7 Tdo 966/2013
Datum rozhodnutí: 16.10.2013
Dotčené předpisy: § 173 odst. 1 tr. zákoník



7 Tdo 966/2013-22

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. října 2013 v Brně dovolání obviněného J. K. , proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 5. 2013, sp. zn. 8 To 160/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 5 T 169/2012, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud Plzeň - město rozsudkem ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 5 T 169/2012, uznal obviněného J. K. (dále jen obviněný ) vinným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že v P. dne 21. 7. 2012 okolo 1:00 hod. v prostoru předělu chodníku a travnaté plochy na H. nám. v úmyslu zmocnit se kabelky poškozené H. M. , tuto napadl tak, že v době, když si chtěla zapálit cigaretu, kterou hledala ve své látkové kabelce zavěšené přes levou ruku, k ní zezadu přistoupil, uchopil ji jednou rukou zezadu za krk a poté se jí snažil kabelku vytrhnout, čemuž se poškozená bránila tak, že se s ním o ni začala přetahovat, následně do poškozené strčil tak, že upadla na zem na záda, kde se jí znovu snažil kabelku vytrhnout, čemuž se poškozená stále bránila a okolo jedné minuty se s ním o kabelku přetahovala, přitom poškozenou opětovně uchopil za krk a začal ji škrtit (správně má být zřejmě: rdousit ) a následně se mu podařilo poškozené tuto kabelku obsahující mj. její slovenský občanský průkaz, její kartu pojištěnce zdravotní pojišťovny, nejméně 22 kusů stravenek Gastropas v hodnotě á 50,- Kč, finanční hotovost ve výši nejméně 2.500,- Kč, nejméně 4 kusy jízdenek na MHD v hodnotě á 18,- Kč, peněženku černé barvy, plničku na tabák, vytrhnout a poté s ní z místa činu utekl směrem ke K. ul. V souvislosti s předchozím zápasem s obviněným poškozená utrpěla menší oděrku v oblasti krku . Podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání pěti let. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozené na náhradu škody a podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20. 5. 2013, sp. zn. 8 To 160/2013, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný poukázal na rozpory mezi jednotlivými provedenými důkazy. Namítl, že skutková zjištění soudů obou stupňů nemají oporu v provedeném dokazování, resp. že skutková zjištění odporují provedeným důkazům. Odkázal na výpověď poškozené, která při hlavním líčení dne 18. 1. 2013 při osobní konfrontaci s obviněným si nebyla jistá tím, že by on byl tou osobou, která ji měla oloupit, a popsala postavu skutečného pachatele, která se od jeho postavy zcela liší. Uvedl, že poškozená jej nepoznala právě proto, že jej viděla pouze zezadu poté, co od ní utíkal s odcizenou kabelkou.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 5. 2013, sp. zn. 8 To 160/2013, příp. i rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 5 T 169/2012, a aby podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Plzni nebo Okresnímu soudu Plzeň - město, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný ve svém dovolání uplatnil pouze skutkové námitky. Těmito námitkami napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněný sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.

Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Nejvyšší soud neshledal žádný rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a provedenými důkazy.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného J. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. října 2013
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek