7 Tdo 719/2011
Datum rozhodnutí: 08.06.2011
Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.



7 Tdo 719/2011-25

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 8. června 2011 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného Z. P., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 10. 2. 2011, sp. zn. 55 To 12/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 T 32/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 9 T 32/2008, byl obviněný Z. P. uznán vinným v bodě 1) trestnými činy vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zákona a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zákona; v bodě 2) trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zákona. Podle § 235 odst. 1 a § 35 odst. 1 tr. zákona byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let a šesti měsíců.

Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 10. 2. 2011, sp. zn. 55 To 12/2011, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný řádně a včas podaným dovoláním, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.

Ohledně skutku v bodě 1) namítá, že jednání, jímž byl uznán vinným neodpovídá provedeným důkazům, když jediným přímým důkazem je výpověď poškozené L. H. Ke skutku v bodě 2) uvádí, že důkazní situace vyznívá zcela v jeho prospěch, neboť poškozená L. H. jej nebyla schopna jednoznačně označit za pachatele. Obviněný pak v dovolání rozebírá znalecký posudek z odvětví psychiatrie a sexuologie a kategoricky popírá, že by se dopustil jednání, kterým byl uznán vinným. Jedná se podle něj pouze o tvrzení proti tvrzení, a proto na základě pochybností mělo být přihlíženo k zásadě in dubio pro reo.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů, a Krajskému soudu v Ostravě pobočka v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zastupitelství k dovolání uvedlo, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze, je dovolací soud skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně vázán a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení . Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§ 265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů. Jinak řečeno, dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Obviněný opakuje námitky z předcházejícího dovolání v této trestní věci, přičemž Nejvyšší soud k předmětným námitkám již v usnesení ze dne 13. 10. 2010, sp. zn. 7 Tdo 1044/2010, učinil tento závěr: Uplatněným důvodům dovolání neodpovídají námitky obviněného, že zjištěné jednání neodpovídá provedeným důkazům, že jediným přímým důkazem je výpověď L. H. a poškozená L. H. nebyla schopna jednoznačně jej označit za pachatele. Tyto námitky nesměřují proti právnímu posouzení skutku jak byl zjištěn soudem I. stupně, ale naopak jsou zaměřeny na zpochybnění skutkových závěrů, které byly učiněny na základě důkazů provedených v této trestní věci, kdy právě za účelem jejího řádného objasnění byl rozsudek soudu I. stupně opakovaně zrušen odvolacím soudem. Mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními Nejvyšší soud neshledal rozpor . Protože obviněný uplatnil stejné výhrady, ke kterým již dovolací soud konstatoval, že nespadají pod uplatněné dovolací důvody, je nutno v dané situaci tento závěr pouze zopakovat. Ve věci provedl soud I. stupně rozsáhlé dokazování, prověřil věrohodnost poškozené, kterou jednoznačně potvrdil i znalecký posudek a na základě provedených důkazů zjistil, že obhajoba obviněného je jednoznačně vyvrácena. V podrobnostech Nejvyšší soud odkazuje na obsáhlé odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, z kterého vyplývají logické závěry o vině, které vychází z provedených důkazů, a kdy tyto závěry mají oporu ve více důkazech, které se vzájemně podporují a doplňují. Nebyl tak shledán rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními.

Další námitky, kdy dovolatel poukazuje na výsledky znaleckého posudku v jeho prospěch a uvádí, že se jedná pouze o tvrzení proti tvrzení, čímž nastávají pochybnosti, které měly být na základě zásady in dubio pro reo vyhodnoceny v jeho prospěch, rovněž neodpovídaly uplatněným dovolacím důvodům, když byly zaměřeny výlučně proti rozsahu dokazování a hodnocení důkazů soudy nižších stupňů. Jak již bylo výše řečeno takové námitky nemůžou založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu.

Obviněný tak v rámci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neuplatnil žádnou námitku, z podnětu, které by mohl Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumat zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí a předcházejícího řízení, a přihlížet i k vadám výroků, které nebyly dovoláním napadeny.

Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) k). Tento dovolací důvod tedy spočívá ve dvou alternativách. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že obviněný uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé alternativě, tedy že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. [podle obviněného byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.]. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je tedy vázáno na existenci vad, které lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Vzhledem k tomu, že námitky dovolatele uplatněné pod dovolacím důvodem v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nespadaly pod daný dovolací důvod, který tedy ve věci není dán, nemůže být naplněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který byl na jeho existenci založen.

Na základě uvedených důvodů bylo dovolání obviněného odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. června 2011

Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš