81 ICm 2838/2013
81 ICm 2838/2013-22 (KSUL 81 INS 31848/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kašparovou v právní věci VRŠANSKÝ a spol., v.o.s., IČ: 25466763, sídlem Kollárova 1879/11, 415 01 Teplice, insolvenčního správce dlužníka Aleny Rollingerové, nar. 11. 1. 1991, trvale bytem Jana Koziny 813/2, 415 01 Teplice, zastoupený JUDr. Martinem Janákem, advokátem se sídlem Palackého 389/7, 301 00 Plzeň, proti žalovanému Český inkasní kapitál, a.s., IČ 27646751, sídlem Václavské nám. 808/66, 11000 Praha 1-Nové Město, zastoupenému JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem Vyskočilova 1326/5, 140 00 Praha 4 Michle, o určení popřené vykonatelné pohledávky,

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalovaného č. 1 ve výši 34.290,-Kč, přihlášená k uspokojení do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou P5 ze dne 26.2.2013, není po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSUL 81 INS 31848/2012)

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 16.8.2013, se žalobce VRŠANSKÝ a spol., v.o.s., insolvenční správce dlužníka Aleny Rollingerové, domáhal proti žalovanému Český inkasní kapitál, a.s., určení, že pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 81 INS 31848/2012 ve věci dlužníka Aleny Rollingerové, není po právu. V žalobě žalobce uvedl, že při přezkumném jednání konaném dne 31.7.2013 popřel co do pravosti dílčí pohledávku č. 1 ve výši 34.290,-Kč, kterou žalovaný přihlásil přihláškou P5 ze dne 26.2.2013, a to z toho důvodu, že žalovaný v přihlášce pohledávky ani v jejím doplnění určitě a nezaměnitelně nevymezil pohledávku, která byla k uspokojení do insolvenčního řízení přihlášena. Podle žalobce, pokud žalovaný odkázal na exekuční titul, kterým byla přihlášená pohledávka soudně přiznána, a ten k přihlášce připojil, není zbaven povinnosti pohledávku určitě a nezaměnitelně jejími skutkovými okolnostmi vymezit tak, aby byla přezkoumatelná. Žalobce je přesvědčen, že skutková tvrzení měla být obsažena v samotné přihlášce, neboť odkaz na listinu skutkové vymezení nenahrazuje.

K podané žalobě se podáním doručeným soudu dne 30.8.2013, doplněným ve smyslu § 42 odst. 2 o.s.ř. dne 2.9.2013, vyjádřil rovněž žalovaný. Uvedl, že má na základě pravomocného a vykonatelného elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Teplicích č.j. 17 EC 571/2010-19 za dlužníkem vykonatelnou pohledávku ve výši 34.290,-Kč z titulu smluvních pokut a úroků z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalovaný má za to, že pohledávku specifikoval dostatečně již v přihlášce, popř. listinami, které insolvenčnímu správci zaslal na základě jeho výzvy. Je dále toho názoru, že postupem žalobce byla popřena zásada právní jistoty, jako jedné ze základních zásad, když by bylo možné přezkoumávat již jednou pravomocně přiznané nároky.

Soud nejprve zkoumal včasnost podání žaloby-z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že zvláštní přezkumné jednání se konalo dne 31.7.2013. Žaloba byla podána 16.8.2013, tedy včas ve 30 denní lhůtě (§ 199 odst. 1 IZ).

Žalobce vyjádřil podáním doručeným soudu dne 16.10.2013 souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaný pak dne 13.11.2013. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky dle ust. § 115a o.s.ř., nenařizoval soud jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

Soud provedl důkazy z insolvenčního spisu sp.zn. KSUL 81 INS 31848/2012. Rozhodnutím o úpadku a povolení oddlužení (č.l. A-12), usnesením o schválení oddlužení (č.l. B-4) a usnesením o zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na majetek dlužníka (č.l.B-21) je prokázán jednak stav insolvenčního řízení (způsob řešení úpadku dlužníka) i aktivní legitimace žalobce. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 31848/2013-A-12 je zřejmé, že o úpadku dlužníka Aleny Rollingerové bylo rozhodnuto dne 31.1.2013, kdy bylo také povoleno oddlužení, a oddlužení splátkovým (KSUL 81 INS 31848/2012) kalendářem bylo schváleno dne 13.3.2013. Schválené oddlužení soud zrušil a na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný (zjištěno z usnesení č.j. KSUL 81 INS 31848/2012-B-21 ze dne 25.9.2014). Z protokolu o zvláštním přezkumném jednání (č.l. B-10 ins.spisu) je zřejmé jednak to, jak byla přezkoumána pohledávka žalovaného, a rovněž to, že žaloba byla podána ve třicetidenní lhůtě po přezkumném jednání, a tedy včas.

Důkaz byl proveden dále přihláškou evidovanou pod poř. č. P5.

Z formuláře přihlášky ze dne 26.2.2013 evidované pod č. P5 soud zjistil, že dne 26.2.2013 byla soudu doručena přihláška pohledávky žalovaného, kterou žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka dvě dílčí pohledávky, přičemž dílčí pohledávka č. 1 sestává z jistiny ve výši 10.000,-Kč, úroků z prodlení ve výši 12.470,-Kč a nákladů řízení ve výši 11.820,-Kč. Jako důvod vzniku této pohledávky je uvedeno: Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. 22203412. Žalobce uplatnil svůj nárok ze Smlouvy u soudu. Okresním soudem v Teplicích byl dne 25.3.2011 vydán Elektronický platební rozkaz č. j. 17 EC 571/2010-19, který nabyl právní moci dne 23.02.2012 a stal se tak vykonatelným. Předchozí věřitel uzavřel s dlužníkem Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. 22203412 (dále jen Smlouva), na základě které bylo dlužníkovi poskytnuto zařízení k využívání poskytovaných služeb. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné podmínky (dále jen VP), které jsou přílohou a nedílnou součástí Smlouvy. Za poskytnuté služby vyhotovoval předchozí věřitel dlužníkovi faktury, vždy za příslušné zúčtovací období. Faktury byly dlužníkovi vždy zasílány na jím oznámenou adresu. Vyúčtované částky měl dlužník dle VP uhradit do data splatnosti uvedeného na příslušné faktuře. K ukončení Smlouvy došlo na základě Výzvy k úhradě nedoplatku a vrácení zařízení ze dne 04.09.2009 ze strany předchozího věřitele, ve které byl dlužník vyzván k úhradě dlužné částky za služby do data stanoveného ve VP. Neboť dlužník dlužnou částku neuhradil, vypověděl předchozí věřitel dlužníkovi smlouvu. Dlužník byl dle VP povinen poskytnuté zařízení vrátit do data stanoveného ve VP. Neboť dlužník zařízení nevrátil, vznikl předchozímu věřiteli nárok na zaplacení smluvní pokuty sjednané ve VP. Dlužník byl k úhradě dlužné částky vícekrát upomínán. Smlouvou o postoupení pohledávky došlo k postoupení pohledávky na věřitele. O této skutečnosti byl dlužník obeznámen Oznámením o postoupení pohledávky. .

Při přezkumném jednání konaném dne 31.7.2013 popřel insolvenční správce dílčí pohledávku č. 1 žalovaného zcela co do pravosti s argumentací, že věřitel nevymezil pohledávku skutkovými okolnostmi pouze odkázal na exekuční titul, pohledávka tedy není vymezena nezaměnitelně s jinými.

Z příloh přihlášky P5 (shodně z č.l.10-11)-z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Teplicích č.j. 17 EC 571/2010-19 ze dne 25.3.2011, soud zjistil, že jím byla Aleně Rollingerové uložena povinnost zaplatit Českému inkasnímu kapitálu, a.s. jistinu pohledávky ve výši 10.000,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 10.000,-Kč od 3.9.2009 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 11.820,-Kč. Tento elektronický platební rozkaz nabyl právní moci dne 23.2.2012. (KSUL 81 INS 31848/2012)

Podle § 199 odst. 3 insolvenčního zákona může insolvenční správce v žalobě proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Obsahové náležitosti přihlášky jsou vymezeny v ust. § 174 odst. 2 IZ. Podle tohoto ustanovení přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá.

Podle § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

Z citovaných ustanovení plyne, že podání přihlášky pohledávky u insolvenčního soudu má povahu uplatnění práva (má tedy svou povahou stejné účinky jako žaloba) a zakládá účastenství věřitele v insolvenčním řízení. Obsahové náležitosti přihlášky pohledávky zákon upravuje obdobně jako u žaloby (§ 79 o.s.ř.) včetně postupu, jak odstranit její nedostatky (§ 43 o.s.ř.). Přihláška pohledávky musí obsahovat takové náležitosti, které pohledávku individualizují tak, aby nebyla zaměnitelná s pohledávkou jinou. Z uvedeného se zároveň dovozuje, že věřitel nemusí v přihlášce uplatněný nárok podřadit pod konkrétní zákonné ustanovení. Požadavek, že přihláška musí obsahovat důvod vzniku a výši pohledávky, znamená pouze úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž věřitel pohledávku dovozuje.

Z uvedených ustanovení plyne přesný postup insolvenčního správce pro případy, kdy věřitelé podali přihlášku pohledávky, která vykazuje vady, a nelze ji proto přezkoumat.

Požadavek, aby věřitel v přihlášce pohledávky uvedl (vedle výše) i důvod jejího vzniku, směřuje ke splnění jeho povinnosti tvrzení, a může být řádně naplněn jen uvedením skutečností, jež identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě pohledávka vznikla, a to natolik podrobně, aby bylo možné jednak přihlášenou pohledávku odlišit od jiných pohledávek věřitele, a jednak posoudit pravost pohledávky. Co do vylíčení rozhodujících skutečností vzniku pohledávky se lze spokojit s odkazem na připojenou listinu jedině v případě, že z ní skutkový základ přihlašované pohledávky nepochybně a dostatečně vyplývá, a že na tuto listinu co do důvodu vzniku pohledávky přihláška výslovně odkazuje. Uvedené platí i pro případ, že přihlášená pohledávka byla již věřiteli přiznána pravomocným nebo vykonatelným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu. Vykonatelnost pohledávky představuje ve smyslu § 174 odst. 4 IZ jen další okolnost, již má věřitel v přihlášce pohledávky uvést, a nezbavuje ho nijak povinnosti uplatňovanou pohledávku v přihlášce (shora uvedeným způsobem) co do jejího důvodu řádně identifikovat. Pokud věřitel označí pohledávku jako vykonatelnou, avšak přes výzvu insolvenčního správce titul její vykonatelnosti neoznačí a nedoloží, jde o nedostatek, který nemá za následek nepřezkoumatelnost přihlášené pohledávky, ale pouze to, že s pohledávkou bude nadále (při jejím přezkumu) zacházeno jako s pohledávkou nevykonatelnou. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uveřejněném pod číslem 38/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (sp.zn. (KSUL 81 INS 31848/2012)

29 Odo 742/2006) formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál ) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže.

Samotná přihláška pohledávky má charakter žaloby, jímž se uplatňuje právo, a proto musí obsahovat úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž žalobce pohledávku dovozuje.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v přihlášce vymezený důvod vzniku pohledávky zákonný požadavek naplňuje. Přihláškou ze dne 26.2.2013 (P5) uplatnil žalovaný (věřitel č. 5) dvě pohledávky, dílčí pohledávku č. 1 ve výši 34.290,-Kč, přičemž u této pohledávky řádně uvedl právní důvod jejího vzniku, její výše a všechny její vlastnosti potřebné pro její posouzení; v příloze k přihlášce připojil zejména smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a všeobecné obchodní podmínky, faktury, elektronický platební rozkaz a výzvu k úhradě nedoplatku a vrácení zařízení. Pohledávka byla v přihlášce identifikována tak, že vznikla na základě Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s uvedením čísla, jež ji specifikují. Dále z ní vyplývá tvrzení o tom, že na jejím základě bylo dlužníku poskytnuto technické zařízení, vystavovány faktury za poskytnuté služby, že došlo k ukončení smlouvy výpovědí věřitele a že dle všeobecných podmínek, jež byly nedílnou přílohou smlouvy, byl dlužník povinen poskytnuté zařízení věřiteli vrátit a jelikož tak dlužník neučinil, vznikl věřiteli nárok na zaplacení smluvní pokuty.

Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaným v přihlášce pohledávky uváděné skutečnosti o důvodech vzniku pohledávky jsou dostatečně určité. Přihláška pohledávka obsahuje úplné a určité vylíčení skutečností, z nichž žalobce pohledávku dovozuje. Jelikož žalobce proti pohledávce žádné další skutečnosti neuplatil, soudu nezbylo, než žalobu zamítl.

Pro úplnost soud považuje za nezbytné dodat, že měl-li insolvenčního správce za to, že věřitel v přihlášce neuvedl takové skutečnosti, jež pohledávku individualizují tak, aby nemohla být zaměněna s jinou pohledávkou, tedy že přihláška vykazuje vady bránící jejímu přezkoumání, měl v insolvenčním řízení přistoupit zákonem stanoveným způsobem k odstraňování vad přihlášky (ust. § 188 odst. 2 IZ), a pokud by vada přihlášky včas a řádně věřitelem odstraněna nebyla, předložit přihlášku pohledávky insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášené pohledávce nepřihlíží (ust.§ 188 odst. 2 věta třetí IZ), a nikoliv z toho důvodu pohledávku popřít.

Soud dále rozhodoval o nákladech řízení. Podle výsledku řízení náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení žalovanému, který byl ve věci úspěšný. V souladu s § 202 odst. 1 věta první IZ však ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) (KSUL 81 INS 31848/2012)

V Ústí nad Labem dne 5. listopadu 2014 JUDr. Jana Kašparová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Pánková