86 ICm 2854/2015
ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

č. j. 86 ICm 2854/2015-12 (KSLB 86 INS 2789/2015)

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Ptáčkovou ve věci žalobce Ing. Petra Kouby, identifikační číslo osoby 727 50 294, se sídlem Nová Ves nad Nisou 450, Nová Ves nad Nisou, insolvenčního správce dlužníka Karla Elznice, narozeného 11. prosince 1978, bytem Borový vrch 291/21, Liberec, zastoupeného JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem Měsíčná 256/2, Liberec, proti žalované Český inkasní kapitál, a.s., identifikační číslo osoby 276 46 751, se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1, zastoupené JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem Vyskočilova 1326/5, Praha 4, o určení, že pohledávka žalovaného nebyla ve výši 575.954,80 Kč do insolvenčního řízení dlužníka, vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci pod sp. zn. 86 INS 2854/2015, přihlášena po právu, t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 86 INS 2854/2015 přihlásil žalovaný vykonatelnou pohledávku 1.618.799,04 Kč, přiznanou pravomocným rozsudkem soudu. Insolvenčním správcem byla při přezkumném jednání dne 24. června 2015 pohledávka popřena do výše 575.954,80 Kč s tím, že popírán je rozdíl mezi smluvním a zákonným úrokem z prodlení, žalovaným je neoprávněně požadován smluvní úrok z prodlení. Podmínky pro vydání zesplatněn, rozsudek není přezkoumatelný.

Včas podanou žalobou se žalobce domáhá určení, že pohledávka žalovaného nebyla ve výši 575.954,80 Kč přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka po právu. Žalovaným požadovaný úrok byl stanoven nejen z jistiny, ale i z úroků z prodlení. Okresním soudem nebylo zohledněno, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kdy nelze uplatňovat dohodnutý úrok z prodlení, ale jen úrok z prodlení v zákonné výši. Soudem rovněž nebylo zohledněno, že dlužník ve vztahu vystupoval jako ručitel, jeho ručitelský závazek byl do částky 500.000 Kč. Ze smlouvy o úvěru nevyplývá možnost, aby si věřitel připisoval příslušenství k jistině a mohl je spolu s jistinou úročit.

Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, požadoval náhradu nákladů řízení. Pohledávka žalovaného vyplývá z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 26 C 422/2007-74. Odchylný názor týkající se možnosti smluvní výše úroku z prodlení ve spotřebitelských vztazích znamená jiné právní posouzení, žalobci tyto důvody pro popření vykonatelné pohledávky nepřísluší.

Z přihlášky pohledávky žalovaného do insolvenčního řízení dlužníka bylo ověřeno, že žalovaný uplatnil pohledávku v celkové výši 1.618.799,04 Kč. Částka je složena z jistiny 295.595,30 Kč, úroku z úvěru 460.704,21 Kč, úroku z prodlení 808.924,83 Kč a nákladů řízení 53.574,70 Kč. Pohledávka byla přiznána rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 12.11.2008, č. j. 26 C 422/2007-74.

Z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 12.11.2008, č. j. 26 C 422/2007-74, bylo ověřeno, že dlužníkovi byla společně a nerozdílně s Jaroslavou Elznicovou uložena povinnost mimo jiné zaplatit úrok z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 392.989,65 Kč od 3.5.2007 do zaplacení. Ve věci byl vydán rozsudek pro zmeškání.

Podle § 199 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb.o úpadku a způsobech jeho řešení (i.z.) jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle § 199 odst. 3 i.z. v žalobě (proti vykonatelné pohledávce) může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Pravomocným rozsudkem soudu byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit žalovanému úrok z prodlení ve výši 25% ročně z částky 392.989,60 Kč od 3. května 2007 do zaplacení. Popírán je kapitalizovaný rozdíl mezi přiznaným smluveným úrokem a úrokem zákonným. (KSLB 86 INS 2789/2015)

Soud je vázán důvody, které popírající subjekt uvedl u přezkumného jednání a které byly zaznamenány v seznamu přihlášek. V incidenční žalobě nelze uvádět důvody jiné, případně nelze tyto důvody dále rozšiřovat. Soud proto vycházel pouze z námitek uvedených na přezkumném jednání, tedy že je namítáno nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání, rozsudek je nedostatečně odůvodněn, není zřejmé, kdy byl úvěr zesplatněn, úrok z prodlení byl přiznán ve výši odporující zákonu. K námitkám obsaženým v žalobě nebyl soud oprávněn přihlížet. Při posuzování žaloby vycházel soud ze závěrů, obsažených v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 7/2013 ze den 18. července 2013.

Je-li namítáno, že žalovanému bylo chybně přiznáno příslušenství pohledávky ve výši smluvené a nikoliv zákonem dané, je kritika takového rozhodnutí kritikou správnosti právního posouzení věci. Právní posouzení věci není vyloučeno jako důvod popření pravosti nebo výše přihlášené vykonatelné pohledávky, jestliže z pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž byla pohledávka přiznána, žádné právní posouzení věci neplyne. V případě, že soud vydá rozsudek pro zmeškání (§153b o.s.ř.), provádí právní posouzení věci. Úvahy soudu o vydání rozsudku pro zmeškání jsou založeny především na posouzení, zda vydání rozsudku nebrání skutečnost, že ve věci nelze uzavřít a schválit smír. Přitom smír nelze schválit (a rozsudek pro zmeškání nelze vydat), je-li v rozporu s právními předpisy. V tomto typu rozhodnutí se právní posouzení věci promítá v zákonem omezeném typu odůvodnění (§ 157 odst. 3 o.s.ř.).

Žalobcem napadená část příslušenství (kapitalizovaného úroku z prodlení) byla žalovanému přiznána rozsudkem pro zmeškání, který v sobě zahrnuje též úsudek, že takto přiznané příslušenství pohledávky neodporuje právním předpisům. To postačuje pro závěr, že rozsudek pro zmeškání obsahuje právní posouzení věci ohledně přiznaného příslušenství pohledávky. Výhrady snesené proti příslušenství pohledávky přiznanému pravomocným rozsudkem pro zmeškání v rovině právní jsou pak jiným právním posouzením věci, jež je insolvenčnímu správci zapovězeno § 199 odst. 2 i.z.

Shodné závěry soud zaujal při hodnocení námitek, dle kterých nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Samotné vydání rozsudku pro zmeškání v sobě obsahuje právní závěr soudu o tom, že zákonné podmínky pro tento typ rozhodnutí splněny byly. Rovněž tato námitka není dle § 199 odst. 2 i.z. přípustná. Nedostatečné, případně nesrozumitelné odůvodnění rozsudku nelze považovat za skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí.

Ze shora uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta.

Ve věci byl úspěšný žalovaný, soudem mu však právo na náhradu účelně vynaložených nákladů nebylo přiznáno a to s ohledem na ustanovení § 202 odst. 1 i.z., dle z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci.

V Liberci dne 27. listopadu 2015

Mgr. Hana Ptáčková v. r. soudce Za správnost vyhotovení: Mgr. Kristýna Cabalková