7 Tdo 795/2005
Datum rozhodnutí: 21.06.2005
Dotčené předpisy:




7 Tdo 795/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 21. června 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného Z. K., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 11 To 19/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn . 2 T 45/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 16. 11. 2004, sp. zn. 2 T 45/2003, byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 14. 8. 2002, v době od 16:30 do 17:40 hod., v N. S., K. nám., okr. R., využil nepozornosti personálu prodejny D. majitelky H. B., a prodejním prostorem prošel do neuzamčené kanceláře, kterou za sebou klíčem ponechaným v zámku uzamkl a z desky stolu odcizil volně položenou finanční částku ve výši 49.000,- Kč, poté pak oknem, které si otevřel, vylezl do dvora a přes narušenou zeď se dostal do přilehlého sportovního areálu, odkud se dostal ven. Za to byl podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 10. 2002, sp. zn. 19 T 86/2002, a dalších obsahově navazujících rozhodnutí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena také povinnost uhradit poškozené škodu ve výši 49.000,- Kč.

Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání obviněný a v jeho neprospěch okresní státní zástupkyně. K odvolání státní zástupkyně byl rozsudek soudu I. stupně zrušen podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. toliko ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově uložil obviněnému podle § 247 odst. 2 a § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců, se zařazením pro jeho výkon podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou, a to opět za současného zrušení výroku o trestu, jak již bylo výše uvedeno. Odvolání obviněného pak odvolací soud zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že soudy obou stupňů nesprávně právně posoudily skutek, když měly dojít k závěru, že žalovaný trestný čin nespáchal. Namítá, že výpověď svědkyně S., o kterou soudy opřely svá rozhodnutí, není důkazem o tom, že byl daného dne v prodejně D. a pohyboval se ve sportovním areálu v N. S. Z krádeže jej podle jeho názoru neusvědčuje ani výpověď svědka T. a soud zjištěný skutkový stav hodnotil v jeho neprospěch a v rozporu se zákonem jako trestný čin krádeže. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí ve výroku o vině i trestu a podle § 265l tr. ř. přikázal soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze, je dovolací soud skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně vázán a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

V mezích uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§ 265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů. Jinak řečeno, dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Z obsahu podaného dovolání, jenž byl stručně uveden výše, je zřejmé, že obviněný svými námitkami primárně napadá způsob, jakým soudy činné v jeho trestní věci hodnotily důkazy a jak při provádění důkazů postupovaly, a správnost na základě provedeného dokazování učiněných skutkových zjištění a teprve následně, tzn. na základě jiného skutkového stavu, i správnost použité právní kvalifikace. O takovéto skutkové námitky směřující proti porušení procesních ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. ovšem dovolání, jak již bylo uvedeno, opírat nelze, neboť věcně neodpovídají ani obviněným formálně uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale ani jinému důvodu dovolání uvedenému v § 265b tr. ř.

V této souvislosti Nejvyšší soud považuje za nezbytné poznamenat, že dovolání je mimořádný opravný prostředek sloužící k nápravě závažných procesních a hmotně právních vad rozhodnutí uvedených v § 265b tr. ř. Omezení dovolání na konkrétní důvody zabraňuje tomu, aby se dovolací soud stal další, v pořadí již třetí instancí a přezkoumával skutkový stav věci, protože toto přísluší pouze soudu prvního stupně, případně soudu odvolacímu.

Protože obviněný neuvedl v dovolání žádnou námitku, která by směřovala proti hmotně právnímu posouzení skutku a byla by tak způsobilá založit přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu, bylo dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. června 2005

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš