7 Tz 213/2000
Datum rozhodnutí: 21.09.2000
Dotčené předpisy:




7 Tz 213/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. 9. 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Zdeňka Sováka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného J. Č., proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 3 Zt 2411/99, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 tr. ř., za splnění podmínek § 272 tr. ř. t a k t o :

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 3 Zt 2411/99,

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanovení § 308 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. Č.

Toto usnesení se z r u š u j e . Zrušují se též další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:

Usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 20. 9. 1999, sp. zn. 3 Zt 2411/99, bylo podle § 307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného pro skutek, kvalifikovaný jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. d) tr. zák., jehož se obviněný měl dopustit tím, že se v období od 22. 4. 1998 do 15. 7. 1999 nepodroboval ochrannému sexuologickému léčení, které mu bylo uloženo ambulantní formou, na sexuologickém oddělení FNsP Brno-Bohunice, přestože mu tato léčba byla nařízena pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 30. 6. 1995, sp. zn. 2 T 115/95. Podle § 307 odst. 2 tr. ř. byla obviněnému stanovena zkušební doba v trvání 18 měsíců. Toto usnesení nabylo právní moci dne 28. 9. 1999.

Usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 3 Zt 2411/99, bylo rozhodnuto, že se obviněný J. Č. osvědčil, a to podle § 308 odst. 1 tr. ř. Státní zástupce předmětné usnesení odůvodnil tím, že od právní moci usnesení, kterým bylo trestní stíhání obviněného podmíněně zastaveno, žil obviněný řádným způsobem života, nedopustil se trestné činnosti ani jiného protiprávního jednání a řádně se podroboval uložené ochranné léčbě. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem dospěl státní zástupce k závěru, že se obviněný ve zkušební době osvědčil.

Toto usnesení nabylo právní moci dne 13. 6. 2000.

Ministr spravedlnosti České republiky podal ve lhůtě stanovené v § 272 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Č. stížnost pro porušení zákona proti usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 3 Zt 2411/99. Ve stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že toto usnesení státního zástupce bylo vydáno v rozporu se zákonem, neboť státní zástupce se důsledně neřídil ustanovením § 308 odst. 1 tr. ř. Podstata pochybení podle názoru ministra spravedlnosti spočívá v tom, že státní zástupce předmětné rozhodnutí vydal v době, kdy ještě obviněnému neuplynula celá zkušební doba, na kterou bylo trestní stíhání obviněného J. Č. podmíněně zastaveno.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 3 Zt 2411/99, byl ve prospěch obviněného J. Č. porušen zákon, a to v ustanovení § 308 odst. 1 tr. ř., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a aby dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř., tj. aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 1 tr. ř. přezkoumal na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a shledal, že zákon byl porušen.

Především je třeba uvést, že státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně (dále jen státní zástupce) nevěnoval potřebnou pozornost znění § 308 odst. 1 tr. ř. Podle tohoto ustanovení jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu a vyhověl dalším uloženým omezením, rozhodne orgán, jenž trestní stíhání v prvém stupni podmíněně zastavil, že se osvědčil. Jinak rozhodne, a to případně i během zkušební doby, že se v trestním stíhání pokračuje. Z dikce tohoto zákonného ustanovení je nepochybné, že pozitivní rozhodnutí o osvědčení může příslušný orgán učinit až po uplynutí celé zkušební doby.

Z usnesení ze dne 20. 9. 1999, sp. zn. 3 Zt 2411/99, vyplývá, že u obviněného došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání a zkušební doba byla stanovena v trvání 18 měsíců. Toto usnesení nabylo právní moci dnem 28. 9. 1999, tedy od uvedeného data je třeba také počítat počátek běhu zkušební doby, viz § 307 odst. 2 věta druhá tr. ř. - zkušební doba počíná právní mocí tohoto rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání. Jestliže usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného nabylo právní moci dne 28. 9. 1999, končí zkušební doba podmíněného zastavení až 28. 3. 2001, a nebylo tedy možno usnesení o tom, že se obviněný osvědčil vydat již dne 25. 5. 2000, tj. v době, kdy stanovená zkušební doba ještě neuplynula. Z tohoto pohledu nebyly dány podmínky pro vydání kladného rozhodnutí o osvědčení.

Nejvyšší soud se plně ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona a rovněž se závěrem, že podstata pochybení státního zástupce spočívá v tom, že tento vydal kladné rozhodnutí o osvědčení obviněného J. Č., aniž by pro tento postup byly splněny podmínky vyjádřené v § 308 odst. 1 tr. ř., tj. uplynutí celé zkušební doby.

S ohledem na shora uvedenou skutečnost Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 3 Zt 2411/99, byl porušen zákon ve prospěch obviněného J. Č., a to v ustanovení § 308 odst. 1 tr. ř. Ve prospěch obviněného byl zákon porušen tím, že rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil bylo vydáno předčasně, před uplynutím zkušební doby, na kterou bylo trestní stíhání obviněného podmíněně zastaveno. V důsledku shora uvedeného výroku Nejvyšší soud dalším výrokem svého rozsudku podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dalšího výroku podle § 270 odst. 1 tr. ř. již nebylo třeba, neboť zrušením předmětného usnesení běží nadále zkušební doba, která byla obviněnému stanovena v trvání 18 měsíců usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 20. 9. 1999, sp. zn. 3 Zt 2411/99, kterým bylo podle § 307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného, a jehož právní moc nastala 28. 9. 1999. Teprve po uplynutí shora uvedené zkušební doby bude moci příslušný orgán vydat kladné rozhodnutí o osvědčení obviněného, ev. a to případně i během zkušební doby rozhodnout, že se bude v trestním stíhání pokračovat.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není stížnost pro porušení zákona přípustná (§ 266 odst. 7 tr. ř.).

V Brně dne 21. září 2000

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann