7 Tdo 773/2009
Datum rozhodnutí: 22.07.2009
Dotčené předpisy:




7 Tdo 773/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. července 2009 o dovolání obviněného M. S. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 12 To 443/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 287/2007, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2008, sp. zn. 1 T 287/2007, byl obviněný M. S. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 222 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 4 let, pro výkon trestu byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle § 55 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci, a to jednoho kuchyňského nože s obalenou rukojetí a délkou čepele 17 cm. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu poškozeným M. P. částkou 104.400,- Kč a Vojenské zdravotní pojišťovně České republiky, pobočka Hradec Králové, Malé náměstí č. 11, částkou 1.537,- Kč.

Podle skutkových zjištění soudu obviněný spáchal trestný čin tím, že dne 13. 9. 2007 kolem 02.30 hod. v H. K., v B. ulici, po předchozím požití alkoholických nápojů, s maskou zakrývající mu obličej, čekal na svoji bývalou přítelkyni A. D. a na jejího přítele M. P. z důvodu, že se nevypořádal s rozchodem s A. D. a s jejím novým vztahem a chtěl proto oba postrašit a nového přítele A. D. fyzicky napadnout, přičemž poté, co oba jmenovaní vcházeli vchodovými dveřmi do domu, snažil se dostat s nimi dovnitř a když mu A. D. s M. P. v tom bránili, přetlačoval se s M. P. o dveře, až se mu podařilo dostat do domu a zde, ač vyzýván k odchodu, této výzvy neuposlechl a došlo ke vzájemnému fyzickému kontaktu, při kterém se poškozený M. P. snažil obviněného vytlačit ven z domu, v čemž mu A. D. pomáhala, a při tomto konfliktu obviněný vytáhl nůž s délkou čepele 17 cm a tímto nožem bodl M. P. do oblasti břicha a horního patra ústní dutiny a takto mu způsobil zranění, a to drobné bodné poranění dutiny ústní v oblasti měkkého patra o velikosti 0,5 cm ve střední čáře a v oblasti střední části břišní stěny vlevo od střední čáry pronikající bodnořezné poranění o velikosti 2 cm, kdy bodný kanál postihoval i kličky tenkého střeva, což si vyžádalo operativní zákrok a následnou hospitalizaci v nemocnici od 13. 9. 2007 do 25. 10. 2007, a které by jej při neposkytnutí okamžité odborné lékařské pomoci bezprostředně ohrožovalo na životě a zdraví.

Odvolání obviněného proti výroku o trestu tohoto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 12 To 443/2008, podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal obviněný M. S. prostřednictví svého obhájce včas dovolání, opírající se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože rozhodnutí soudů obou stupňů podle něj spočívá na jiném nesprávném hmotně právním posouzení skutku. Obviněný především namítl, že soudy hodnotily provedené důkazy podle jejich vnitřního přesvědčení, avšak pečlivě neuvážily všechny okolnosti případu podle § 2 odst. 6 tr. ř. Také při úvaze o druhu a výměře trestu se nezabývaly pečlivým hodnocením hledisek uvedených v § 23 odst. 1 tr. zák. a § 31 odst. 1 tr. zák. Při ukládání trestu odnětí svobody nebylo dostatečným způsobem přihlédnuto k možnostem jeho nápravy a účelu trestu, neboť obviněný je mladý a perspektivní člověk, který je schopen se zařadit do společnosti, a proto soudy mohly obviněnému uložit výchovný trest odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu, byť na delší zkušební dobu. Obviněný proto považuje uložený trest za velmi přísný.

Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 12 To 443/2008, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 7. 2008, sp. zn. 1 T 287/2007, aby zrušil i další výroky (správně: rozhodnutí ) na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze podřadit argumentaci obviněného týkající se hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř., ani námitku, že se soudy nezabývaly pečlivým hodnocením podle ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. a § 31 odst. 1 tr. zák. Vzhledem k tomu, že obviněnému byl uložen přípustný druh trestu a jeho výměra byla stanovena v rámci zákonné trestní sazby, nenaplňují námitky obviněného svým obsahem důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Protože obviněný nevytkl žádnou vadu napadenému usnesení, ani řízení které mu předcházelo, která by zakládala uplatněný důvod dovolání, nebo jiný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř., navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. S projednáním dovolání v neveřejném zasedání souhlasila i pro případ projednání věci v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.

Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky ho svým zaměřením a obsahem nenaplnily. Nejvyšší soud zjistil, že obviněný podal odvolání jen proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně. Jestliže bylo odvolání podáno toliko proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř.), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., je v této části dovolání nepřípustné (srov. č. 20/2004 Sb. rozh. tr.). Tak tomu bylo i v případě dovolání obviněného. Proto dovolání obviněného směřující proti výroku o vině není přípustné.

Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry uloženého trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu. Námitky proti druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným. Jiná pochybení spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je v části směřující proti výroku o vině nepřípustné, a v části, v níž obviněný namítá nepřiměřenou přísnost trestu odnětí svobody, bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř. Proto dovolání obviněného jako celek odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. července 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek