7 Tz 83/2012
Datum rozhodnutí: 12.02.2013
Dotčené předpisy: § 279 písm. b) tr. ř.



7 Tz 83/2012-15

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mikláše, a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Jindřicha Urbánka, projednal ve veřejném zasedání konaném dne 12. února 2013 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Bc. J. K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 55 To 190/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 3 T 204/2005, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 271 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 55 To 190/2012,
byl porušen zákon

v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 279 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného Bc. J. K.

Toto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci se zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Zrušuje se také usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 3 T 204/2005, a podle § 283 písm. c) tr. ř. se návrh státního zástupce na povolení obnovy řízení zamítá .

Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 3 T 204/2005, bylo k návrhu státního zástupce na povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného, rozhodnuto podle § 284 odst. 1 tr. ř. o povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného Bc. J. K., které skončilo pravomocným rozsudkem téhož soudu ze dne 2. 4. 2009, sp. zn. 3 T 204/2005, který nabyl právní moci dne 1. 9. 2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 55 To 336/2009, protože vyšly najevo skutečnosti a důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly vést spolu se skutečnostmi a důkazy známými soudu již dříve, k odlišným závěrům o vině a trestu obviněného. Současně bylo rozhodnuto, že v důsledku toho se napadený rozsudek zrušuje jak do viny tak trestu .
Proti citovanému usnesení podal obviněný ihned po vyhlášení stížnost, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci usnesením ze dne 24. 5. 2012, sp. zn. 55 To 190/2012, zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou.
Dne 29. 10. 2012 podal proti usnesení soudu II. stupně o zamítnutí stížnosti obviněného ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Poukázal na znění ustanovení § 279 písm. b) tr. ř., podle kterého je obnova řízení v neprospěch obviněného vyloučena, uplynula-li lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání. Tato lhůta je prekluzivní, a není promlčecí lhůtou trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání, takže na její běh nemají vliv okolnosti uvedené v ustanovení § 67 odst. 2, 3 tr. zákona o stavění a přerušení promlčecí doby. Pro začátek běhu této lhůty je rozhodující, kdy rozhodnutí, jímž skončilo trestní stíhání, nabylo právní moci, přičemž ministr spravedlnosti poukázal na rozhodnutí publikované pod č. 43/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky, kde je tento právní názor uveden. Není přitom rozhodné, zda byl návrh podán včas nebo soud I. stupně o něm včas rozhodl, ale slova obnova v neprospěch obviněného je vyloučena , jak je uvedeno ustanovení § 279 tr. ř., je nutno ve vztahu k uplynutí lhůty uvedené v písm. b) tohoto ustanovení vykládat tak, že v uvedené lhůtě musí rozhodnutí o povolení obnovy řízení nabýt právní moci. Krajský soud tak postupoval v rozporu s ustanovením § 279 písm. b) tr. ř., když kritéria pro povolení obnovy řízení posuzoval po 1. 3. 2012, neboť v tom okamžiku již byla obnova řízení v neprospěch obviněného nepřípustná.
Proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením krajského soudu byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř., ve spojení s § 279 písm. b) tr. ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení zrušil, včetně dalších rozhodnutí na něj obsahově navazujících, jestliže vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Podle § 271 odst. 1 tr. ř. aby pak Nejvyšší soud sám ke stížnosti obviněného zrušil také usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 3 T 204/2005, a podle § 283 písm. e) tr. ř. rozhodl o zamítnutí návrhu státního zástupce na povolení obnovy řízení, neboť obnova je vyloučena podle § 279 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a zjistil, že zákon v neprospěch obviněného byl porušen v ustanoveních § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 279 písm. b) tr. ř.
Soud I. stupně, rozhodující o návrhu státního zástupce na povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného, v usnesení ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 3 T 204/2005, dospěl k správnému závěru, že pokud původní zprošťující rozsudek odvolacího soudu ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 55 To 336/2009, nabyl téhož dne právní moci, uplyne polovina promlčecí doby (2 1/2 roku z celkové 5-ti leté promlčecí doby) dne 1. 3. 2012, a mj. není tak dána okolnost uvedená v ustanovení § 279 písm. b) tr. ř., která by vylučovala obnovu v neprospěch obviněného.
Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení sice uvedl, že se soud I. stupně zabýval i přípustností řízení o obnově ve vztahu k ustanovení § 279 písm. b) tr. ř., ale sám při rozhodování o stížnosti obviněného až dne 24. 5. 2012, žádné závěry z tohoto ustanovení zákona pro své rozhodnutí neučinil.
Podle § 279 písm. b) tr. ř. obnova v neprospěch obviněného je vyloučena, jestliže uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání.
Uplynula-li tedy v mezidobí, mezi rozhodnutím soudu I. stupně a soudu stížnostního, dne 1. 3. 2012 lhůta v délce jedné poloviny pětileté promlčecí doby trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c) tr. zákona, tímto dnem byla vyloučena obnova řízení v neprospěch obviněného podle § 279 písm. b) tr. ř. Krajský soud rozhodující o stížnosti obviněného až dne 24. 5. 2012, tak měl bez ohledu na splnění podmínek obnovy řízení zamítnout návrh státního zástupce na povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného v dané trestní věci, protože obnova byla podle § 279 písm. b) tr. ř. vyloučena. Ministr spravedlnosti proto důvodně namítá, a to i s poukazem na výše uvedenou publikovanou judikaturu, že v tomto ustanovení uvedená lhůta je prekluzivní a v této lhůtě musí být rozhodnuto o povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného pravomocně.
Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, když zjištěný skutkový stav byl správně zjištěn a současně také nic nebránilo, aby bylo řízení o návrhu státního zástupce na povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného ukončeno již rozhodnutím Nejvyššího soudu. Proto byl, po vyslovení porušení zákona v neprospěch obviněného, a po zrušení předmětných soudních rozhodnutí, zamítnut návrh státního zástupce na povolení obnovy řízení v neprospěch obviněného, které skončilo pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 2. 4. 2009, sp. zn. 3 T 204/2005, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 1. 9. 2009, sp. zn. 55 To 336/2009.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. února 2013 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš