7 Tdo 97/2011
Datum rozhodnutí: 09.02.2011
Dotčené předpisy: § 221 odst. 1 tr. zák.



7 Tdo 97/2011-16
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 2. 2011 o dovolání obviněného T. S. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2010, sp. zn. 3 To 533/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 233/2007 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný T. S. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2010, sp. zn. 3 To 533/2010, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 8 T 233/2007. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o vině, a projevil nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje zákonné znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Dovolací důvod nezakládají s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný byl odsouzen pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů).

Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Ostravě, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 23. 3. 2007 kolem 03.00 hodin v O. T. , O. , ve vstupních prostorách penzionu po předchozí slovní rozepři záměrně fyzicky napadl poškozeného Z. M. tak, že ho rukou sevřenou v pěst udeřil velkou intenzitou síly do obličeje, následkem čehož poškozený upadl na zem, a způsobil poškozenému zlomeninu dolní čelisti v oblasti úhlu vlevo s dobou pracovní neschopnosti od 23. 3. 2007 do 21. 5. 2007.

Obviněný neuplatnil v dovolání žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění neznamenala naplnění zákonných znaků trestného činu ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by korespondovalo se zákonným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání výlučně jen na ryze skutkových námitkách, které se odvíjely od jeho tvrzení, že se žádného útoku proti poškozenému nedopustil, že poškozeného nijak nenapadl a že usvědčující svědecká výpověď poškozeného je nepravdivá. Tyto námitky jsou však mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Ostravě, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají jasné obsahové zakotvení ve svědecké výpovědi poškozeného. Soudy si byly vědomy protichůdnosti svědecké výpovědi poškozeného a obhajoby obviněného a již vzhledem k tomu hodnotily důkazy velmi obezřetně. To se plně týká i hodnocení svědecké výpovědi poškozeného. Soudy pozorně zkoumaly vztah této výpovědi k ostatním důkazům a objektivně zjištěným okolnostem a v tomto rámci poukázaly na to, že pokud byla tvrzení poškozeného ověřitelná dalšími důkazy, ukázala se jejich pravdivost. Soudy si opatřily také nezbytný důkazní podklad pro posouzení osobních vlastností poškozeného zaručujících pravdivost jeho svědecké výpovědi. Svůj hodnotící postup soudy jasně, srozumitelně, přehledně, ověřitelně a zejména logicky vysvětlily. Při tom se soudy nedopustily žádné deformace důkazů ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. února 2011

Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec