7 Tz 106/2012
Datum rozhodnutí: 05.03.2013
Dotčené předpisy: § 222 odst. 1 tr. zák.



7 Tz 106/2012-42 ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 5. března 2013 v Brně v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jindřicha Urbánka a soudců JUDr. Petra Hrachovce a JUDr. Michala Mikláše stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. I. , proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 50 To 179/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 2 T 47/2003, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 50 To 179/2006, byl porušen zákon v ustanovení § 30 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného J. I.

Toto usnesení se zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Plzni se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 1. 2. 2006, sp. zn. 2 T 47/2003, byl obviněný J. I. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 (dále jen: tr. zák. ) a za tento trestný čin a za trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák., pro který byl odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2003, č. j. 5 T 5/2001-305, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 5. 2004, č. j. 4 To 54/2004-3254, byl odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců nepodmíněně. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně zrušil výroky o trestech v rozsudcích Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 8. 2003, č. j. 5 T 5/2001-305, a Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 5. 2004, č. j. 4 To 54/2004-3254, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému J. I. uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozeným H. V. částku 4.220,- Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky se sídlem v Domažlicích, Břetislavova 69, částku 18.598,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená H. V. odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, č. j. 50 To 179/2006-450, bylo odvolání obviněného J. I. proti rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.

Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2006, sp. zn. 8 Tdo 1348/2006, bylo podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto dovolání obviněného J. I. podané proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 50 To 179/2006.

Ministr spravedlnosti podal dne 11. 12. 2012 ve prospěch obviněného J. I. stížnost pro porušení zákona proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, č. j. 50 To 179/2006-450, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 2 T 47/2003. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného J. I. (dále jen: obviněný ) tím, že Krajský soud v Plzni rozhodl usnesením ze dne 8. 6. 2006, č. j. 50 To 179/2006-450 v senátě, jehož členem byl Mgr. František Pokorný, který jako soudce Okresního soudu v Domažlicích dne 6. 5. 2000 pod sp. zn. 2 Nt 327/2000 nařídil podle § 83 odst. 1 tr. ř. domovní prohlídku v trestní věci obviněného, stíhaného pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák., na něhož byla poté dne 5. 2. 2003 podána obžaloba pro tento trestný čin u Okresního soudu v Domažlicích. Ministr spravedlnosti poukázal na to, že trestní věc obviněného vedená u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 2 T 15/2003 byla přidělena soudci Mgr. Františku Pokornému. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 10. 2. 2003, sp. zn. 2 T 15/2003, byl soudce Mgr. František Pokorný podle § 31 odst. 1 tr. ř. vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného. Usnesení nabylo právní moci dne 18. 2. 2003. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 2 T 15/2003, rozhodla předsedkyně senátu JUDr. Eva Dřímalová podle § 30 odst. 1, 2, věta druhá tr. ř., že je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného J. I. Usnesení nabylo právní moci dne 11. 3. 2003. Krajský soud v Plzni rozhodl usnesením ze dne 18. 3. 2003, sp. zn. 7 Nt 514/2003, že se podle § 25 tr. ř. Okresnímu soudu v Domažlicích odnímá věc sp. zn. 2 T 15/2003 a přikazuje se Okresnímu soudu v Tachově.

Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006 pod č. j. 50 To 179/2006-450, jako soudu odvolacího, ve věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 2 T 47/2003, byl porušen zákon v ustanovení § 30 odst. 2 tr. ř., v tehdy účinném znění, a to v neprospěch obviněného J. I.; podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. usnesení napadené stížností pro porušení zákona i jemu předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 30 odst. 2 tr. ř. soudce nebo přísedící je dále vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba.

Nejvyšší soud zjistil, že soudce Mgr. František Pokorný byl vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného z důvodu uvedeného v § 30 odst. 2, věta druhá tr. ř. proto, že v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku v bytě obviněného. Z protokolu o veřejném zasedání Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 50 To 179/2006, vyplývá, že tento soudce byl členem senátu odvolacího soudu, který rozhodoval o odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 1. 2. 2006, sp. zn. 2 T 47/2003. Ačkoliv tedy byl soudce Mgr. František Pokorný vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného J. I. podle § 30 odst. 2, věta druhá tr. ř., zúčastnil se na rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 50 To 179/2006, kterým bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného jako nedůvodné. Porušení zákona proto spočívá v tom, že o odvolání obviněného rozhodoval vyloučený soudce.

Nejvyšší soud proto vyslovil zjištěné porušení zákona v ustanovení § 30 odst. 2 tr. ř., k němuž došlo v neprospěch obviněného, zrušil napadené usnesení a zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Protože po zrušení napadeného rozhodnutí je nutno učinit ve věci nové rozhodnutí, Nejvyšší soud podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud tímto rozsudkem vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, a proto podle § 273 tr. ř. nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. března 2013
Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek