7 Tdo 739/2009
Datum rozhodnutí: 22.07.2009
Dotčené předpisy:




7 Tdo 739/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. července 2009 o dovolání obviněného L. Š. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2009, sp. zn. 10 To 4/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 154/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. Š. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný L. Š. byl rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 11 T 154/2008, uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. a za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 72 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zák. bylo obviněnému uloženo ochranné léčení psychiatrické ve formě ambulantní.

Podle skutkových zjištění soudu spáchal obviněný L. Š. trestný činy loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. tím, že společně s obviněným B. F. dne 27. 4. 2008 v době kolem 02.00 hod. v P. n. M., . v chodbě domu, kam poškozeného P. V. společně přivedli poté, co se s ním setkali při cestě z restaurace O. v P. n. M., poškozeného P. V. napadli tak, že jej nejprve obviněný L. Š. povalil na zem, a poté jej oba obvinění napadli kopáním do celého těla, čímž mu způsobili otřes mozku prvního stupně a tržnou ránu na hlavě, a přitom mu z kapsy odcizili finanční hotovost ve výši nejméně 700,- Kč a mobilní telefon zn. Nokia 6070 stříbrné barvy v hodnotě nejméně 1.000,- Kč. Obviněný L. Š. spáchal sám trestný čin vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. tím, že dne 27. 4. 2008 v době kolem 02.00 hod. v P. n. M., v chodbě domu čp. , bezprostředně po jednání popsaném pod bodem 1) výroku rozsudku, přiložením kuchyňského nože v délce 19,5 cm pocházejícího z bytu B. F., na krk poškozeného P. V., a současným pronášením výhrůžek, že ho jinak zabije, nutil poškozeného k tomu, aby poškozený nůž zakrvácenou rukou ohmatal, a tím vytvořil důkaz k pozdějšímu tvrzení, že to měl být poškozený P. V., kdo napadl obviněného L. Š. a obviněného B. F., což poškozený P. V. v obavě, že obviněný L. Š. výhrůžky splní, učinil.

Proti všem výrokům tohoto rozsudku podal obviněný L. Š. odvolání, o němž rozhodl usnesením Krajský soud v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2009, sp. zn. 10 To 4/2009, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného L. Š. jako nedůvodné zamítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V dovolání namítl, že se trestných činů nedopustil, že skutky byly podle názoru soudu prokázány jen výpovědí poškozeného P. V., listinnými důkazy, výpověďmi svědků R. H. a P. T., kteří se jako policisté dostavili jako první na místo činu. Poukázal na to, že soud dospěl k závěru, že poškozený sice byl pod vlivem alkoholu, ale nezabýval se rozpory v jeho výpovědi, která je nevěrohodná. Proto navrhoval přibrat znalce z oboru psychologie za účelem zjištění věrohodnosti výpovědi poškozeného P. V., avšak tento návrh byl policejním orgánem zamítnut. Dále namítl, že žádný ze slyšených svědků nepotvrdil, že to byl právě obviněný L. Š., který napadl poškozeného. Poškozený také ani neoznačil za útočníka při rekognici, která byla provedena dne 20. 6. 2008. Obviněný dovodil, že soud jej uznal vinným jen z toho důvodu, že měl být na místě činu. Pokud jde o stopy krve nalezené při ohledání místa činu, nebylo zjištěno, zda se jednalo o krev poškozeného. V závěru dovolání obviněný uvedl, že soudy obou stupňů skutkový stav nesprávně právně posoudily tak, že je pachatel obou trestných činů.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky ve veřejném zasedání, jehož se chce se svým obhájcem zúčastnit, rozhodl tak, že se usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 2009, sp. zn. 10 To 4/2009, zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že dovolání je sice podáno z odkazem na důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatněné námitky ve skutečnosti směřují výlučně proti hodnocení provedených důkazů, čímž obviněný fakticky napadá skutková zjištění učiněná soudy. Poukázala na to, že dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními nižších soudů, pokud k nim tyto soudy dospěly v řádně vedeném trestním řízení způsobem, který neodporuje zásadám formální logiky. Údajně nesprávná skutková zjištění nemohou být důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani podle žádného jiného dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř.

Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Současně navrhla, aby o dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. a souhlasila podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s projednáním dovolání v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.

Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky ho svým zaměřením a obsahem nenaplnily. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti nim, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v řízení o dovolání. Obviněný v rámci dovolání uplatnil pouze skutkové námitky, které směřují proti způsobu hodnocení provedených důkazů a proti rozsahu dokazování. Tímto se však domáhá, aby byly odlišným způsobem hodnoceny provedené důkazy a v návaznosti na to i jinak posouzeny skutky, jimiž byl uznán vinným. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).

Protože uplatněné námitky obviněného L. Š. nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., které může konat bez souhlasu obviněného i státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. července 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek