81 ICm 2056/2014
81 ICm 2056/2014-72 (81 INS 878/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. René Příhodou, samosoudcem, v právní věci žalobce Tomko a partneři, v.o.s., IČ 01696262, se sídlem Blodkova 1280/8, Žižkov, 130 00 Praha 3, insolvenční správce dlužníka Róberta anonymizovano , anonymizovano , bytem Šafaříkova 4195, 430 03 Chomutov, právně zastoupeného Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem, advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři, se sídlem Karlovo náměstí 24, 110 00 Praha 1, proti žalované Denise anonymizovano , anonymizovano , bytem Alešova 5516, 430 03 Chomutov, právně zastoupené Mgr. Ing. Vlastimilem Němcem, advokátem, se sídlem Kadaňská 3550, 430 03 Chomutov, o odpůrčí žalobě,

takto:

I. Určuje se, že právní úkon-darovací smlouva uzavřená dne 15.07.2009 mezi dlužníkem Róbertem Dávidem jako dárcem a žalovanou Denisou anonymizovano jako obdarovanou, jejímž předmětem je bezúplatný převod ideálního spoluvlastnického podílu (v SJM) dlužníka k rodinnému domu čp. 5516 na pozemku parcelní číslo 2271, k pozemku parcelní číslo 2270 zahrada, k pozemku parcelní číslo 2271, zastavěná plocha nádvoří, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov, na listu vlastnictví č. 1141 pro obec Chomutov, katastrální území Chomutov II., je v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 81 INS 878/2014 vůči majetkové podstatě dlužníka Róberta anonymizovano , RČ 690728/7838, IČ 48296996, bytem Šafaříkova 4195, 430 03 Chomutov, n e ú č i n n ý. isir.justi ce.cz Pokračování 81ICm 2056/2014

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 893,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19.06.2014 se domáhal určení, že darovací smlouva uzavřená dne 15.07.2009 mezi dlužníkem jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, jejímž předmětem je bezúplatný převod spoluvlastnických podílů na nemovitostech na žalovanou týkající se rodinného domu čp. 5516 na pozemku parcelní číslo 2271, k pozemku parcelní číslo 2270, zahrada, k pozemku parcelní číslo 2271, zastavěná plocha nádvoří, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov, na listu vlastnictví č. 1141 pro obec Chomutov, katastrální území Chomutov II., v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 81 INS 878/2014 vůči majetkové podstatě dlužníka Róberta anonymizovano , RČ 690728/7838, IČ 48296996, bytem Šafaříkova 4195, 430 03 Chomutov, je coby právní úkon n e ú č i n n ý. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly dne 16.07.2009. Žalobce opřel svoje právní hodnocení o ustanovení § 242 insolvenčního zákona (zákon. č. 182/2006 Sb., v platném znění, o úpadku a způsobech jeho řešení-dále jen insolvenční zákon). Žalobce dospěl k závěru, že žalovaná je dcerou dlužníka v insolvenčním řízení sp. zn., vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem. Žalovaná a dlužník jsou tedy osobami blízkými jak podle ustanovení §116 zákona čís. 40/1964 Sb., (účinného v době uzavření napadené darovací smlouvy, tak i podle § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., (NOZ účinného v okamžiku podání odpůrčí žaloby). V této situaci žalobce navrhnul výslech žalované. Žalobce dále uvedl, že darovací smlouva představuje právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké a tudíž platí domněnka, že dlužníkův úmysl byl žalované znám. Současně darovací smlouvou bylo zřízeno předkupní právo a doživotní věcné břemeno užívání pro manželku dlužníka Ivanu anonymizovano . Darovací smlouva tak představuje úmyslně zkracující právní úkon, neboť dlužník měl za svojí osobou již v roce 2006 splatné pohledávky ve výši 4 641 653,50 Kč vůči věřiteli EFES spol. s r.o., a darovací smlouvou ve prospěch žalované úmyslně zkrátil své věřitele. V době uzavření darovací smlouvy měl dlužník více věřitelů např. Chomutovská Bytová a.s., s pohledávkou 39.178,-Kč a Statutární město Chomutov s pohledávkou 1 122,57 Kč. Dlužník byl již v době darování nemovitosti v úpadku, či v pozici hrozícího úpadku, neschopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků; a současně, převod jediného majetku na další osobu vedl dlužníka k úpadku i ve formě předlužení, neboť se dlužník zbavil jediného hodnotného majetku, ze kterého by bylo možno uspokojit věřitele, uzavřel žalobce.

Žalovaná k výzvě soudu uvedla, že žaloba je nedůvodná, odporující základnímu lidskému právu, a to právu vlastnit majetek, nemovitost obdržela od svých rodičů, kdy o jejich žádných dluzích nic nevěděla. Současně uvedla, že případné rozhodnutí o nákladech řízení přiznaných žalobci by bylo v rozporu s dobrými mravy, neměl by takové soud žalobci přiznat, neboť nebyla vyzvána předžalobní výzvou; a navrhla soudu žalobu zamítnout.

Opatřením předsedy insolvenčního soudu ze dne 25.04.2016 byla věc sp. zn. 81 ICm 2056/2014 přikázána k projednání a rozhodnutí podepsanému soudci. Pokračování 81ICm 2056/2014

Věcná příslušnost zdejšího soudu je dána ve smyslu § 159 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona, neboť spory na základě odpůrčí žaloby jsou jedním z druhů incidenčních sporů dle incidenčního zákona.

Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 7 b odst. 1 insolvenčního zákona, neboť pro insolvenční řízení je příslušný soud v jehož obvodu je obecný soud dlužníka, kterým je s ohledem na místo trvalého pobytu dlužníka Okresní soud v Teplicích.

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Soud provedl ve věci dokazování listinami spisu, vzal do úvahy procesní a žalobní vyjádření účastníků řízení a provedl dokazování listinami insolvenčního rejstříku.

Odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty, přičemž takovou žalobu může podat ve lhůtě jednoho roku ode dne , kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku ( § 239 odst. 1 a odst. 3 insolvenčního zákona). V projednávané věci má soud za to, že žaloba byla podána včas a osobou oprávněnou, když žalobu podal insolvenční správce a účinky rozhodnutí o úpadku nastaly dnem 09.05.2014 .

Z insolvenčního spisu KSUL 81 INS 878/2014, vedený Krajským soudem v Ústí nad Labem především vyplývá, že dne 15.1.2014 byl u zdejšího soudu podán insolvenční návrh na zahájení insolvenčního řízení navrhovatelem; tj. společností EFES spol. s r.o., IČ 41189710, se sídlem k Radotínu 492, Praha 5. Zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka Róberta anonymizovano bylo oznámeno vyhláškou insolvečního soudu dne 16.01.2014. Dne 09.05.2014 byl insolvenčním soudem zjištěn úpadek dlužníka Róberta anonymizovano anonymizovano se sídlem Šafaříkova 4195, 430 03 Chomutov. Insolvenčním správcem byla ustanovena společnost Tomko a partneři, v.o.s., IČ: 01696262, se sídlem Moskevská 14, 434 01 Most; když účinky rozhodnutí o úpadku nestaly zveřejněním v insolvenčním rejstříku; tj. dne 09.05.2014. Krajský soud v Ústí nad Labem coby insolvenční soud svým usnesením ze dne 13.08.2014, sp. zn. KSUL 81 INS 878/2014-B-7, prohlásil na majetek dlužníka Róberta anonymizovano , konkurz; s účinky ke dni 13.08.2014.

Z darovací smlouvy uzavřené dne 15.07. 2009 mezi Róbertem Dávidem a Ivanou anonymizovano na straně jedné coby dárci (rodiče) a Denisou anonymizovano (dcera) na straně druhé coby obdarovaná plyne, že darující darovali touto smlouvou nemovitosti, a to rodinný dům čp. 5516 na pozemku parcelní číslo 2271, k pozemku parcelní číslo 2270 zahrada, k pozemku parcelní číslo 2271, zastavěná plocha nádvoří, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov, na listu vlastnictví č. 1141 pro obec Chomutov, katastrální území Chomutov II., své dceři Denise anonymizovano (žalované), která tyto nemovitosti přejala do svého výlučného vlastnictví s právními účinky vkladu práva ke dni 16.07.2009. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 18.06.2014 se podává, že jediným a výlučným vlastníkem citovaných nemovitostí je žalovaná Denisa anonymizovano , r.č. 895803/2600, bytem Alešova 5516, 430 03 Chomutov. Pokračování 81ICm 2056/2014

Neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných (§235 odst. 1 věta prvá insolventního zákona). Pro určení neúčinnosti určitého právního úkonu pak soud současně musí shledat i naplnění jedné ze skutkových podstat uvedených v ustanoveních §§240-242 insolvenčního zákona. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jednání dlužníka vyústilo v úmyslně zkracující úkon ve smyslu ustanovení § 242 insolvenčního zákona. Odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu, učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám. Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolventního řízení (§ 242 odst. 1, 2 a 3 insolvenčního zákona).

Popsaná skutková podstata neúčinného právního jednání obsažená v ustanovení § 242 insolvenčního zákona, která dopadá na právní jednání, jimž došlo k úmyslnému zkrácení dlužníkových věřitelů jsou typickými znaky následek, subjektivní stránka dlužníka a subjektivní stránka osoby, v jejíž prospěch bylo zkracující právní jednání učiněno. Rozhodným je, jaký byl následek tohoto právního jednání; není významným, zda došlo k právnímu jednání v době, kdy byl dlužník v úpadku nebo jednání vedlo k úpadku, ale je významné, že jednáním došlo ke zkrácení dlužníkových věřitelů. Rozhodným je i časové hledisko, kdy lze odporovat úmyslně zkracujícímu právnímu jednání, a to v období 5 ti let před zahájením insolvenčního řízení. Lhůtu nelze prodloužit či navrátit; je lhůtou propadnou (prekluzivní). Ustanovení § 242 odst. 2 insolvenčního zákona obsahuje vyvratitelnou právní domněnku o tom, že úmyslně zkracující právní jednání učiněné ve prospěch osoby dlužníku blízké, (což dcera takovou osobou bezpochyby je) nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, platí zákonná fikce, že takové osobě byl dlužníkův úmysl znám. V souzené věci tedy žalovaná coby osoba blízká dlužníku, v jejíž prospěch bylo úmyslně zkracující právní úkon učiněn, musela v soudním řízení unést důkazní břemeno o tom, že jí nebyl znám úmysl dlužníka. Pokud by se jednalo o osobu k dlužníku nikoli blízkou a netvořící s dlužníkem koncern, ležela by tíže důkazního břemene na insolvenčním správci, který by musel zkracující úmysl dlužníka prokázat.

V nalézacím řízení soud pečlivě zkoumal okolnosti, za kterých došlo k úmyslně zkracujícímu jednání dlužníka, který si byl vědom, že v jeho případě se jedná o úpadek, respektive hrozící úpadek, v době zkracujícího jednání. Z výpisu z katastru nemovitostí vedený Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, pro obec a katastrální území Chomutov, na listu vlastnictví číslo 1141, je ke shora uvedeným nemovitostem zapsáno v oddíle C LV zástavní právo ve prospěch Finančního úřadu v Chomutově pro pohledávku 170.662,-Kč, rozhodnutím správce daně o zřízení zástavního práva dle §72 zákona číslo 337/1992 Sb., 181367/2008/182940/6515, ze dne 12.11.2008, s právní mocí dne 30.12.2008. Zápis zástavního práva byl v katastru nemovitostí vyznačen ještě v době před zkracujícím jednáním dlužníka; tj. přede dnem uzavření darovací smlouvy 15. 07. 2009 mezi Róbertem Dávidem a Ivanou anonymizovano na straně jedné coby dárci (rodiče) a Denisou anonymizovano (dcera) na straně druhé coby obdarovaná. Uvedený stav byl evidován ke dni 14.07.2009 ( č.l. 4). Výpisem ze stejného katastru nemovitostí LV 1141 pro k.ú. a obec Chomutov ke dni 18.06.2014 vyplývá zápis vlastnického práva v části A LV ve Pokračování 81ICm 2056/2014 prospěch žalované Denisy anonymizovano , která darovací smlouvou shora přejala do svého výlučného vlastnictví na listu vlastnictví zapsané nemovitosti, s nadále trvajícím zápisem v části C LV-omezení vlastnického práva ve prospěch Finančního úřadu v Chomutově. pro pohledávku 170.662,-Kč s příslušenstvím. Z uvedeného zjištění nalézací soud učinil skutkový závěr, že žalovaná si byla vědoma dluhů a pohledávky Finančního úřadu v Chomutově za dlužníkem, které byly zajištěny zástavním právem k nemovitostem, které coby dar od dlužníka a své matky žalovaná přejala.

Žalovaná byla nalézacím soudem i vyslechnuta k okolnostem uzavření darovací smlouvy a potvrdila, že dárci Róbert Dávid a Ivana anonymizovano jsou jejími rodiči. Uvedla, že rodiče společně vedli a provozovali Coctail Bar v Chomutově, který matka provozuje dodnes. Asi 2 roky nazpět se rodiče rozvedli a žalovaná s otcem není v kontaktu. Od svého právního zástupce se žalovaná dozvěděla, že je vedeno insolvenční řízení vůči jejímu otci coby dlužníku, když sama o podnikatelských aktivitách otce nic neví. Obsah darovací smlouvy si žalovaná nepamatuje, a neví proč byla smlouva uzavřena a podepsána. Soud předestřel žalované darovací smlouvu, kde žalovaná potvrdila pravost svého podpisu na této smlouvě.

Z návrhu věřitele společnosti EFES spol. s.r.o., na zahájení insolventního řízení ze dne 15.012014 nalézací soud zjistil, že dlužník dlužil tomuto věřiteli ode dne 31.07.2006 v průběhu let 2006 a 2007 částku 4 641.653,50 Kč; která byla přiznána Krajským soudem v Ústí nad Labem v řízení sp. zn. 26 Cm 59/2009-237, včetně příslušenství a nákladů řízení, s právní mocí dne 10.12.2011.

Věřitel Libuše Ivanová eviduje a přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 110.000,-Kč s příslušenstvím za dlužníkem dle platebního rozkazu č.j. 33 Ro 1092/2007-9 ze dne 17.09.2007.

Z přihlášky věřitele č. 2 ze dne 20.01.2014 do insolvenčního řízení vzal soud za prokázané, že dlužník dluží věřiteli Chomutovské bytové a.s., Křižíkova 1098/6, Chomutov, částku 48 760,50 Kč, na základě rozhodnutí soudu Ro 2802/2002 ze dne 20.11.2000, kterou na přezkumném jednání insolvenčního soudu dlužník nepopřel co do její pravosti, nepopřel její výši ani pořadí.

Z přihlášky věřitele č. 6 ze dne 16.05.2014 podané do insolventního řízení vzal soud za prokázané, že dlužník dluží Statutárnímu městu Chomutov, Zborovská 4602, Chomutov částku 1 122,57 Kč, přiznanou rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č.j. 9 C 450/95-171 ze dne 14.12.2005, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 17 Co 38/2006-220 ze dne 26.09.2008, kterou na přezkumném jednání insolvenčního soudu dlužník nepopřel co do pravosti, co do výše a nepopřel ani pořadí.

Pro určení neúčinnosti posuzovaného úkonu coby úmyslně zkracujícího úkonu musí být splněna podmínka (následek), že se jedná o úkon, kterým dlužník zkrátil možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodnil některé věřitele na úkor jiných (§ 235 odst.1 insolvenčního zákona). Nezahrnutí dotčených nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka nepochybně představuje zkrácení uspokojení věřitelů, kdy v případě zpeněžení darovaných nemovitostí by bylo jistotně vyšší; to když soud odhlédne od skutečnosti, že dlužník takto se Pokračování 81ICm 2056/2014 zbavil jediného zásadního majetku patřícího do majetkové podstaty. Další podmínkou je , že se musí jednat o úmyslné zkrácení uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám (§ 242 odst.1 a 2 insolvenčního zákona). Druhou podmínkou je (úmysl zkrácení) vyvratitelná právní domněnka v ustanovení § 242 odst. 2 insolvenčního zákona, podle něhož se má za to, že u právního úkonu ve prospěch osoby dlužníku blízké, byl dlužníkův úmysl zkrátit věřitele této osobě znám. Pokud se obdarovaná osoba blízká se chce ubránit žalobě, musí v odpůrčím řízení prokazovat opak. V soudním řízení bylo prokázáno výpovědí žalované, že dárci nemovitostí Róbert Dávid a Ivana anonymizovano jsou jejími rodiči.; tedy osobami blízkými ve smyslu § 116 zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník. Žalovaná v průběhu soudního projednání věci nikterak nerozporovala a nezpochybňovala úmysl dlužníka zkrátit věřitele; nevěděla proč se darovací smlouva uzavírá a podepisuje, a na její obsah a okolnosti uzavření smlouvy si již pro odstup času nepamatuje. Z uvedeného soud vzal za prokázanou zákonnou fikci, že žalované bylo úmyslné zkracující jednání dlužníka známo.

Konečně ohledně třetí (časové) podmínky nutno uvést, že byla taktéž naplněna, neboť úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v době 5 ti let před zahájením insolventního řízení. Posuzovaný úkon byl učiněn dne 15.07.2009 a insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno dne 16. ledna 2014, tedy v zákonem předpokládané pětileté lhůtě. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 téhož zákona, podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení advokátem a to za 4 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, příprava a podání žaloby, ústní jednání před soudem dne 15.8.2016 a dne 26.9.2016) ve výši 4 x 3.100,-Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d) g) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů, celkem 12.400,-Kč. Soud přiznává žalobci 4 x režijní paušál po 300,-Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem : 1 200,-Kč.

Soud žalobci přiznává náhradu hotových výdajů cestovné na trase Praha-Ústí nad Labem a zpět (86 km) k jednání soudu dne 15.8.2016 a dne 26.9.2016 vozidlem AUDI A6 (celkem kilometrů 172 při základní sazbě 3,80 Kč/km při průměrné spotřebě vozidla dle technického průkazu 6,9 l/100 km a při ceně PHM za 1 listr dle bez DPH ve výši 29,50 Kč) celkem 1 214,48 Kč.

Soud dále přiznal žalobci náhradu za ztrátu času na cestě k soudním jednáním dne 15.8.2016 a 26.9.2016 a zpět, tedy 2x2x2 půlhodiny po 100,-Kč, celkem 800,-Kč. Soud žalobci coby plátci DPH přiznal i náhradu DPH (21 % z částky 15 614,80 Kč), celkem 3 279 Kč.

Celková výše náhrady nákladů řízení činí částku úhrnem : 18 893,50 Kč. Pokračování 81ICm 2056/2014

Lhůta určená k úhradě náhrady nákladů řízení je určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a je t ř í d e n n í ; s uloženou povinností plnit k rukám advokáta ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez zaručeného elektronického podpisu) je třeba ve lhůtě 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst.3 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Ústí nad Labem dne 26. září 2016

JUDr. René P ř í h o d a v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Petra Andrlová