82 ICm 1091/2015
82 ICm 1091/2015-22 (sp.zn. KSLB 82 INS 16257/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka Liberec rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Havlíčkovou ve věci žalobkyně Komerční banka, a.s., IČ 45317054, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, proti žalované Ing. Janě Horákové, se sídlem Liberec 2, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, insolvenční správkyni dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Příšovice 188, PSČ 463 46, zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem Liberec 2, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, o žalobě na určení pravosti a výše pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že žalobkyně má za dlužníkem Miroslavem Hlaváčkem, anonymizovano , nezajištěnou nevykonatelnou pohledávku ve výši 751 722,59 Kč, která byla přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka pod č. P2/2 vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSLB 82 INS 16257/2012.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že má za dlužníkem Miroslavem Hlaváčkem, anonymizovano , (dále jen dlužník) nezajištěnou nevykonatelnou pohledávku ve výši 751 722,59 Kč, která byla přihlášena do pokračováníinsolvenčního řízení dlužníka pod č. P2/2 vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSLB 82 INS 16527/2012. Žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku P2/1 jako část nesplacené jistiny z úvěru dle smlouvy o hypotečním úvěru č. 510907240508, jako pohledávku zajištěnou, a zbylou část jistiny z téže smlouvy včetně příslušenství přihlásila jako pohledávku nezajištěnou v celkové výši 751 722,59 Kč, a to pod číslem P2/2. Žalovaná na přezkumném jednání dne 16.2.2015 popřela pohledávku P2/2 co do pravosti a výše z důvodu, že pohledávku vyplývající z určitého titulu nelze rozdělit částečně na pohledávku zajištěnou a částečně na pohledávku nezajištěnou. Žalobkyně má za to, že tento způsob přihlášení pohledávky však zákon nezakazuje, nýbrž jej dle ust. § 167 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon (dále jen IZ) aprobuje. Argumentace žalované, která odkazuje na doporučení Nejvyššího soudu v Brně v Zápise z porady se soudci Vrchních soudů ze dne 17.9.2013, není na místě, jelikož citované doporučení není pramenem práva. Z citovaného zápisu navíc vyplývá, že zástupci Vrchního soudu v Praze souhlasí s rozdělením pohledávky. K tomuto názoru se ostatně přiklonil Vrchní soud v Praze i ve svém rozhodnutí č.j. 104 VSPH 126/2014-38 ze dne 14.10.2014.

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a poukázala na ust. § 398 odst. 3 věta poslední IZ, dle něhož se zajištění věřitelé v oddlužení uspokojují pouze z výtěžku zpeněžení. Dle žalované nemůže žalobkyně část pohledávky přihlašovat jako pohledávku zajištěnou a část jako nezajištěnou, jelikož se jedná o pohledávku z téhož titulu. Je volbou žalobkyně, zda zajištění pohledávky uplatní či nikoli.

Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 115a o. s. ř.), soud k projednání věci jednání nenařídil.

Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací účastníků.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce pokračovánípopřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Z insolvenčního spisu dlužníka, konkrétně z usnesení zdejšího soudu ze dne 25.3.2013 č.j. KSLB 82 INS 16257/2012-A-20, protokolu ze zvláštního přezkumného jednání ze dne 21.5.2015 a přihlášky pohledávky včetně příloh a seznamu přihlášených pohledávek jsou soudu známy následující skutečnosti.

Usnesením ze dne 25.3.2013 č.j. KSLB 82 INS 16257/2012-A-20 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a insolvenčním správcem byla ustanovena Ing. Jana Horáková. Podáním doručeným soudu dne 16.4.2013 přihlásila žalobkyně za dlužníkem svoje pohledávky přihláškou evidovanou pod č. P2. Dne 16.2.2015 se u zdejšího soudu konalo zvláštní přezkumné jednání, na němž žalovaná popřela pohledávku žalobkyně přihlášenou pod číslem P2/2. Žaloba byla u soudu podána dne 16.3.2015, je tedy zřejmé, že byla podána včas. Žalobkyně (jako insolvenční věřitel, který přihlásil pohledávku, jež byla popřena) a žalovaná (jako insolvenční správkyně) jsou tedy procesně legitimováni k vedení sporu. Z přihlášky P2 soud ohledně pohledávky zjistil, že žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka čtyři pohledávky pod přihláškou P2. Pohledávka P2/1 ve výši 275 000 Kč byla přihlášena jako část nesplacené jistiny z částky poskytnuté dle smlouvy č. 510907240508 uzavřené dne 19.9.2007, přičemž pohledávka P2/1 byla přihlášena jako zajištěná 1/2 spoluvlastnickým podílem dlužníka na nemovitostech -budova č.p. 210 na pozemku parc. č. 189/2, pozemek parc.č. 189/2, vše zapsané na LV 753 pro obec a k.ú. Kopidlno, vedeném u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín (dále jen nemovitosti). Právo na uspokojení ze zajištění vyplývá ze zástavní smlouvy k nemovitostem č. 10000122495 uzavřené dne 4.10.2007. Žalobkyně v kolonce č. 33 přihlášky uvedla, že jelikož je dlužník vlastníkem pouze ideální poloviny nemovitosti oceněné dle znaleckého posudku č. 4171/132/12 ze dne 3.12.2012 ve výši 500 000 Kč, přihlásila svoji pohledávku zajištěnou pouze v rozsahu hodnoty spoluvlastnického podílu v souladu s ust. § 167 odst. 3 IZ. Ve zbytku nesplacené jistiny přihlásila žalobkyně svoji pohledávku pod číslem P2/2 jako pohledávku nezajištěnou v celkové výši 751 722,59 Kč, přičemž pohledávku P2/2 tvoří jistina ve výši 472 393,99 Kč a příslušenství pohledávky ve výši 279 328,60 Kč. pokračování

Ze smlouvy č. 510907240508 uzavřené dne 18.9.2007 mezi žalobkyní na straně jedné a dlužníkem a paní Olgou Javurkovou na straně druhé soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnou dlužníkům částku ve výši 800 000 Kč. V souladu s čl. 9.1. smlouvy bylo ujednáno, že je-li klientů více, jsou ze smlouvy zavázáni společně a nerozdílně. Dlužníci se zavázali uhradit poskytnutou částku v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru do 25.5.2028. Ze zástavní smlouvy k nemovitostem č. 10000122495 uzavřené dne 4.10.2007 mezi žalobkyní a dlužníky soud zjistil, že pohledávka žalobkyně ze smlouvy č. 510907240508 byla zajištěna nemovitostmi na LV 753 pro k.ú. a obec Kopidlno v podílovém spoluvlastnictví dlužníků, kdy každý z nich vlastnil podíl v rozsahu 1/2. Zastavená nemovitost ěla sloužit m k zajištění jistiny žalobkyně do výše 800 000 Kč s příslušenstvím a budoucích peněžitých pohledávek z případného porušení smlouvy o úvěru, pohledávky z případného odstoupení od smlouvy o úvěru, pohledávky na zaplacení ceny z poskytnutí a správu úvěru dle smlouvy, včetně pohledávky na náhradu nákladů, to vše do celkové výše 800 000 Kč, vzniklé nejpozději do 25.5.2028. Z výpisu z katastru nemovitostí LV 753 pro k.ú. a obec Kopidlno ze dne 11.2.2013 soud zjistil, že nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví dlužníka a paní Olgy Javurkové, každý z nich vlastní 1/2. Zástavní právo žalobkyně bylo v souladu se zástavní smlouvou zapsáno do katastru nemovitostí, a k zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 800 000 Kč s příslušenstvím a k zajištění budoucích pohledávek do výše 800 000 Kč. Ze znaleckého posudku č. 4171/132/12 ze dne 3.12.2012 znalce Václava Štýblera bylo zjištěno, že hodnota nemovitostí zapsaných na LV 753 pro k.ú. a obec Kopidlno je stanovena ve výši 550 000 Kč. Hodnota spoluvlastnického podílu tak činí 275 000 Kč. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 16.12.2010 soud zjistil, že k 16.12.2010 činily dlužné splátky částku 60 016,85 Kč, přičemž dlužník byl vyzván k jejich úhradě do 17.1.2011 s tím, že pokud tak neučiní, přistoupí žalobkyně k zesplatnění celé pohledávky v celkové částce 782 073,34 Kč. Z protokolu ze zvláštního přezkumného jednání ze dne 16.2.2015 a seznamu přihlášených pohledávek, který je součástí protokolu, soud zjistil, že žalovaná popřela pravost a výši pohledávky P2/2, přičemž namítla, že pohledávka P2/2 je duplicitní s pohledávkou P2/1. pokračování

Na základě shora uvedeného soud zjistil, že žalobkyně dne 18.9.2007 uzavřela s dlužníkem a paní Olgou Javurkovou smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytnou dlužníkům částku ve výši 800 000 Kč, kterou měli dlužníci splácet v měsíčních splátkách nejpozději do 25.5.2028. Pohledávka byla zajištěna nemovitostmi spoludlužníků na LV 753 pro k.ú. a obec Kopidlno, a to k zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 800 000 Kč s příslušenstvím a k zajištění budoucích pohledávek do výše 800 000 Kč. Dlužníci řádně nehradili měsíční splátky, v důsledku čehož přistoupila žalobkyně k zesplatnění celé pohledávky ke dni 18.1.2011. Aktuální výše pohledávky žalobkyně vyplývající ze smlouvy č. 510907240508 činí 1 026 722,59 Kč včetně příslušenství. Tuto pohledávku přihlásila žalobkyně částečně jako zajištěnou (P2/1 ve výši 275 000 Kč) a částečně jako nezajištěnou (P2/2 ve výši 751 722,59 Kč), přičemž tak učinila vycházejíc z hodnoty 1/2 spoluvlastnického podílu na nemovitostech určeného znaleckým posudkem ve výši 275 000 Kč, kdy hodnota spoluvlastnického podílu dlužníka nedosahuje výše pohledávky žalobkyně. Podle § 166 IZ zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

Podle § 167 odst. 3 IZ je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou.

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro oběh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Podle § 174 odst. 1 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá-tedy úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje. Podle § 174 odst. 3 IZ jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění, dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, pokračování

že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Podle § 398 odst. 3 věta poslední IZ zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Rozsudkem Vrchního soudu v Praze č.j. 76 ICm 1915/2013, 104 VSPH 126/2014-38 ze dne 14.10.2014 byl potvrzen rozsudek zdejšího soudu č.j. 76 ICm 1915/2013-19 ze dne 19.11.2013. Citovaným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení existence pohledávky žalobkyně přihlášené pod č. P2/2 pro předčasnost. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že z protokolu z přezkumného jednání není zřejmé, jak byla pohledávka P2/2 přezkoumána, a že pohledávka vyplývající z téhož titulu dle hmotného práva nemůže být uplatněna částečně jako zajištěná a částečně jako nezajištěná, jestliže hodnota zástavy je nižší než hodnota zajištěné pohledávky. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil s tím, že z protokolu z přezkumného jednání skutečně není zřejmé, jak byla pohledávka P2/2 přezkoumána, avšak uvedl, že pohledávku z téhož titulu lze přihlásit částečně jako zajištěnou a částečně jako nezajištěnou, v důsledku čehož nelze postupem dle § 188 odst. 2 IZ vyzvat věřitele k opravě pohledávky.

S ohledem na názor vyslovený v rozhodnutí Vrchního soudu, insolvenční soud po nabytí právní moci rozsudku nařídil nové přezkumné jednání a nepostupoval dle § 188 odst. 2 IZ. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla na základě úvěrové smlouvy č. 510907240508 dlužníkům částku ve výši 800 000 Kč, kterou dlužníci řádně a včas nehradili. V důsledku této skutečnosti přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru. Žalobkyně má za dlužníkem z titulu úvěrové smlouvy č. 510907240508 pohledávku ve výši 1 026 722,59 Kč, přičemž hodnota 1/2 spoluvlastnického podílu na nemovitostech, které jsou předmětem zajištění pohledávky žalobkyně, činí pouze 275 000 Kč. Žalobkyně svoji pohledávku přihlásila jako zajištěnou v částce odpovídající hodnotě spoluvlastnického podílu na zástavě a ve zbytku přihlásila svoji pohledávku jako nezajištěnou. Pohledávky P2/1 a P2/2 tedy nejsou duplicitní v tom smyslu, že by se jednalo o dvojí uplatnění téže pohledávky, nýbrž se jedná o jednu pohledávku z téhož titulu rozdělenou na zajištěnou a nezajištěnou podle hodnoty zástavy. Námitka žalované byla proto soudem odmítnuta jako neodůvodněná a soud vyhověl návrhu žalobkyně na určení existence pohledávky P2/2. pokračování

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

Podle § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci.

Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, avšak s ohledem na ust. § 202 odst. 1 IZ nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberec.

V Liberci dne 13. července 2015

Mgr. Petra Havlíčková v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Kristýna Klokočníková