7 Tdo 94/2011
Datum rozhodnutí: 16.02.2011
Dotčené předpisy: § 145 odst. 1 tr. zákoník, § 358 odst. 1 tr. zákoník



7 Tdo 94/2011-18 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 16. února 2011 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného T. K., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 6 To 373/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 57/2010, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 6. 2010, sp. zn. 21 T 57/2010, byl obviněný T. K. uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byla stanovena zkušební doba v trvání čtyř let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena přiměřená povinnost, aby během zkušební doby podmíněného odsouzení nahradil podle svých sil Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Krajské pobočce pro hlavní město Prahu, škodu způsobenou trestným činem. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to zavíracího nože zn. SPYDERCO Endura 4 s černou rukojetí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Krajské pobočce hl. m. Praha, se sídlem Praha 1, Na Perštýně 6, částku 46.286,- Kč.

Obvodní soud pro Prahu 9 posoudil jako výše uvedené trestné činy skutek, který obviněný spáchal tím, že dne 5. 3. 2010 v době kolem 19.51 hod. v P.-L., ulice . obchodní centrum Letňany, v pasáži před pokladní zónou HM Tesco, kde se nacházelo několik desítek osob, po předchozí slovní rozepři a opakovaném fyzickém napadání ze strany poškozeného V. K., se náhle otočil a poškozeného V. K. nečekaně bodl do spodní levé části břicha kapesním zavíracím nožem, zn. SPYDERCO Endura 4 s ostřím dlouhým 9 cm, čímž mu způsobil bodnou ránu břicha v oblasti střední části vlevo asi 1 cm od pupku, délky 4 cm s dučejí pronikající zpředu dozadu skrze stěnu břišní dutiny před velkou předstěnu až do stěny příčného tračníku tlustého střeva. Zranění poškozeného bezprostředně ohrozilo na životě, např. zakrvácením dutiny břišní, šokem, rozvojem infekce s následným zánětem pobřišnice a vyžádalo si intenzivní lékařskou péči s okamžitou chirurgickou intenvencí a následnou dobou léčení v trvání nejméně šesti týdnů.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný T. K.(dále jen obviněný ) odvolání proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 6 To 373/2010, odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v němž namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný v něm vytkl, že soudy nesprávně hodnotily důkazy a posoudily nesprávně obhajobu obviněného, že jednal v nutné obraně. Tuto argumentaci doplnil odkazy na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Poukázal především na to, že údery poškozeného V. K. do týlní krajiny obviněného potvrdili svědci J. S. a M. P. a že fyzickému incidentu se snažila zabránit nezjištěná osoba z blízké kavárny. Pracovník ostrahy B. M. byl obviněným a jeho kamarády marně žádán, aby zasáhl ve prospěch obviněného, který měl z poškozeného V. K. strach, zejména s přihlédnutím k fyzické disproporci ve prospěch poškozeného. Dodal, že proti poškozenému použil nůž v okamžiku, kdy se cítil ohrožen na svém životě.

Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 6 T 373/2010, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně projevil souhlas s tím, aby o dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.

Nejvyšší soud se proto nemohl zabývat skutkovými námitkami obviněného. Jedinou právní námitkou je námitka, že obviněný jednal v nutné obraně. Je skutečností, že se touto námitkou zabývaly soudy obou stupňů, přičemž již soud prvního stupně učinil právní závěr, že jednání obviněného bylo vybočením z mezí nutné obrany, neboť z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že obviněný bodl nožem poškozeného v době, kdy poškozený již na něj neútočil údery pěstmi. Odvolací soud nepřisvědčil vzhledem k učiněným skutkovým zjištěním tomu, že obviněný jednal v nutné obraně. Poukázal na to, že napadením obviněného ze strany poškozeného V. K. nedošlo k bezprostřednímu ohrožení života a zdraví obviněného v takovém rozsahu, aby to odůvodňovalo útok obviněného nožem proti poškozenému do místa, v němž jsou uloženy životně důležité orgány. Odvolací soud shledal právní posouzení skutku správným. Nejvyšší soud pro stručnost na jeho správné závěry odkazuje.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl v neveřejném zasedání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. února 2011


Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek