7 Tdo 82/2011
Datum rozhodnutí: 09.02.2011
Dotčené předpisy: § 234 odst. 1 tr. zák.



7 Tdo 82/2011-39

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 2. 2011 o dovolání obviněného M. B. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 3 To 368/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 T 83/2009 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 3 T 83/2009, byl obviněný M. B. uznán vinným v bodech 1-5 trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a v bodech 6-10 trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na pět let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto také o náhradě škody. Kromě toho bylo rozsudkem Okresního soudu v Ostravě rozhodnuto i ohledně obviněných M. K. a M. K.

O odvoláních, která podali státní zástupce v neprospěch obviněného M. K. a obvinění M. B. , M. K. a M. K. , bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 3 To 368/2010. Přitom odvolání obviněného M. B. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný M. B. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Napadl výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento dovolací důvod uplatnil ve variantě spočívající v jiném nesprávném hmotně právním posouzení (míněno jiné, než je právní posouzení skutku). Vytkl, že Krajský soud v Ostravě pochybil, pokud ponechal beze změny výrok o trestu. Namítl, že správně mu měl být uložen souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák., a to i za trestné činy, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2009, sp. zn. 3 T 190/2008, s tím, že zároveň měl být v tomto rozsudku zrušen výrok o trestu. Obviněný M. B. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil rozsudky obou soudů, pokud jde o uložený trest, a aby mu za všechny trestné činy sám uložil souhrnný trest odnětí svobody na pět let se zařazením do věznice s ostrahou.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.

Souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák. je zvláštním způsobem ukládání trestu za více trestných činů spáchaných ve vícečinném souběhu, pokud se o nich rozhoduje nikoli ve společném řízení, ale v samostatných řízeních vedených odděleně.

Podle § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v § 35 odst. 1 tr. zák., když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Základním předpokladem použití citovaného ustanovení je to, že mezi trestnými činy, za které má být uložen souhrnný trest, je vztah souběhu. Vyplývá to již z nadpisu, který vymezuje předmět úpravy ustanovení § 35 tr. zák. až § 37 tr. zák. jako ukládání trestu za více trestných činů . Vztah souběhu mezi několika trestnými činy je dán tehdy, jestliže mezi spácháním časově prvního z nich a spácháním časově posledního z nich nedošlo k vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudem prvního stupně za nějaký trestný čin téhož pachatele, přičemž se tím míní jakýkoli trestný čin. Jestliže je některý trestný čin spáchán více útoky a jde proto o pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.), je rozhodné to, kdy byl spáchán poslední útok, neboť tím byl trestný čin dokončen.

Aplikují li se tyto zásady na posuzovaný případ, je jasné, že v poměru mezi trestnými činy, jimiž byl obviněný uznán vinným v projednávané věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 3 T 83/2009, a trestnými činy, jimiž byl uznán vinným ve věci téhož soudu sp. zn. 3 T 190/2008, se nejedná o souběh.

Podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 3 T 83/2009, obviněný spáchal pokračující trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. pěti útoky, jichž se dopustil ve dnech 3. 11. 2008, 30. 11. 2008, 19. 12. 2008, 3. 2. 2009 a 27. 2. 2009, a pokračující trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. pěti útoky, jichž se dopustil ve dnech 8. 2. 2009, 17. 2. 2009, 22. 2. 2009 a 27. 2. 2009 (tento den spáchal dva útoky). Z toho vyplývá, že pokračující trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. i pokračující trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. byly dokončeny dne 27. 2. 2009.

Podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2009, sp. zn. 3 T 190/2008, obviněný spáchal trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. jednáním, ke kterému došlo dne 13. 12. 2008.

Za tohoto stavu by byly všechny zmíněné trestné činy v souběhu, jestliže by v době mezi dnem 13. 12. 2008 (kdy byly spáchány trestné činy, jimiž byl obviněný uznán vinným ve věci 3 T 190/2008) a dnem 27. 2. 2009 (kdy byly dokončeny trestné činy, jimiž byl obviněný uznán vinným ve věci 3 T 83/2009) nebyl vyhlášen žádný odsuzující rozsudek soudu prvního stupně o jakémkoli trestném činu obviněného. Dne 23. 2. 2009, tedy v průběhu vymezeného období, však byl vyhlášen odsuzující rozsudek Okresního soudu v Ostravě ve věci 3 T 190/2008. Tím je uvažovaný souběh vyloučen a uložení souhrnného trestu podle § 35 odst. 2 tr. zák. nepřichází v úvahu. Ohledně pokračujících trestných činů, které byly dokončeny dne 27. 2. 2009, totiž nelze učinit závěr, že byly spáchány před vyhlášením rozsudku ze dne 23. 2. 2009.

Je tedy evidentní, že ve věci Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 3 T 83/2009 soudy nepochybily, pokud obviněnému neuložily souhrnný trest ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 2. 2009, sp. zn. 3 T 190/2008.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného M. B. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.


Poučení : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. února 2011

Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec