7 Tdo 922/2007
Datum rozhodnutí: 21.08.2007
Dotčené předpisy:




7 Tdo 922/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. srpna 2007 o dovolání obviněného M. H. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 5 To 43/2006, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 T 5/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. 54 T 5/2003, byl obviněný M. H. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek popsaný v bodě 1) rozsudku kvalifikovaný v obžalobě jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb. a pro skutky popsané v bodě 2) a 3) rozsudku, v nichž byly spatřovány pokusy trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., ve znění zák. č. 265/2001 Sb.

Proti tomuto rozsudku podali odvolání státní zástupce v neprospěch obviněného M. H. proti zprošťujícímu výroku pod bodem 1) rozsudku a obviněný M. H. proti výrokům pod body 2) a 3) rozsudku, s odůvodněním, že měl být zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 5 To 43/2006, podle § 258 odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. ř. z podnětu státního zástupce částečně zrušil napadený rozsudek ve výroku, kterým byl obviněný M. H. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek popsaný v bodě 1) rozsudku a ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrátil věc v rozsahu zrušení soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dále podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného proti výrokům pod body 2) a 3) rozsudku soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. proti výroku, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. 54 T 5/2003, jímž byl zproštěn obžaloby pro skutky popsané v bodě 2) a 3) rozsudku soudu prvního stupně podle § 226 písm. b) tr. ř. Obviněný namítá, že se tyto skutky nestaly. Samotným podáním návrhů na vydání směnečných platebních rozkazů nemůže dojít ke spáchání trestného činu. Odkázal přitom na právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 11 Tdo 229/2004. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil v napadené části usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 5 To 43/2006, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 10. 2005, sp. zn. 54 T 5/2003, a aby jej sám rozsudkem zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný v dovolání jen opakuje svoje odvolací námitky, se kterými se odvolací soud vypořádal shodně jako soud prvního stupně, když uvedl, že v obžalobě popsané skutky se staly, nejsou však trestným činem. Poukázala na to, že ani obviněný nezpochybnil (vyjma úhrady celé kupní ceny) tento skutkový základ popsaný v bodech 2) a 3) obžaloby a rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu.

K výtce obviněného, že popis skutku týkající se úhrady kupní ceny poškozeným Ing. M. S. neodpovídá skutečnosti, odkázala na str. 18 a 19 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, v němž je tato okolnost náležitě odůvodněna. Tuto námitku odmítla s tím, že ze sjednané kupní ceny 6.052.484,30 Kč bylo kupujícím Ing. M. S. uhrazeno 5.000.000,- Kč, přičemž obviněný M. H. od svých dřívějších odběratelů inkasoval pohledávky ve výši 1.502.969,90 Kč, které z titulu smlouvy o prodeji podniku přešly již na kupujícího. Z těchto důvodů navrhla, aby dovolání obviněného bylo v neveřejném zasedání odmítnuto jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný byl pro uvedené skutky zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. Odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že pokud jde o protiprávní jednání obviněného popsané pod body 2) a 3) výroku o vině soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že se skutkový děj, který tvoří základ obžaloby skutečně stal, avšak prokázaný skutek nenaplňuje objektivní ani subjektivní znaky skutkové podstaty žádného trestného činu. Proto nemohlo dojít ke zproštění obžaloby obviněného podle § 226 písm. a) tr. ř.

Obviněný v dovolání nenamítá nesprávnou právní kvalifikaci skutku, ale na základě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítá, že se skutek nestal. Tím se domáhá změny skutkových zjištění, k nimž soudy obou stupňů dospěly v průběhu trestního stíhání obviněného. Námitka obviněného, že se skutek nestal, neobstojí. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že se skutek stal, což představuje skutkové zjištění soudů, a Nejvyššímu soudu ze zákona nepřísluší, aby je přezkoumával. Skutek spočívá v tom, že obviněný v úmyslu se obohatit ke škodě Ing. M. S., podal u Krajského soudu v Ostravě návrhy na vydání směnečných platebních rozkazů. To je nepochybné a sám obviněný se v dovolání zmiňuje v souvislosti s vymáháním tvrzených směnečných pohledávek o tom, že řízení vedené před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 23 Cm 99/1992 dosud nebylo pravomocně skončeno. V řízení o dovolání však nelze přezkoumávat učiněná skutková zjištění. Argumentace obviněného se tak dostala mimo rámec všech dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. a je zřejmé, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

K obsahu podání obviněného ze dne 20. 11. 2006, které je označeno jako dovolání, Nejvyšší soud vzhledem k ustanovení § 265d odst. 2 tr. ř. nepřihlédl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. srpna 2007

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek