7 Tdo 917/2011
Datum rozhodnutí: 17.08.2011
Dotčené předpisy: § 178 odst. 1 tr. zákoník, § 23 tr. zákoník, § 146 odst. 1 tr. zákoník, § 21 odst. 1 tr. zákoník, § 23 tr. zákoník



7 Tdo 917/2011-19

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 17. srpna 2011 dovolání obviněného J. S. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 50 To 80/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 2 T 182/2010 a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 2 T 182/2010, byl obviněný J. S. (dále jen: ,,obviněný ) uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle 23 tr. zákoníku a přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za tyto přečiny byl odsouzen podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců nepodmíněně. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému a spoluobviněnému P. S. uložena povinnost, aby společně a nerozdílně uhradili poškozené Vojenské zdravotní pojišťovně České republiky, pobočka Plzeň, Koterovská 34, P. O. Box 155, škodu ve výši 2.614,- Kč.

Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 50 To 80/2011, zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové v Plzni ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 50 To 80/2011, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obviněný k průběhu skutkového děje uvedl, že měli se spoluobviněným P. S. důvod uskutečnit návštěvu poškozeného M. T. u něho doma. Poukázal na to, že výpovědi obou obviněných byly konstantní po celou dobu trestního řízení, kdežto výpovědi poškozeného M. T. a svědků P. V. a B. S. se výrazně různí. Obviněný je přesvědčen o tom, že nezletilá svědkyně B. S. byla pod vlivem své matky a její výpověď byla zjevně připravena. Obviněný dále namítl, že poškozený M. T. nemohl utrpět několikaminutovou ztrátu vědomí, neboť celá návštěva trvala jen pár sekund a poškozený M. T. napadl po krátké rozepři oba obviněné motorovou pilou a zranil spoluobviněného P. S. Pokud poškozený utrpěl jakákoliv zranění, došlo tak podle obviněného pouze jako reakce na jeho útok motorovou pilou.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 50 To 80/2011, ve výrocích týkajících se obviněného J. S., a aby zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující . Dále alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud buď podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal nové projednání a rozhodnutí věci se závazným právním názorem, aby jednání obviněného J. S. bylo posouzeno jako jednání v nutné obraně podle § 29 tr. zákoníku, nebo aby Nejvyšší soud podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám rozhodl ve věci a obviněného zprostil obžaloby podle § 226b [správně má být uvedeno § 226 písm. b) tr. ř.]. Současně učinil podnět, aby předseda senátu Okresního soudu v Domažlicích podle § 265h odst. 3 tr. ř. navrhl Nejvyššímu soudu České republiky přerušení výkonu trestu odnětí svobody s tím, že lze očekávat, že bude zproštěn obžaloby.

Nejvyšší státní zástupce uvedl, že k podanému dovolání se nebude věcně vyjadřovat a dodal, že souhlasí s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat námitky obviněného, že výpovědi poškozeného M. T. a svědků P. V. a B. S. jsou rozporné a že především výpověď nezletilé B. S. je údajně nevěrohodná. Stejně tak se nelze v dovolání zabývat námitkou, že z provedeného dokazování nelze dovodit, že by poškozený M. T. utrpěl několikaminutovou ztrátu vědomí. Těmito námitkami obviněný napadl hodnocení důkazů i učiněná skutková zjištění, jimiž je dovolací soud zásadně vázán.

V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se totiž nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z toho je zřejmé, že tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je tedy skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Nejvyšší soud však neshledal v rámci řízení před soudem prvního stupně žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., a proto není dán ani důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je tedy vázáno na existenci vad podřaditelných pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. již v řízení u soudu prvního stupně.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.

Předseda senátu soudu prvního stupně neučinil návrh na přerušení výkonu trestu odnětí svobody podle § 265h odst. 3 tr. ř., proto nemohlo být o tomto návrhu rozhodováno. Předseda senátu Nejvyššího soudu neshledal podle § 265o odst. 1 tr. ř. důvody pro rozhodnutí o přerušení výkonu trestu obviněného.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. srpna 2011

Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek