7 Tdo 979/2013
Datum rozhodnutí: 30.10.2013
Dotčené předpisy: § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř., § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř.



7 Tdo 979/2013-22

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 30. října 2013 v Brně dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněných V. B. , M. B. , M. M. , a M. G. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2012, sp. zn. 55 To 597/2012, který rozhodl jako soud stížnostní v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 202/2012, a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. 6 T 202/2012, podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavil pro nepřípustnost trestní stíhání obviněných V. B., M. B., M. M. a M. G. pro skutky spočívající v tom, že měli:

obviněný V. B. společně s obviněným M. B.

1) v přesně nezjištěné době v létě roku 2006 v L. v ulici K. v areálu poškozené společnosti Cadence Inovation, s. r. o., po společné domluvě a vědomi si toho, že se jedná o krádež, obviněný V. B. měl odvést tzv. ještěrkou z prostoru skladu v areálu společnosti na nákladovou rampu bednu s cca 10 ks pochromovaných rámečků k chladící masce vozidla Škoda Octavia typ A4 v celkové hodnotě 1.440 Kč a obviněný M. B. sám nebo prostřednictvím sjednaného řidiče měl vyvést tyto věci mimo areál společnosti, za což měli přijmout finanční odměnu,

2) v blíže nezjištěné době v druhé polovině roku 2006 v L. v ulici K. v areálu poškozené společnosti Cadence Inovation, s. r. o., po společné domluvě a vědomi si toho, že se jedná o krádež, obviněný V. B. měl odvést tzv. ještěrkou z prostoru skladu v areálu společnosti na nákladovou rampu ve třech dílčích případech cca 30 ks pochromovaných rámečků k chladící masce vozidla Škoda Octavia typ A4 v celkové hodnotě 4.320 Kč a obviněný M. B. sám nebo prostřednictvím sjednaného řidiče měl vyvést tyto věci mimo areál společnosti, za což měli přijmout finanční odměnu, obviněný V. B. společně s obviněným M. M.
1) v přesně nezjištěné době od prosince roku 2007 do ledna 2008 v L. v A. ulici v provozovně poškozené společnosti Cadence Inovation, s. r. o., po společné domluvě měli odcizit 20 párů omývačů předních světel na vozidlo Škoda Octavia RS typ A5 v celkové hodnotě 245 Kč, a to tím způsobem, že je z prostoru skladu měli přemístit na jiné místo v areálu, odkud je převzala další osoba, 2) dne 9. 3. 2008 v L. v A. ulici v objektu společnosti CS Cargo, a. s., obviněný V. B. měl pomoci obviněnému M. M., přizvednutím vrat na rampu k odcizení dvou papírových kartonů obsahujících celkem 20 ks mlhových světel na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 4.131 Kč, ke škodě společnosti Cadence Inovation, s. r. o.,
3) dne 11. 3. 2008 v L. v A. ulici v objektu společnosti CS Cargo, a. s., obviněný V. B. měl pomoci obviněnému M. M., přizvednutím vrat na rampu k odcizení dvou papírových kartonů obsahujících celkem 20 ks mlhových světel na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 4.131 Kč, ke škodě společnosti Cadence Inovation, s. r. o.,
4) dne 12. 3. 2008 v L. v A. ulici v objektu společnosti CS Cargo, a. s., obviněný V. B. měl pomoci obviněnému M. M., přizvednutím vrat na rampu k odcizení dvou papírových kartonů obsahujících celkem 20 ks mlhových světel na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 4.131 Kč, ke škodě společnosti Cadence Inovation, s. r. o.,
5) dne 14. 3. 2008 v L. v A. ulici v objektu společnosti CS Cargo, a. s., obviněný V. B. měl pomoci obviněnému M. M., přizvednutím vrat na rampu k odcizení dvou papírových kartonů obsahujících celkem 20 ks mlhových světel na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 4.131 Kč, ke škodě společnosti Cadence Inovation, s. r. o.,
6) dne 30. 3. 2008 v L. v A. ulici v objektu společnosti CS Cargo, a. s., obviněný V. B. po společné domluvě s obviněným M. M., měl přesunout z prostoru skladu na nákladovou rampu 6 ks zkompletovaných nárazníků na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 4.763 Kč, ke škodě společnosti Cadence Inovation, s. r. o., odtud je převezla další osoba, za což měl přijmout finanční odměnu, obviněný V. B.

1) v přesně nezjištěné době koncem ledna 2008 v L. v A. ulici v objektu společnosti CS Cargo, a. s., měl odcizit ke škodě společnosti Cadence Inovation, s. r. o., celkem 5 předních mlhových světel na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 1.033 Kč tím, že je z prostoru skladu měl přemístit do svého vozidla,
2) v blíže nezjištěné době roku 2007 v L. v ulici K. v areálu poškozené společnosti Cadence Inovation, s. r. o., po společné domluvě s obviněným M. B., a další osobou vědom si toho, že se jedná o krádež, měl odvést tzv. ještěrkou z prostoru skladu v areálu společnosti na nákladovou rampu minimálně jednu plastovou bedýnku s 20 ks mlhových světel na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 4.131 Kč,
přičemž obviněný V. B. jednáním pod body I. - III. měl způsobit poškozené společnosti Cadence Inovation, s. r. o., celkovou škodu ve výši 32.456 Kč,
obviněný M. B.

v blíže nezjištěné době roku 2007 v L. v ulici K. měl odcizit po předchozí domluvě s obviněným P. V., z areálu společnosti Cadence Inovation, s. r. o., celkem 80 ks pochromovaných rámečků na vozidlo Škoda Octavia typ A4 v celkové hodnotě 11.520 Kč a 60 ks mlhových světel na vozidlo Škoda Octavia typ A5 v celkové hodnotě 12.393 Kč, které měl nechat vyvést ze společnosti dosud neustanoveným řidičem přepravní služby a dále je měl předat za úplatu obviněnému P. V.,

přičemž obviněný M. B. pod body I. a IV. měl způsobit poškozené společnosti Cadence Inovation, s. r. o., celkovou škodu ve výši 29.673 Kč,

obviněný M. M.

v přesně nezjištěné době do dne 2. 4. 2008 po vzájemné dohodě s obviněným P. V., jako zaměstnanec společnosti Cadence Inovation, s. r. o., měl odcizit celkem v osmi případech po šesti kusech 48 ks předních masek se znakem Škoda na vozidlo Škoda Octavia typ A4, které měl předat obviněnému P. V., za což mu obviněný P. V. měl poskytnout finanční odměnu, čímž společnosti Cadence Inovation, s. r. o., měl způsobit škodu v celkové výši 2.832 Kč,

přičemž obviněný M. M. jednáním pod body I. a V. měl způsobit poškozené společnosti Cadence Inovation, s.r.o., celkovou škodu ve výši 24.364 Kč,

obviněný M. G.

dne 4. 3. 2008 v době kolem 20.00 hod. měl složit společně s obviněným M. V., do prostoru haly v ulici B. v L. za účelem přechodného ukrytí do doby následného odvozu nárazníky, plastové výstuhy a dvě přepravní klece, které v areálu společnosti Cadence Inovation, s. r. o., v ulici K. v L. měl odcizit zaměstnanec této společnosti M. D., a M. C., a které na místo dovezl vozidlem společnosti CS Cargo, a. s., řidič J. S., čímž společnosti Cadence Inovation, s. r. o., měl způsobit škodu ve výši 37.815,40 Kč.

Okresní soud v Liberci odůvodnil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání všech obviněných tím, že obžaloba byla na obviněné podána po uplynutí tříleté promlčecí doby. Poukázal na to, že trestní stíhání obviněných bylo zahájeno ve dnech 2. 4. 2008 - 4. 4. 2008 a obžaloba byla podána až dne 30. 10. 2012, takže promlčecí doba podle § 67 odst. 1 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009, dále zpravidla jen ,,tr. zák. , popřípadě podle § 34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, činila tři roky. Soud nepovažoval za správný názor nejvyššího státního zástupce vyjádřený v jeho usnesení ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 1 NZA 1154/2012, podle něhož běh promlčecí doby přerušil úkon policejního orgánu ze dne 25. 11. 2009, kterým požádal o zaslání cen odcizených výrobků. Podle okresního soudu je nezbytné posoudit tento úkon v kontextu celé věci, především, zda navazoval na předcházející úkony vedoucí k trestnímu stíhání obviněných, a zda po něm následovaly další úkony podobného druhu. V této souvislosti poukázal na to, že po sdělení obvinění a výsleších obviněných policejní orgán více než rok neprovedl žádný úkon, přičemž po vyžádání uvedené zprávy opět následovala jeho nečinnost, která trvala více než rok a půl. Soud se rovněž zabýval významem požadované zprávy a shledal, že její význam je nejasný, protože ceník odcizených výrobků nebyl k ničemu využit. Podle usnesení o zahájení trestních stíhání obviněných byla škoda u všech obviněných vyčíslena zcela přesně a byla známa cena každého z odcizených dílů. Okresní soud proto uzavřel, že policejní orgán provedl pouze formální úkon, který nelze považovat za úkon, který by přerušoval běh promlčecí doby.

Proti tomuto usnesení podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci stížnost v neprospěch všech obviněných. O této stížnosti rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 20. 12. 2012, sp. zn. 55 To 597/2012, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. Na základě stížnosti státní zástupkyně posuzoval, zda úkon policejního orgánu ze dne 25. 11. 2009, což byla žádost policejního orgánu adresovaná společnosti Magna Exteriors & Interiors (Bohemia), s. r. o., právnímu nástupci společnosti Cadence Inovation, s. r. o., kterou požádal podle § 8 odst. 1 tr. ř. o zaslání ceníku odcizených výrobků, je úkonem ve smyslu ustanovení § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák., který směřuje k trestnímu stíhání obviněných. I podle názoru krajského soudu se jednalo o úkon formální, který nebyl pro průběh trestního stíhání obviněných podstatný, neboť ceník odcizených výrobků byl požadován více jak rok po zahájení trestního stíhání obviněných, přičemž kromě tohoto úkonu nebyl v průběhu roku 2009 proveden ve věci žádný další úkon. Krajský soud dovodil stejně jako soud prvního stupně, že šlo pouze o formální úkon, který nepřerušoval promlčecí dobu.

Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci připomněl, že trestní řízení v posuzované věci bylo vedeno zčásti za účinnosti trestního zákona, a zčásti za účinnosti trestního zákoníku. Na běh promlčecí doby do 31. 12. 2009 bylo třeba aplikovat příslušná ustanovení trestního zákona a tato promlčecí doba má svou relevanci i za účinnosti nového trestního zákoníku. Přestože právní úprava promlčení trestní odpovědnosti obsažená v § 34 odst. 4 písm. a) trestního zákoníku uvádí taxativní výčet procesních úkonů orgánů činných v trestním řízení, jimiž se přerušuje promlčecí doba, a v uvedeném ohledu je proto pro obviněné příznivější než právní úprava podle § 67 odst. 3 písm. a) trestního zákona, nelze vzhledem k ustanovení § 2 odst. 1 trestního zákoníku užít § 34 odst. 4 písm. a) trestního zákoníku zpětně, neboť ustanovení nového trestního zákoníku se nedotýká právních účinků procesních úkonů nastalých před nabytím jeho účinnosti. Došlo-li tedy v době do 31. 12. 2009 k přerušení promlčecí doby podle § 67 odst. 3 písm. a) trestního zákona takovými úkony orgánu činného v trestním řízení, které směřují k trestnímu stíhání pachatele, a které přitom již nejsou zahrnuty do taxativně vyjmenovaných procesních úkonů orgánů činných v trestním řízení v § 34 odst. 4 písm. a) trestního zákoníku, nemá tato skutečnost vliv na účinky dříve provedených procesních úkonů.

Nejvyšší státní zástupce podal podle § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř. ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. dovolání v neprospěch obviněných V. B., M. B., M. M. a M. G. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2012, sp. zn. 55 To 597/2012. Jako důvody dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) alinea druhá tr. ř., protože napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení soudu prvního stupně uvedenému v § 265a odst. 2 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, a důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože rozhodnutí o zastavení trestního stíhání spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V dovolání namítl, že posledním úkonem policejního orgánu, který směřoval k trestnímu stíhání obviněných, byla žádost policejního orgánu ze dne 25. 11. 2009, která byla adresována společnosti Magna Exteriors & Interiors (Bohemia), s. r. o., neboť policejní orgán jí žádal podle § 8 odst. 1 tr. ř. o zaslání ceníku odcizených výrobků za účelem vyčíslení škody způsobené trestnou činností obviněných. Tato žádost má svůj význam, neboť směřuje k upřesnění výše škody způsobené trestným činem a je předpokladem stanovení přiléhavé právní kvalifikace ve vztahu ke stíhanému jednání. Sama skutečnost, že ani po obdržení ceníku nedošlo ke změně výše vyčíslené škody, neznamená, že tento úkon byl zjevně nadbytečný nebo nepotřebný. Policejní orgán tímto důkazem upřesnil a objektivizoval následek činu a přesnou výši způsobené škody. Konec promlčecí doby u obviněných u M. B., V. B. a M. G. bylo třeba stanovit na den 25. 11. 2012. U obviněného M. M. pak dne 2. 6. 2011 bylo zahájeno trestní stíhání pro dílčí útok trestného činu krádeže spáchaný v období do 2. 4. 2008. Jedná se úkon uvedený v § 34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, proto nová promlčecí doba běží až do 2. 6. 2014. Vzhledem ke shora uvedenému nelze považovat trestní stíhání u obviněných za promlčené. Postup soudů obou stupňů podle jeho názoru nebyl správný a Okresní soud v Liberci měl po podání obžaloby ve věci nařídit hlavní líčení.

Z těchto důvodů a s odkazem na uplatněné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f), g) a l) tr. ř. navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2012, sp. zn. 55 To 597/2012, a usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. 6 T 202/2012, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně. k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v Liberci k novému projednání a rozhodnutí. Dále navrhl, aby dovolací soud rozhodl o dovolání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání, a podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud shledal dovolání zjevně neopodstatněným.

Pro rozhodnutí ve věci je významné posoudit, zda úkon policejního orgánu ze dne 25. 11. 2009, což byla žádost adresovaná společnosti Magna Exteriors & Interiors (Bohemia), s. r. o., kterou policejní orgán žádal podle § 8 odst. 1 tr. ř. o zaslání ceníku odcizených výrobků, je úkonem ve smyslu ustanovení § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák.

Především zjistil, že trestní stíhání obviněných byla zahájena ve dnech 2. 4. 2008 - 4. 4. 2008, obžaloba na obviněné byla podána dne 30. 10. 2012. V případě všech čtyř obviněných se jedná o trestný čin, resp. přečin, na nějž zákon stanoví trest odnětí svobody až na dvě léta. Podle § 67 odst. 1 písm. d) tr. zák., resp. § 34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku činí promlčecí doba tři roky. Zákonem č. 40/2009 Sb., trestním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, došlo dnem 1. 10. 2010 ke změně právní úpravy. Za této situace byly považovány za úkony přerušující běh promlčecí doby i ty úkony provedené do 31. 12. 2009, které podle trestního zákoníku již promlčecí dobu nepřerušují.

Soud prvního stupně uvedl k důvodům usnesení nejvyššího státního zástupce (čl. 712-715), že usnesení vychází z toho, že promlčecí dobu měl přerušit i úkon ze dne 25. 11. 2009, kterým byla žádost policejního orgánu o zaslání cen odcizených výrobků. Tento úkon je nutné posoudit podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. Nejde o úkon, který by jednoznačně přerušoval promlčecí dobu, jako je od 1. 1. 2010 např. zahájení trestního stíhání, vydání příkazu k zatčení, rozhodnutí ve věci, ať již jde o trestní příkaz nebo rozsudek. Úkon je nezbytné posoudit v kontextu celé věci, tedy zda navazoval na předchozí úkony ve věci vedoucí k trestnímu stíhání a také jestli po něm následovaly další úkony podobného druhu. Poukázal na způsob vedení trestního stíhání v této věci, když po sdělení obvinění a výsleších obviněných více jak rok nebyly prováděny žádné úkony trestního řízení. Po vyžádání zmíněné zprávy byl policejní orgán nečinný více jak rok a půl. Podle soudu prvního stupně je význam samotné zprávy naprosto nejasný, protože ceník odcizených výrobků - náhradní díly na automobily - nebyl k ničemu dalšímu použit. Podle znění jednotlivých usnesení o zahájení trestního stíhání byla škoda u všech obviněných vyčíslena zcela přesně a již v té době byla známa cena každého z odcizených dílů. Jinak řečeno neformálně, byl proveden úkon pro úkon, a nelze ho tedy považovat za takový úkon, který by přerušoval běh promlčecí doby. Ke stejnému závěru dospěla i státní zástupkyně, která zastavila trestní stíhání obviněných ze stejného důvodu.

Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci usnesením ze dne 20. 12. 2012, sp. zn. 55 To 597/2012, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci, kterou podala proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 11. 2012, sp. zn. 6 T 202/2012, v neprospěch všech obviněných. Ztotožnil se přitom s právním názorem okresního soudu.

Nejvyšší soud zjistil z trestního spisu, že obviněný V. B. spáchal trestnou činnost dne 30. 3. 2008, obviněný M. B. v blíže nezjištěné době roku 2007, tedy nejpozději dne 31. 12. 2007, obviněný M. M. měl spáchat trestnou činnost v blíže nezjištěné době do dne 2. 4 .2008 a obviněný M. G. dne 4. 3. 2008. Trestní stíhání obviněného V. B. bylo zahájeno dne 2. 4. 2008, M. B. dne 4. 4. 2008, obviněného M. M. dne 2. 4. 2008, přičemž dne 2. 6. 2011 bylo zahájeno trestní stíhání tohoto obviněného pro dílčí útok trestného činu krádeže spáchaný do 2. 4. 2008 a trestní stíhání obviněného M. G. bylo zahájeno dne 6. 3. 2008. K přerušení běhu promlčecí doby podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. došlo u obviněných vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, a to u obviněného M. M. a V. B. dne 2. 4. 2008, u obviněného M. B. dnem 4. 4. 2008 a u obviněného M. G. dnem 6. 3. 2008.

Jak přiléhavě uvádí Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci v odůvodnění napadeného usnesení, úkon je nezbytné posoudit v kontextu celé věci. Je třeba posoudit okolnosti, za nichž byl úkon proveden, zda skutečně směřoval k trestnímu stíhání pachatele, resp. zda byl učiněn pouze formálně, aniž by jeho provedení sledovalo trestní stíhání pachatele a bylo pro jeho průběh podstatné. Soud prvního stupně podle něj dospěl ke správnému závěru, že úkon učiněný policejním orgánem dne 25. 11. 2009 byl úkonem jen formálním, který promlčecí dobu nepřerušoval. Již v době, kdy bylo zahajováno trestní stíhání obviněných, byla známa přesná cena každého z odcizených dílů. Policejní orgán měl již při zahájení trestního stíhání dostatek podkladů pro přesné vyčíslení škody. Kromě tohoto úkonu nebyl žádný další úkon v průběhu roku 2009 ve věci proveden. Také podle názoru krajského soudu se jednalo o úkon formální, který nebyl podstatný pro průběh trestního stíhání obviněných.

Úprava podmínek promlčení trestního stíhání patří do komplexu otázek trestní odpovědnosti. Otázku, zda je určitý trestný čin promlčen či nikoliv, je nutno posuzovat i z hlediska časové působnosti trestního zákona (srov. č. 40/1998 Sb. rozh. tr.). Soudy obou stupňů správně vycházely z toho, že z hlediska časové působnosti trestních zákonů je třeba posuzovat promlčení trestního stíhání podle ustanovení § 67 tr. zák.

Při promlčení trestního stíhání zaniká trestní odpovědnost pachatele uplynutím doby stanovené zákonem. Tato skutečnost je jedinou podmínkou zániku trestnosti. Ustanovení § 67 písm. a) až d) tr. zák. stanoví promlčecí doby podle závažnosti činu, která je vyjádřena druhem a výší trestu v zákonné trestní sazbě.

Promlčecí doba začíná běžet od okamžiku, kdy byl trestný čin dokonán, tj. od naplnění všech znaků příslušné skutkové podstaty trestného činu. U trestných činů pokračujících, trvajících a hromadných, u nichž se dokonání nekryje s dokončením trestného činu, začíná běžet promlčecí doba až od okamžiku, kdy byl takový trestný čin dokončen. Při pokračování v trestném činu je trestný čin dokončen v okamžiku, kdy byl proveden poslední útok (dílčí akt).

Podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. se promlčení přerušuje sdělením obvinění pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícími úkony policejního orgánu, státního zástupce nebo soudu směřujícími k trestnímu stíhání pachatele.

Podle § 67 odst. 4 tr. zák. přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.

Skutečnost, zda určitý úkon směřuje k trestnímu stíhání pachatele či nikoliv, je nutno posuzovat podle konkrétních okolností, za nichž byl proveden, a nikoliv jen podle druhu úkonu. Formálně učiněný úkon, aniž by jeho provedení skutečně směřovalo k trestnímu stíhání pachatele a bylo pro jeho průběh podstatné, by nepřerušoval promlčecí dobu (Šámal P., Púry F., Rizman S. Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 535).

Nejvyšší soud přisvědčil právnímu názoru Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci, že úkon policejního orgánu ze dne 25. 11. 2009, jímž požádal o zaslání cen odcizených výrobků nesměřoval k trestnímu stíhání pachatelů, neboť vyčíslení škody poškozenou společností bylo již obsaženo ve spisu a bylo uvedeno u všech obviněných v usneseních o zahájení trestního stíhání. Tento úkon proto nelze považovat za úkon, který by přerušil běh promlčecí doby podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. Nejvyšší soud nepřisvědčil ani námitce dovolatele o tom, že u obviněného M. M. běží promlčecí doba až do 2. 4. 2014 proto, že dne 2. 6. 2011 bylo zahájeno trestní stíhání pro dílčí útok trestného činu krádeže spáchaný do 2. 4. 2008, neboť k zahájení trestního stíhání pro tento dílčí útok došlo až po uplynutí promlčecí doby podle § 67 odst. 1 písm. d) tr. zák., neboť útok měl být spáchán nejpozději dne 2. 4. 2008. V době zahájení trestního stíhání již trestnost činu zanikla uplynutím promlčecí doby podle § 67 odst. 1 písm. d) tr. zák.

Nejvyšší soud proto dovolání nejvyššího státního zástupce odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. října 2013


Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek