82 ICm 3737/2014
č.j. 82 ICm 3737/2014-41 (sp.zn. KSLB 82 INS 5805/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka Liberec rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Havlíčkovou ve věci žalobce Mgr. Davida Švrčka, IČO: 024 09 500, se sídlem Petržílkova 1436/35, 158 00 Praha 13, insolvenčního správce dlužníka Evy anonymizovano , anonymizovano , IČ 694 29 553, trvale bytem Smetanova 723/13, PSČ 466 01, Jablonec nad Nisou, zastoupeného Mgr. Kamilou Kačerovou, advokátkou, se sídlem Opočenská 531, 518 01 Dobruška, proti žalovanému CLEAR BALANCE, SE, IČO 24811718, se sídlem Podlipného 942/9, 180 00 Praha 8-Libeň, zastoupenému Mgr. Ivo Siegelem, advokátem, se sídlem Školská 38, 110 00 Praha, o určení pohledávky,

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, že žalovaný nemá za dlužníkem Evou anonymizovano , anonymizovano , IČ 694 29 553, trvale bytem Smetanova 723/13, PSČ 466 01, Jablonec nad Nisou, pohledávku ve výši 1 099 279 Kč přihlášenou pod č. P41 do insolvenčního řízení dlužníka vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem -pobočka v Liberci pod sp.zn. KSLB 82 INS 5805/2014, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. pokračování č.j.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobou domáhá určení, že popření pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Evy anonymizovano , nar. 28.11.1964, trvale bytem Smetanova 723/13, Jablonec nad Nisou, (dále jen dlužník), vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod sp.zn. KSLB 82 INS 3737/2014 pod č. P41 v částce 1 099 279 Kč bylo učiněno po právu.

Svoji žalobu opřel žalobce o následující tvrzení:

Usnesením č.j. KSLB 82 INS 5805/2014-A-14 ze dne 4.7.2014 byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs. Dne 4.8.2014 přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku P41, která byla žalobcem a dlužníkem popřena na přezkumném jednání dne 29.9.2014 co do pravosti. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná na základě rozhodčího nálezu sp.zn. 002 SRKCR-004/2013 ze dne 7.3.2013. Pohledávku tvoří jistina ve výši 1 000 000 Kč a příslušenství ve výši 99 279 Kč. Pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru CREDIT VARIANT č. CA 100030/2011 uzavřené s právním předchůdcem žalovaného společností CREDIT ALLIANCE, SE, IČ 24805394, dne 2.11.2011. Žalobce má za to, že pohledávka žalovaného již byla uhrazena. Na základě shora citované smlouvy o úvěru byla dlužníkovi poskytnuta částka ve výši 1 mil. Kč, pohledávka byla zajištěna nemovitostí zapsanou na LV 7226, k.ú. Jablonec nad Nisou, která byla ve výlučném vlastnictví manžela dlužníka. Nemovitost představoval bytový dům v hodnotě dle znaleckého posudku v částce 6,9 mil. Kč. Zástavnímu věřiteli svědčilo zástavní právo jako prvnímu v pořadí, přičemž ve prospěch zástavního věřitele bylo vinkulováno i pojistné plnění. Úvěr měl být splácen po dobu 20 let formou měsíčních splátek v částce 9 992 Kč, tedy věřiteli mělo být celkem vráceno 2 398 080 Kč. Obsah smlouvy o úvěru, všeobecných obchodních podmínek a rozhodčí smlouvy nemohl dlužník jakkoli ovlivnit. Dlužník hradil řádně prvních 11 splátek (12/2011-10/2012) a do prodlení se dostal se splátkou splatnou dne 7.11.2012. Smlouva o úvěru koncipovala měsíční splátku do 4 lhůtních týdenních splátek, kdy již při prodlení se třemi lhůtními splátkami, mohl věřitel přistoupit k navýšení měsíční splátky na 2,17 násobek původní týdenní splátky. K tomuto kroku předchůdce žalovaného přistoupil dne 30.11.2012. Dne 12.12.2012 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi společností CREDIT ALLIANCE, SE, IČ 24805394, pokračování č.j.a žalovaným. Dle všeobecných obchodních podmínek měl věřitel nárok na okamžité zesplatnění celého úvěru, a to již po 30 dnech prodlení, přičemž za toto prodlení mohl žádat smluvní pokutu ve výši 3% p.m. z celého zesplatněného úvěru do splacení. Dne 8.1.2013 přistoupil žalovaný k zesplatnění celého úvěru a vyzval dlužníka k úhradě částky ve výši 3 530 073 Kč, která zahrnovala mimo jiné smluvní pokutu ve výši 102 817,68 Kč. Dne 6.11.2013 byla v dražbě zpeněžena zajištěná nemovitost ve výši odpovídající 45% její hodnoty. Z výtěžku zpeněžení získal žalovaný částku ve výši 2 684 370 Kč, celkem získal po 24 měsících od uzavření smlouvy částku ve výši 2 794 282 Kč (včetně uhrazených splátek). Výše úroků z úvěru, smluvní pokuty a dalších sankcí nebyla sjednána v souladu s dobrými mravy. Žalobce započetl částku ve výši 2 794 282 Kč na smluvní pokutu ve výši 300 000 Kč za neoznámení zahájení insolvenčního řízení (dle čl. 10.1.20 a čl. 11.5.2.1 všeobecných obchodních podmínek-30% z půjčené částky), na smluvní pokutu z důvodu prodlení s vrácením celé zesplatněné částky ve výši 1 019 833 Kč (dle čl. 11.4.1 VOP ve výši 3 % p.m. z dlužné částky od 5.2.2013 do zaplacení), na úroky z úvěru za celou sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 532 172 Kč, na paušální náhradu nákladů souvisejících s domáháním se svého práva ve výši 50 000 Kč (dle čl. 11.7.1. VOP) a na náklady rozhodčího řízení ve výši 171 689 Kč. Dle žalobce by smluvní pokuta měla být snížena postupem dle § 301 obchodního zákoníku na nulovou hranici, jelikož žalovanému nevznikla žádná škoda, když po dvou letech od poskytnutí úvěru, byla žalovanému vyplacena částka představující 279% hodnoty poskytnuté částky. Žalovaný za dva roky získal více, než by mu bylo poskytnuto, splácel-li by dlužník úvěr řádně po dobu dvou let. Rozhodčí smlouva byla sjednána v rozporu se zákonem a je tedy dle § 39 občanského zákoníku neplatná.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že předně upozorňuje na skutečnost, že dlužník uzavíral smlouvu o úvěru v pozici podnikatele a nikoli spotřebitele. Dlužník se mohl řádně seznámit s jednotlivými body smlouvy. Zajištění úvěru zřízením zástavního práva k nemovitosti, povinnost nechat nemovitost pojistit a toto pojištění vinkulovat ve prospěch věřitele není nic neobvyklého. Rovněž ustanovení o smluvních pokutách byla sjednána v souladu se zákonem, přičemž soud není oprávněn se jimi zabývat, jelikož nejsou předmětem přihlášky pohledávky. Na základě smlouvy o úvěru poskytl původní věřitel dlužníkovi částku ve výši 1 mil. Kč, kterou měl dlužník platit formou 960 týdenních splátek v částce 2 498 Kč po dobu 240 měsíců. Splátkám odpovídal úrok z úvěru ve výši 0,86% p.m., čemuž odpovídala RPSN ve výši 11% p.a. Dlužník se dostal do prodlení pokračování č.j.se splátkou splatnou dne 7.11.2012, dopisem ze dne 30.11.2012 přistoupil žalovaný dle všeobecných obchodních podmínek k navýšení splátek na 1.5 násobek. Oznámení o navýšení splátek bylo dlužníkovi doručeno později, žalovaný může uplatňovat navýšení splátek až od 7.1.2013. Dlužná splátka ze dne 7.11.2012 nebyla uhrazena ani do 8.1.2013, žalovaný tedy dle všeobecných obchodních podmínek přistoupil k zesplatnění celé dlužné pohledávky. Ke dni 5.2.2013 nastala splatnost celého úvěru v částce 3 532 172 Kč (jistina 1 mil. Kč + smluvní úrok v částce 2 532 172 Kč). Žalovanému vznikl nárok na smluvní pokutu z prodlení ve výši 3% p.m. z dlužné částky od 6.2.2013 do 30.11.2013 ve výši 1 019 833 Kč, dále nárok na smluvní pokutu za neoznámení zahájení insolvenčního řízení ve výši 300 000 Kč, nárok na smluvní paušální náhradu nákladů ve výši 50 000 Kč a na náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši 171 689,32 Kč. Dne 30.11.2013 uhradil dlužník žalovanému částku ve výši 2 684 370 Kč, celkem bylo žalovanému uhrazeno 2 794 282 Kč. Poskytnutá částka byla použita na úhradu smluvních úroků a smluvních pokut v celkové výši 4 073 694 Kč.

Soud se nejprve zabýval včasností a legitimací účastníků.

Podle § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Soud nařídil k projednání věci jednání, na nichž provedl níže uvedené důkazy.

Z insolvenčního návrhu ze dne 25.2.2014 doručeného insolvenčnímu soudu dne 4.3.2014 bylo zjištěno, že dlužník podal insolvenční návrh, jímž se domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu.

Z usnesení č.j. KSLB 82 INS 5805/2014-A-14 ze dne 4.7.2014 bylo zjištěno, že insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs.

Z přihlášky evidované pod číslem P41 bylo zjištěno, že dne 4.8.2014 byla soudu doručena přihláška žalovaného. Pohledávku tvoří jistina ve výši 1 000 000 Kč a příslušenství (zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 000 Kč od 6.2.2013 do dne prohlášení úpadku). pokračování č.j.

Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 29.9.2014 na č.l. B-4 a seznamu přihlášených pohledávek, který je jeho součástí, bylo zjištěno, že na tomto jednání popřel žalobce pohledávku žalovaného P41 co do pravosti v celé přihlášené částce z důvodu, že pohledávka byla uhrazena.

Žalobce (jako insolvenční správce) a žalovaný (jako insolvenční věřitel, který přihlásil pohledávku, jež byla popřena) jsou tedy procesně legitimováni k vedení sporu. Dne 29.10.2014 byla soudu doručena žaloba na určení pohledávky, je tedy zřejmé, že byla doručena včas.

Ze shodného tvrzení účastníků bylo zjištěno, tedy soud má za prokázané, že

Dne 2.11.2011 byla mezi dlužníkem a jeho manželem na straně jedné a společností CREDIT ALLIANCE, SE, na straně druhé uzavřena smlouva č. CA 100030/2011, na jejímž základě byla dlužníkovi vyplacena částka ve výši 1 mil. Kč. Smlouva byla uzavřena mezi účastníky v postavení podnikatelů. Dne 2.11.2012 byla mezi manželem dlužníka Rudolfem Pelcem a společností CREDIT ALLIANCE, SE uzavřena zástavní smlouva o zřízení zástavního práva č. CA 100030/2011. Dlužník neuhradil splátku splatnou dne 7.11.2012, žalovaný zesplatnil celou pohledávku ke dni 5.2.2013. Dne 12.12.2012 byla mezi společností CREDIT ALLIANCE, SE a žalovaným uzavřena smlouva, na jejímž základě byla pohledávka za dlužníkem vyplývající ze smlouvy č. CA 100030/2011 postoupena na žalovaného. Žalovanému byla na jeho pohledávku za dlužníkem uhrazena z prodeje nemovitostí manžela dlužníka zapsaných na LV 7226 vedeném pro k.ú. a obec Jablonec nad Nisou částka ve výši 2 684 370 Kč, a to dne 30.11.2013. Na splátkách uhradil dlužník žalovanému částku ve výši 109 912 Kč.

Ze smlouvy č. CA 100030/2011 bylo zjištěno, že dlužníkovi byla na základě smlouvy vyplacena částka ve výši 1 mil. Kč. Tuto částku se dlužník zavázal splatit formou pravidelných lhůtních splátek k 7, 14, 21 a 28 dni v měsíci ve výši 2 498 Kč, přičemž celková výše měsíční splátky činila 9 992 Kč. Standartní doba splácení byla dohodnuta na 20 let, první splátka byla stanovena na 7.12.2011 a poslední na 28.11.2031. Výše měsíčního úroku z úvěru činila 0,58% p.m. Celková částka, kterou měl dlužník věřiteli splácet, činila 2 398 080 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné úvěrové podmínky věřitele. pokračování č.j.

Z všeobecných úvěrových podmínek věřitele (dále jen VÚP) bylo zjištěno, že dle čl. 11.6.1 v případě prodlení dlužníka s úhradou minimálně 3 lhůtních splátek, byl věřitel oprávněn jednostranně zvýšit pravidelné lhůtní splátky na 2,17 násobek výše původní lhůtní splátky. Úměrně tomu byla navýšena i úroková sazba. Tato nová výše měla být oznámena dlužníkovi. Dle čl. 10.1.1, čl. 11.1.2 a čl. 11.1.2.1 v případě prodlení dlužníka s placením jakéhokoliv závazku po dobu delší 30 dnů byl věřitel oprávněn přistoupit k zesplatnění celého úvěru a požadovat úhradu jistiny včetně úroků za celou sjednanou dobu trvání úvěru, tj. všechny sjednané splátky úvěru, dále všechny splatné poplatky a všechny splatné smluvní pokuty z prodlení dle smlouvy. Částky, které dlužník uhradil, se započítaly na úhradu celého zesplatněného úvěru. Dle čl. 11.4.1 VÚP byl věřitel oprávněn v případě prodlení s úhradou nezaplacených částí splatných částech požadovat smluvní pokutu z prodlení ve výši 3% p.m. Dle čl. 11.7.1 VÚP měl věřiteli nárok na paušální náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 20% z půjčené částky, nejméně 10 000 Kč, nejvýše 50 000 Kč. Tím nebylo dotčeno právo věřitele na úhradu nákladů právního zastoupení a soudního řízení. Dle čl. 7.6.1 VÚP byla vyloučena aplikace ust. § 330 obchodního zákoníku, přičemž věřitel byl oprávněn započíst plnění dlužníka nejprve na nesplacené úroky z prodlení a poplatky, poté na nesplacené úroky, poté na smluvní pokuty, poté na nesplacenou část jistiny a nakonec na ostatní nesplacené závazky. Dle čl. 11.1.1 VÚP byl dlužník povinen informovat věřitele o zahájení insolvenčního řízení, přičemž neučinil-li tak, vznikl věřiteli dle čl. 10.1.20 a čl. 11.5.2.1 nárok na smluvní pokutu ve výši 30% z poskytnuté částky.

Ze zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva č. CA 100030/2011 ze dne 2.11.2011 bylo zjištěno, že na jejím základě bylo zřízeno ve prospěch společnosti CREDIT ALLIANCE, SE, zástavní právo k zajištění pohledávek vyplývajících ze smlouvy č. CA 100030/2011, a to k nemovitostem zapsaným na LV 7226 vedeném pro k.ú. a obec Jablonec nad Nisou.

Z rozhodčí smlouvy č. CA 100030/2011 uzavřené dne 2.11.2011 mezi společností CREDIT ALLIANCE, SE na straně jedné a dlužníkem a jeho manželem na straně druhé bylo zjištěno, že strany se dohodly, že veškeré spory vzniklé ze smluv uzavřených mezi stranami(smlouva o úvěru, zástavní smlouva, dohoda o vinkulaci pojistného plnění pojistné události) bude rozhodovat jediný rozhodce určený třetí osobou, a to tajemníkem Smírčí a rozhodčí komory České republiky o.s., IČ 28558367, z osob uvedených v seznamu advokátů a advokátních pokračování č.j.koncipientů vedeném Českou advokátní komorou. Dle čl. 2 odst. 2 rozhodčí smlouvy mohl tajemník určit rozhodce i ze seznamu rozhodců publikovaného na webové stránce SRK ČR na adrese http://www.srkcr.cz. Dle čl. 1 odst. 2 bylo sjednáno, že smlouva se vztahuje i na další smlouvy, které mezi sebou účastníci uzavřou v budoucnu, a to i když je sjednají a uzavřou byť i jen někteří z nich.

Z oznámení o změně lhůtní splátky ze dne 29.11.2012 bylo zjištěno, že předchůdce žalovaného přistoupil ke dni 28.11.2012 k navýšení lhůtních splátek na 1,5 násobek původní splátky z důvodu prodlení dlužníka s úhradou minimálně 3 lhůtních splátek. Měsíční splátka tak byla navýšena na 14 988 Kč, v důsledku čehož byla navýšena měsíční úroková sazba na 1,38% p.m. Oznámení o navýšení splátky bylo připraveno k vyzvednutí ode dne 14.12.2012, dlužník si jej nevyzvedl.

Z rozhodčího nálezu č.j. 002 SRKCR-004/2013 ze dne 7.3.2013 vydaného JUDr. Danielou Žihlovou bylo zjištěno, že dlužníkovi a jeho manželovi bylo uloženo uhradit společně a nerozdílně žalovanému jistinu ve výši 1 000 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 2 422 260 Kč, smluvní pokutou ve výši 3 % p.m. z nesplacené částky 3 422 260 Kč ode dne 5.2.2013 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci rozhodčího nálezu. Dlužníkům bylo zároveň uloženo uhradit společně a nerozdílně žalovanému zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05% p.a. z částky 3 422 260 Kč ode dne 5.2.2013 do zaplacení. Dlužníkům bylo dále uloženo uhradit paušální náhradu nákladů řízení ve výši 50 000 Kč a náklady rozhodčího řízení ve výši 171 689,32 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález je opatřen doložkou právní moci ke dni 30.5.2013 a doložkou vykonatelnosti ke dni 29.7.2013.

Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění:

Dne 2.11.2011 byla mezi dlužníkem a jeho manželem na straně jedné a společností CREDIT ALLIANCE, SE, na straně druhé uzavřena smlouva, na jejímž základě byla dlužníkovi vyplacena částka ve výši 1 mil. Kč, kterou se dlužník zavázal splácet formou pravidelných lhůtních splátek k 7, 14, 21 a 28 dni v měsíci ve výši 2 498 Kč, přičemž celková výše měsíční splátky činila 9 992 Kč. Doba splacení byla dohodnuta na 20 let. Celková částka, kterou měl dlužník věřiteli splácet, činila 2 398 080 Kč. Smlouva byla uzavřena mezi účastníky pokračování č.j.v postavení podnikatelů. Dne 2.11.2012 byla mezi manželem dlužníka Rudolfem Pelcem a společností CREDIT ALLIANCE, SE uzavřena zástavní smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví manžela dlužníka. Dne 2.11.2011 byla mezi dlužníkem, jeho manželem a společností CREDIT ALLIANCE, SE rovněž uzavřena rozhodčí smlouva, na jejímž základě měly být spory mezi účastníky rozhodovány rozhodcem vybraným tajemníkem Smírčí a rozhodčí komory České republiky o.s. z osob uvedených v seznamu advokátů a advokátních koncipientů. Dlužník neuhradil splátku splatnou dne 7.11.2012, v důsledku čehož přistoupil předchůdce žalovaného dne 29.11.2012 dle čl. 11.6.1 VÚP k navýšení měsíční splátky na 14 988 Kč, v důsledku čehož byla navýšena i měsíční úroková sazba na 1,38% p.m. Tyto splátky měl dlužník hradit od 7.1.2013. Pohledávka za dlužníkem byla dne 12.12.2012 postoupena na žalovaného. Žalovaný z důvodu prodlení dlužníka s uhrazením splátky splatné ke dni 7.11.2012 po dobu 30 dní přistoupil dle čl. 10.1.1, čl. 11.1.2 a čl. 11.1.2.1 VÚP k zesplatnění celé pohledávky ke dni 5.2.2013, přičemž vedle dlužné jistiny v částce 1 mil. Kč mu vznikl nárok i na úhradu veškerých dosud nezaplacených úroků z poskytnuté částky za celou sjednanou dobu splácení ve výši 2 422 260 Kč. Dle čl. 11.4.1 VÚP vznikl žalovanému dále nárok na smluvní pokutu z prodlení ve výši 3% p.m. z dlužné částky a v případě podání návrhu na vydání rozhodčího nálezu nárok dle čl. 11.7.1 na paušální náhradu ve výši 50 000 Kč.

Rozhodčím nálezem č.j. 002 SRKCR-004/2013 ze dne 7.3.2013, který nabyl právní moci dne 30.5.2013, bylo dlužníkovi a jeho manželovi uloženo uhradit společně a nerozdílně žalovanému jistinu ve výši 1 000 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 2 422 260 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 % p.m. z nesplacené částky 3 422 260 Kč ode dne 5.2.2013 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05% p.a. z částky 3 422 260 Kč ode dne 5.2.2013 do zaplacení, paušální náhradu nákladů řízení ve výši 50 000 Kč a náklady rozhodčího řízení ve výši 171 689,32 Kč.

Žalovanému byla na jeho pohledávku za dlužníkem uhrazena z prodeje nemovitostí manžela dlužníka částka ve výši 2 684 370 Kč, a to dne 30.11.2013. Na splátkách uhradil dlužník žalovanému částku ve výši 109 912 Kč. Dle rozhodčího nálezu měla být žalovanému k 30.11.2013 uhrazena částka ve výši 4 842 757,62. Tuto částku tvoří jistina ve výši 1 000 000 Kč, smluvní úrok ve výši 2 422 260 Kč (po odečtení splátek dlužníka ve výši 109 912 Kč), zákonný úrok z prodlení ve výši 196 320,52 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 002 487,78 Kč, pokračování č.j.paušální náhrada nákladů ve výši 50 000 Kč a náhrada nákladů rozhodčího řízení ve výši 171 689,32 Kč. Dle čl. 7.6.1 VÚP mohl žalovaný poskytnuté plnění započíst nejprve na nesplacené úroky z prodlení a poplatky, poté na nesplacené úroky, dále na smluvní pokuty, a na konec na nesplacenou jistinu a ostatní nesplacené závazky.

K námitce neplatnosti rozhodčí doložky

Podle § 199 odst. 2 IZ jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Podle § 199 odst. 3 IZ může žalobce v žalobě podle odst. 1 uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

V rámci insolvenčního řízení není přípustné komplexně přezkoumávat vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. Nesprávné právní posouzení věci, o které se pravomocné rozhodnutí opírá, důvodem popření pohledávky být nemůže. Uplatnit lze pouze takové skutečnosti, které dlužník v řízení předcházejícím vydání pravomocného rozhodnutí neuplatnil, a kdy takové rozhodnutí (zejm. z důvodu pasivity dlužníka) bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994, o rozhodčím řízení, ve znění účinném do 31.3.2012 (dále jen ZRŘ), se strany mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

Podle § 2 odst. 2 ZRŘ ve znění účinném do 31.3.2012 rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír.

Podle § 2 odst. 3 písm. b) ZRŘ ve znění účinném do 31.3.2012 rozhodčí smlouva se může týkat všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). pokračování č.j.

Podle § 7 odst. 1 ZRŘ ve znění účinném do 31.3.2012 rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.

Podle § 32 odst. 1 ZRŘ ve znění účinném do 31.3.2012 návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 32 odst. 2 ZŘR podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma.

Rozhodnutí vyšších soudů, v nichž se soudy vyslovily kladně k oprávnění soudu ve vykonávacím řízení či insolvenčního soudu v insolvenčním, respektive incidenčním řízení, posoudit pravomoc rozhodce vydat rozhodčí nález se týkaly rozhodčích nálezů vydaných v rámci spotřebitelských vztahů (srovnej nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012, rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 ICdo 30/2012 ze dne 30.10.201476, rozsudek Vrchního soud v Praze č.j 76 ICm 1776/2010, 103 VSPH 124/2011-68, ze dne 7.9.2011). Soud má za to, že jelikož byla rozhodčí doložka uzavřena s dlužníkem v postavení podnikatele, nelze mu přiznat ochranu jako spotřebiteli. Dlužník jako podnikatel uzavíral smlouvu o úvěru, jakož i rozhodčí smlouvu v pozici osoby vstupující dobrovolně do podnikatelských rizik. S ohledem na tuto skutečnost si měl být vědom následků právních úkonů a jejich důsledků. Spor ze smlouvy o úvěru a smlouvy zástavní je sporem majetkovým, přičemž se jedná o spor, v rámci něhož je možné uzavřít smír. V tomto směru se tedy jedná o doložku, která je uzavřena v souladu s ust. § 2 ZRŘ. Měl-li dlužník pochybnosti o pravomoci rozhodce vydat rozhodčí nález, mohl v souladu s ust. § 32 odst. 1 ZŘR podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu, což neučinil. Soud tak již není oprávněn zabývat se pravomocí rozhodce vydat rozhodčí nález, jímž je dokládána vykonatelnost pohledávky.

Vyplývá-li z pravomocného rozhodnutí, jímž je doložena vykonatelnost pohledávky, právní posouzení, nelze již jako důvod popření pravosti či výše pohledávky uplatnit námitky založené na jiném právním posouzení, nýbrž pouze námitky skutkové, které dlužník neuplatnil v řízení předcházejícím vydání rozhodnutí. V dané věci je nerozhodné, zda tak bylo pokračování č.j.učiněno z důvodu, že dlužník rezignoval na svoji procesní obranu. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 ICdo 7/2013 ze dne 18.7.2013).

Z rozhodčího nálezu, konkrétně z odůvodnění rozhodnutí na stránkách 4-6, je zjevné, že rozhodce se se právním posouzením jednotlivých nároků žalovaného zabýval, žalobce tak již nemůže vznášet námitky založené na jiném právním posouzení, nýbrž pouze námitky skutkové. Žádné takové námitky vztahující se k nárokům žalovaného přiznaných rozhodčím nálezem žalobce nevznesl.

Dle rozhodčího nálezu měla být žalovanému k 30.11.2013 uhrazena částka ve výši 4 842 757,62. Tuto částku tvoří jistina úvěru ve výši 1 000 000 Kč, smluvní úrok z úvěru ve výši 2 422 260 Kč (po odečtení splátek dlužníka ve výši 109 912 Kč), zákonný úrok z prodlení ve výši 196 320,52 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 002 487,78 Kč, paušální náhrada nákladů ve výši 50 000 Kč a náhrada nákladů rozhodčího řízení ve výši 171 689,32 Kč. Z výtěžku prodeje nemovitosti manžela dlužníka bylo žalovanému dne 30.11.2013 uhrazeno 2 684 370 Kč. Tuto částku si žalovaný dle příslušných ustanovení všeobecných úvěrových podmínek mohl nejprve započíst na zákonný úrok z prodlení v částce 196 320,52 Kč, dále na smluvní úrok z úvěru v částce 2 422 260 Kč a poté na smluvní pokutu v částce 1 002 487,78 Kč. Žalovanému tak dosud nebyly uhrazeny 2 158 387,62 Kč, mimo jiné i jistina úvěru v částce 1 000 000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost je pohledávka žalovaného přihlášena po právu a soud proto žalobu zamítl.

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

Podle § 202 odst. 1 věta první IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Podle § 202 odst. 2 IZ náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit.

Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení s ohledem na ust. § 202 IZ nežádal. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. pokračování č.j.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem -pobočky Liberec.

V Liberci dne 9. září 2015

Mgr. Petra Havlíčková v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Kateřina Palubová