7 Tdo 82/2007
Datum rozhodnutí: 25.01.2007
Dotčené předpisy:




7 Tdo 82/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. ledna 2007 o dovolání obviněné J. S., proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 7. 2006, sp. zn. 17 T 47/2006, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 7. 2006, sp. zn. 17 T 47/2006, byla obviněná J. S. uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., který spáchala tím, že dne 30. 9. 2005 kolem 14.35 hod. ve Z. na přechodu pro chodce jako řidička vozidla zn. Citroen ZX, při jízdě nevěnovala dostatečnou pozornost situaci a srazila z jejího pohledu zleva přecházejícího nezl. J. S., který utrpěl zranění, a to rozdrcení sleziny (důležitého orgánu) s jejím následným odstraněním, pohmoždění obou plic (důležitých orgánů) s natržením levé plíce, mnohočetná pohmoždění a oděrky na hlavě a obličeji a ranný šok, když toto zranění má charakter těžké újmy na zdraví podle § 89 odst. 7 písm. e) tr. zák., a poškozený byl třináct dnů upoután na lůžko a do konce třetího týdne od úrazu musel v domácím léčení dodržovat přísný klidový režim. Za tento trestný čin byla obviněná odsouzena podle § 224 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody dvou let, jehož výkon jí byl podle 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Dále jí byl podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu třiceti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit poškozenému J. S., bytem V. n. D., okres Z., škodu ve výši 84.720,- Kč. Se zbytkem nároku na náhradu škody byl tento poškozený podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podala obviněná J. S. odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 5 To 501/2006, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Obviněná J. S. podala prostřednictvím svého obhájce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 7. 2006, sp. zn. 17 T 47/2006, dovolání opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání vytkla, že nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci a uvedla svoji verzi skutkového děje. Podle jejího názoru nemohla vidět chodce (poškozeného), který vstoupil do vozovky, protože jí zakrýval výhled kolem projíždějící autobus. Dále namítla, že poškozený nešel po přechodu, ale běžel mimo, a proto se jí podstatně zkrátila reakční doba pro zabránění střetu s poškozeným. Vznesla námitky proti hodnocení výpovědí svědkyň D. H. a E. L. i potvrzení ČSOB B. ze dne 10. 1. 2005 o nahlášení škody na předmětném vozidle poškození čelního skla. Závěrem uvedla, že neporušila žádné ustanovení obecně závazných právních předpisů upravujících podmínky provozu na pozemních komunikacích, a proto nespáchala trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák.

Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 7. 2006, sp. zn. 17 T 47/2006, a pokud neshledá důvody pro rozhodnutí podle § 265m odst. 1 tr. ř., aby přikázal podle § 265l odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu ve Znojmě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněné uvedla, že obviněná svým dovoláním napadá výlučně rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 7. 2006, sp. zn. 17 T 47/2006, tj. rozhodnutí soudu v prvním stupni, proti němuž není podle § 265a odst. 1 tr. ř. dovolání přípustné. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání odmítl dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť není přípustné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) h) tr. ř. jsou taxativně vymezena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé v této věci je podle § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 5 To 501/2006.

Obviněná však prostřednictvím svého obhájce proti tomuto rozhodnutí dovolání nepodala. Dovolání směřuje proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 7. 2006, sp. zn. 17 T 47/2006, což je zcela zřejmé z označení rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, z obsahu dovolání, i z konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu, jímž se obviněná domáhá zrušení zmíněného rozsudku Okresního soudu ve Znojmě. Jestliže dovolatelka ve shodě s požadavkem vyplývajícím z ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř. podala dovolání výslovně pouze proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli trestní stíhání bylo pravomocně skončeno rozhodnutím soudu druhého stupně, pak podala dovolání proti rozhodnutí, proti kterému je zákon nepřipouští podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu nepřipouští (srov. č. 25/2003 Sb. rozh. tr.).

Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné, přičemž své rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 25. ledna

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek