná moc udělena společností Cadero, a.s., ProTec servis Česká republika s.r.o. i ProTec servis 24 s.r.o. Plná moc za dlužníka ProTec servis Česká republika s.r.o. byla daňovému poradci udělena O. Fričem. Za dlužníka svědek zpracoval DPPO za rok 2013, za tuto činnost požadoval od dlužníka úhradu, zaslal fakturu, do dnešního dne není pohledávka uhrazena. Svědek nemá žádné poznatky o tom, že by žalobkyně vedla účetnictví a poskytovala dlužníkovi administrativní služby. Nezpracovával účetní podklady v jednotlivých měsících, nezpracovával mimořádnou účetní závěrku. S žalobkyní nespolupracoval při poskytování účetních služeb dlužníkovi a při zpracovávání podkladů v souvislosti s trestním stíháním pana Ditla. Žalobkyni poskytl účetní program Money.

9. Z výslechu svědka Vítězslava Ditla bylo zjištěno, že svědek je jednatelem dlužníka. Od konce roku 2013 není s jednatelem dlužníka O. Fričem v kontaktu, jsou vedena soudní řízení. V rozhodném období, tedy leden 2014 až červenec 2014, svědek nebyl jednatelem dlužníka. Před vstupem O. Friče k dlužníkovi zajišťovala účetní agendu společnost VGD, po vstupu O. Friče tato společnost zpracovávala agendu mzdovou. Podle dohody z roku asi 2010 účetnictví dlužníka zajišťoval O. Frič, svědek neví, zda jako zaměstnanec nebo jednatel. Za tuto činnost byl O. Frič odměňován. Účetnictví dlužníka zpracovával O. Frič, používal účetní systém Money. Neví o tom, že by účetnictví zpracovávala pro dlužníka žalobkyně.

10. Z výpovědi svědka Radima Krutského bylo zjištěno, že svědek byl zaměstnancem dlužníka (projektový manager) a to do ledna 2014. Na O. Friče podal tři žaloby. S O. Fričem sdílel svědek kancelář, s ohledem na své pracovní povinnosti trávil v kanceláři dva až čtyři dny v týdnu. Svědek viděl O. Friče účetní činnost vykonávat, o práci se bavili, odpovídal na jeho dotazy. Účetnictví dlužníka zpracovával O. Frič v programu Money. Nevybavuje si, že by se O. Frič zmiňoval o tom, že účetnictví je zpracováváno jiným subjektem. Ke zpochybnění věrohodnosti výpovědi svědka navrhla žalobkyně jako důkaz kamerový záznam kanceláře a to z celého roku 2013.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Klimešová. (KSLB 86 INS 15150/2014)

11. Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) a dle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku se řídí ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

12. Podle § 566 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník ve znění účinném do 31.12.2013) Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.

13. Při posuzování nároku žalobkyně vycházel soud z následujících skutkových závěrů: Žalobkyní je požadována odměna za účetní služby dlužníka v měsících březen 2014, duben 2014, za předložení účetních podkladů v souvislosti s podaným trestním oznámením, za daňové přiznání dlužníka k DPPO za rok 2013 a za zpracování mimořádné účetní závěrky 29. července 2014. Mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporné, že dlužníkem bylo v březnu a dubnu 2014 účtováno, že byla podána DPPO za rok 2013 a že byla v červenci 2014 předložena mimořádná účetní závěrka dlužníka. Po provedeném dokazování (obsah spisu Policie České republiky, KŘP Libereckého kraje, Územní odbor Jablonec nad Nisou č. j. KRPL-5966-9/TĆ-2014-180481-KO) považuje soud za prokázané, že byly poskytnuty služby a učiněny úkony v souvislosti s prověřováním činnosti jednatele dlužníka. Úkony, za které je požadována odměna, byly učiněny. 14. Žalobkyně tvrdí, že předmětné úkony učinila, svá tvrzení o plnění opírá o smlouvu ze dne 27.12.202, svědeckou výpověď Ing. Svobody a pracovní smlouvu uzavřenou mezi dlužníkem a O. Fričem. Z předmětné smlouvy vyplývá, že žalobkyně uzavřela s dlužníkem závazkový právní vztah. K platnosti smlouvy ze dne 27.12.2012 se vyjádřil odvolací soud, krajským soudem dále nebyl shledán rozpor předmětné smlouvy s dobrými mravy. Soud tak vycházel ze závěru, že smlouva ze dne 27.12.2012, uzavřená mezi žalobkyní, zastoupenou O. Fričem, a dlužníkem, zastoupeným O. Fričem, je platná. Dle obsahu a data uzavření se jedná o smlouvu mandátní dle § 566 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. Soudem bylo dále hodnoceno, zda žalobkyně prokázala, že jako mandantář zařídila pro dlužníka obchodní záležitost-vedení účetnictví a služby administrativní povahy v tvrzeném rozsahu. 15. Smlouva byla uzavřená ke konci roku 2012. Svědci Ditl a Krutský se vyjadřovali k vedení účetnictví dlužníka v roce 2013, tedy v období jednoho roku po uzavření smlouvy. Skutková tvrzení obou svědků jsou shodná, soud je proto považuje za věrohodná i přes skutečnost, že oba svědci vedou s O. Fričem soudní spory. Oba svědci shodně uvedli, že mzdovou agendu zpracovával třetí subjekt (VGD), účetnictví dlužníka zpracovával O. Frič (svědek Krutský a Ditl) a za tuto činnost byl odměňován (svědek Ditl). Z výpovědí svědků Ditla a Krutského vyplývá, že dle smlouvy ze dne 27.12.2012 žalobkyní v průběhu roku 2013 plněno nebylo. Svědek Ing. Svoboda výslovně uvedl, že plná moc ke zpracování DPPO za rok 2013 mu byla udělena dlužníkem a za poskytnuté plnění požadoval svědek úhradu od dlužníka. Výpovědí svědka Ing. Svobody bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že zařídila za dlužníka DPPO za rok 2013. Svědek Ing. Svoboda zároveň popřel, že by měl informace o tom, že by žalobkyně vedla účetnictví a poskytovala dlužníkovi administrativní služby, přičemž tato činnost měla být dle smlouvy žalobkyní poskytována ve spolupráci s Ing. Svobodou. Soud tak považuje za prokázané, že v roce 2013 žalobkyně dlužníkovi účetní ani administrativní služby neposkytovala a v roce 2014 nepodala za dlužníka DPPO za rok 2013. O spolupráci a dohledu nad správnosti účetnictví dlužníka s daňovým poradcem Ing. Svobodou nejednala, a to ani pro rok 2014. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně věrohodně neprokázala, že předmětné služby účetní a administrativní povahy dlužníkovi v roce 2014 poskytla. Z pracovní smlouvy O. Friče nebyly zjištěny žádné pro věc rozhodné skutečnosti.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Klimešová. (KSLB 86 INS 15150/2014)

16. Soudem byl zamítnut návrh na doplnění dokazování účastnickým výslechem jednatele žalobce O. Friče, listinou prokazující, že účetnictví bylo vedeno na softwaru žalobce a nabídkou služeb srovnatelných externích firem. Jednatel žalobce měl být vyslechnut ke skutečnostem, ke kterým byly provedeny jiné důkazy (smlouva ze dne 27.12.2012, výslech Ing. Svobody), s ohledem na skutečnost, že se jedná o podpůrný důkaz, byl návrh zamítnut. Provedení důkazu listinou prokazující, že účetnictví bylo vedeno na softwaru žalobce, považoval soud za nadbytečné. V insolvenčním řízení byla popřena pravost, nikoliv výše pohledávky, bylo by tak nadbytečné provádět dokazování k otázce přiměřenosti výše uplatněného nároku. Zamítnut byl také návrh na provedení důkazu kamerového záznamu kanceláře dlužníka v průběhu roku 2013, neboť navrženým důkazem nemohla být prokázána skutečnost pro věc rozhodná. 17. V řízení tak bylo prokázáno, že předmětné úkony byly učiněny, zároveň ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že bylo plněno dle smlouvy ze dne 27.12.2012. Žalobkyně tak neprokázala svou aktivní legitimaci, tedy že jí svědčí právo na zaplacení odměny za provedené účetní a administrativní úkony. Žaloba proto byla zamítnuta. 18. Ve věci byl plně úspěšný žalovaný, má proto právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 163 zák. č. 182/2006 Sb. a § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.). Jedná se o odměnu za sedm úkonů právní služby a to převzetí a přípravu zastoupení dle plné moci ze dne 26. ledna 2015 (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x písemné podání-vyjádření k žalobě ze dne 26. ledna 2015, písemné vyjádření k odvolání ze dne 29. prosince 2015 a písemné vyjádření-závěrečný návrh ze dne 18. prosince 2017 (§ 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3x účast na jednání před soudem ve dnech 28. srpna 2015, 11. září 2015 a 19. května 2017 (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) ve výši 21 700,-Kč (7x 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c/ a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Právní zástupce má dále nárok na náhradu hotových výdajů ve výši 2 100,00 Kč (7x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhradu za promeškaný čas za ve výši 1 800,00 Kč (12x 100,00 Kč dle § 14 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Důvodným výdajem jsou cestovní výdaje, které byly zástupcem žalovaného vyčísleny ve výši 2.980,00 Kč (jednání 28. srpna 2015 a 11. září 2015) a ve výši 1 704,00 Kč (jednání 19. května 2017) dle § 157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. S ohledem na navazující jednání ve věci vedené pod sp. zn. 86 ICm 4017/2015 požadoval žalovaný cestovní výdaje a náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jednáním 28. srpna 2015 a 11. září 2015 pouze ve výši 2.090 Kč (50%). Soud považuje rovněž za účelné cestovní výdaje žalovaného, vynaložené v souvislosti s účastí na jednáních dne 5. října 2017 a 23. listopadu 2017 ve výši 2 844,00 Kč. Rovněž tyto výdaje byly uplatněny dle § 157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. Odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za promeškaný čas a náhradu cestovních výdajů v celkové výši 31 038,00 Kč je dle § 138 o.s.ř. nutno zvýšit o 21% DPH (o 6 517,00 Kč). V řízení před soudy obou stupňů tak má žalovaný právo na náklady řízení ve výši 37 555 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

Liberec 20. prosince 2017

Mgr. Hana Ptáčková v. r. soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Klimešová.