7 Tdo 783/2007
Datum rozhodnutí: 18.07.2007
Dotčené předpisy:




7 Tdo 783/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 7. 2007 o dovolání obviněného V. P. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2007, sp. zn. 11 To 473/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 53/2006 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný V. P. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2007, sp. zn. 11 To 473/2006, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 8. 9. 2006, sp. zn. 6 T 53/2006. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu, a to s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), l) tr. ř. Namítl, že Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl rozsudkem v hlavním líčení, které konal v jeho nepřítomnosti a že pro tento postup nebyly splněny zákonné podmínky. Nemožnost konání hlavního líčení bez své přítomnosti obviněný vyvozoval z toho, že soudu zaslal omluvu odůvodněnou náhlým zhoršením zdravotního stavu a že tato omluva byla v době zahájení hlavního líčení již u soudu. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Kutné Hoře věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Okresní soud v Kutné Hoře konal hlavní líčení nejprve dne 23. 8. 2006. K tomuto hlavnímu líčení se obviněný dostavil a byl mu po celou dobu přítomen. Poté, co Okresní soud v Kutné hoře přistoupil k výslechu obviněného, obviněný prohlásil, že nebude vypovídat. V dalším průběhu hlavního líčení byly provedeny listinné důkazy. Hlavní líčení pak bylo odročeno na 8. 9. 2006 za účelem opětovného předvolání dvou svědků, kteří se nedostavili k hlavnímu líčení konanému dne 23. 8. 2006. Termín odročeného hlavního líčení vzal obviněný na vědomí s tím, že již nebude písemně obesílán. K hlavnímu líčení konanému dne 8. 9. 2006 se obviněný nedostavil. Okresní soud v Kutné Hoře provedl toto hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného poté, co o tomto postupu rozhodl podle § 202 odst. 2 tr. ř., v hlavním líčení vyslechl dva svědky, nechal státního zástupce a obhájce obviněného pronést závěrečné řeči a vyhlásil rozsudek, jímž obviněného shodně s obžalobou uznal vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. a uložil mu podmíněný trest odnětí svobody na tři měsíce se zkušební dobou na dvanáct měsíců.

Obviněný dne 7. 9. 2006 odeslal Okresnímu soudu v Kutné Hoře písemné podání, které označil jako omluva a v kterém uvedl, že se omlouvá z jednání nařízeného na 8. 9. 2006 ze zdravotních důvodů, které specifikoval jako zvýšené bolesti těžce nemocných kloubů a páteře. Toto podání došlo Okresnímu soudu v Kutné Hoře dne 8. 9. 2006, ale nebylo v hlavním líčení nijak konstatováno. K obsahu podání je třeba dodat, že v něm obviněný nežádal o změnu termínu hlavního líčení, tak aby se ho mohl osobně zúčastnit. Nic takového soudu netlumočil ani obhájce, ačkoli obviněný v podání také uvedl, že omluvu dává na vědomí svému obhájci.

Podle § 202 odst. 2 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obviněného, a přitom a) obžaloba byla obviněnému řádně doručena a obviněný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obviněný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§ 160 tr. ř.) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1 tr. ř.).

Z citovaného ustanovení je zřejmé, že zákonné předpoklady pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obviněného nejsou nijak vázány na okolnost, zda se obviněný omluvil, ani na důvod, pro který se k hlavnímu líčení nedostavil. Z tohoto hlediska nemá žádný význam to, že obviněný svou nepřítomnost omluvil zdravotními důvody a že soud v hlavním líčení jeho podání ze dne 7. 9. 2006 nekonstatoval. Pokud obviněný v dovolání zdůrazňoval, že se řádně omluvil, znamená to, že dovolání založil na něčem, co bylo pro rozhodnutí soudu provést hlavní líčení v jeho nepřítomnosti podle § 202 odst. 2 tr. ř. bezvýznamné.

Pro úplnost lze jen poznamenat, že řádná omluva obviněného, resp. její nedostatek, má význam pro postup soudu podle § 202 odst. 3 tr. ř. Podle tohoto ustanovení nedostaví-li se obviněný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obviněného, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst za podmínek uvedených v § 211 tr. ř. V dané věci se podle ustanovení § 202 odst. 3 tr. ř. v hlavním líčení nepostupovalo, protože Okresní soud v Kutné Hoře svědky osobně vyslechl a nečetl protokoly o jejich výslechu z přípravného řízení.

Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat mimo jiné tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení. Obviněný v dovolání namítal okolnost, která byla z hlediska podmínek konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti podle § 202 odst. 2 tr. ř. nerozhodná a nijak s nimi nesouvisela. Jinak obviněný v dovolání neuvedl nic ve vztahu ke kritériím, podle nichž Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl o postupu podle § 202 odst. 2 tr. ř. a která představovala skutečné zákonné podmínky pro konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti. Postupem Okresního soudu v Kutné Hoře nebylo porušeno ani ústavně garantované právo obviněného na projednání věci v jeho přítomnosti (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Obviněný byl přítomen hlavnímu líčení konanému dne 23. 8. 2006 a měl možnost vyjádřit se ke skutečnostem, které mu byly kladeny za vinu, k prováděným důkazům i k právní stránce věci, ale využil toho, že podle ustanovení § 33 odst. 1 tr. ř. není povinen vypovídat. V hlavním líčení konaném dne 8. 9. 2006 obviněný nebyl přítomen, byl však přítomen jeho obhájce, kterému bylo umožněno klást otázky vyslýchaným svědkům. Tím bylo respektováno právo obviněného garantované v čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které spočívá mimo jiné v tom, že obviněný má právo dát vyslýchat svědky proti sobě, což v praxi znamená, že otázky usvědčujícím svědkům klade obhájce (tak se zajišťuje kontradiktornost provedení důkazů, na nichž je založen výrok o vině, jako jedna z podmínek spravedlivého procesu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 36 odst. 1 Listiny).

Z toho všeho je evidentní, že v posuzovaném případě nebyla porušena žádná ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. V důsledku toho je jasné, že napadené usnesení není vadné ani ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který byl v této věci uplatnitelný jen ve spojení s jiným dovolacím důvodem, tj. s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Proto Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

Nejvyšší soud nijak nepřihlížel k té části dovolání, v níž obviněný projevil nesouhlas s tím, jak soudy zjistily skutkový stav a jak hodnotily důkazy, a v níž namítal, že porušily ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Tyto námitky svým obsahem nespadaly pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. a tím pádem ani pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Proto se jimi Nejvyšší soud dále nezabýval.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. července 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec