7 Tdo 90/2011
Datum rozhodnutí: 19.01.2011
Dotčené předpisy: § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák.



7 Tdo 90/2011-20

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 19. 1. 2011 dovolání nejvyšší státní zástupkyně podané ve prospěch obviněného V. S. V. , proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 5 To 48/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 4 T 218/2009 a rozhodl t a k t o :

Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 5 To 48/2010, v části týkající se obviněného V. S. V.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 4 T 218/2009, byl obviněný V. S. V. podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro přípravu k trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 7 odst. 1 tr. zák., § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Zároveň byli tímto rozsudkem odsouzeni obvinění V. N. B. , T. V. H. a M. T. P. Kromě toho bylo vysloveno zabrání věci.

Proti rozsudku podal odvolání státní zástupce, a to výslovně jen ohledně obviněných V. N. B. , T. V. H. a M. T. P. Z podnětu tohoto odvolání Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 5 To 48/2010, podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu v Děčíně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl o vině a trestech ohledně obviněných V. N. B. , T. V. H. a M. T. P. a vyslovil také zabrání věci.

Nejvyšší státní zástupkyně podala ve prospěch obviněného V. S. V. v zákonné lhůtě dovolání. Odkázala na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Namítla, že Krajský soud v Ústí nad Labem poté, co zrušil rozsudek Okresního soudu v Děčíně v celém rozsahu, tj. i ve zprošťujícím výroku ohledně obviněného V. S. V. , již nerozhodl nově žádným výrokem ohledně tohoto obviněného. Nejvyšší státní zástupkyně se ve věci obviněného V. S. V. dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal tomuto soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 5 tr. ř. ohledně obviněného V. S. V. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že dovolání podané ohledně tohoto obviněného je důvodné.

Podanému dovolání lze přisvědčit v tom, že ve věci obviněného V. S. V. vznikl v důsledku rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem stav, kdy byl zrušen zprošťující výrok v rozsudku Okresního soudu v Děčíně, avšak tento výrok nebyl nahrazen jiným výrokem, jímž by bylo meritorně rozhodnuto (§ 259 odst. 3 tr. ř.), ani nebyla věc vrácena Okresnímu soudu v Děčíně k novému projednání a rozhodnutí (§ 259 odst. 1 tr. ř.), popř. nebyla vrácena státnímu zástupci k došetření (§ 260 tr. ř.). Po zrušení zprošťujícího výroku tedy Krajský soud v Ústí nad Labem nepojal do svého rozsudku žádný z výroků, který přicházel v úvahu a který měl být obsahem rozsudku, a to bez ohledu na otázku správnosti takového výroku. Podstatou popsaného stavu bylo to, že po zrušení zprošťujícího výroku tu zůstala obžaloba, která byla podána na obviněného V. S. V. a o které nebylo rozhodnuto.

Krajský soud v Ústí nad Labem však pochybil již tím, že zrušil rozsudek Okresního soudu v Děčíně v celém rozsahu, tj. i v části týkající se obviněného V. S. V. , ohledně něhož nepodal odvolání státní zástupce ani jiná oprávněná osoba. Odvoláním státního zástupce byl rozsah přezkumné pravomoci Krajského soudu v Ústí nad Labem omezen tak, že měl podle § 254 odst. 4 tr. ř. přezkoumat rozsudek Okresního soudu v Děčíně jen ohledně obviněných V. N. B. , T. V. H. a M. T. P. Ke zrušení rozsudku Okresního soudu v Děčíně v části týkající se obviněného V. S. V. z podnětu podaného odvolání nebyly podmínky ani z hlediska ustanovení § 261 tr. ř., neboť důvod, pro který Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil rozsudek Okresního soudu v Děčíně ohledně obviněných V. N. B. , T. V. H. a M. T. P. , se obviněného V. S. V. netýkal.

Z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem je zřejmé, že se tou částí rozsudku Okresního soudu v Děčíně, která se týká obviněného V. S. V. , nijak nezabýval, že ji fakticky nepřezkoumával a že ve skutečnosti měl na mysli zrušení rozsudku Okresního soudu v Děčíně jen v části týkající se obviněných V. N. B. , T. V. H. a M. T. P. Zrušení rozsudku Okresního soudu v Děčíně výrokem obsahujícím slova v celém rozsahu se jeví jen jako chyba v technice vyjádření skutečně zamýšleného rozhodnutí. Tato chyba však ve svých důsledcích znamená, že byl nesprávně zrušen výrok, jímž byl obviněný V. S. V. zproštěn obžaloby.

Za tohoto stavu k nápravě postačí pouhé zrušení té části napadeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, která se vztahuje k obviněnému V. S. V. (tj. výrok o zrušení rozsudku Okresního soudu v Děčíně, pokud jím byl tento obviněný zproštěn obžaloby).

Nejvyšší soud proto zrušil v napadeném rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem část týkající se obviněného V. S. V.
Na zrušenou část rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem obsahově nenavazují žádná další rozhodnutí, která by bylo třeba zrušit, a ve věci obviněného V. S. V. nevyvstává potřeba učinit žádné nové rozhodnutí.

Pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání také ohledně obviněných V. N. B. , T. V. H. a M. T. P. , avšak řízení o dovolání podaném ohledně těchto obviněných je vedeno odděleně pod sp. zn. 7 Tdo 1503/2010. Řízení o dovolání podaném ohledně obviněného V. S. V. bylo podle § 23 odst. 1 tr. ř. vyloučeno ze společného řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. ledna 2011

Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec