7 Tdo 701/2009
Datum rozhodnutí: 23.06.2009
Dotčené předpisy:




7 Tdo 701/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. června 2009 o dovolání obviněné Z. J., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 2. 2009, sp. zn. 12 To 26/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 144/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné Z. J. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2008, sp. zn. 6 T 144/2008, byla obviněná Z. J. odsouzena pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a trestný čin neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byla odsouzena podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byla obviněná zařazena pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo obviněné uloženo nahradit společně a nerozdílně s obviněným V. T. škodu poškozenému M. Č. ve výši 7.020 Kč a poškozené I. P. ve výši 7.993 Kč. Naproti tomu byla obviněná Z. J. tímto rozsudkem podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěna obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2008, sp. zn. 2 Zt 229/2008, pro skutek, v němž byl spatřován trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., protože nebylo prokázáno, že tento skutek spáchala obviněná. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byl poškozený J. H. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti odsuzující části tohoto rozsudku podala obviněná Z. J. odvolání, a to proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 11. 2. 2009, sp. zn. 12 To 26/2009, z podnětu odvolání obviněné Z. J. podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o zařazení obviněné do typu věznice a podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl, že se obviněná Z. J. podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazuje pro výkon úhrnného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku do věznice s dozorem. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že výrok o její vině byl vybudován pouze na výpovědi spoluobviněného V. T., který tvrdil, že se podílela na trestné činnosti tím, že ho naváděla a udílela mu pokyny k tomu, co má odcizit. K tomu poznamenala, že obviněný V. T. byl vícekrát trestán za majetkovou trestnou činnost, projevil již notnou dávku samostatnosti a zcela jistě u tohoto recidivisty nebylo zapotřebí působení další osoby, která by ho jakkoliv podněcovala k jeho jednání. Podle názoru obviněné Z. J. se svou výpovědí obviněný V. T. snaží zmírnit finanční dopady povinnosti k náhradě škody, kterou by nesl sám jako jediný pachatel trestné činnosti. Dále namítla, že daktyloskopickými stopami ani jinými přímými důkazy nebylo prokázáno, že by se nacházela na místech, kde byly spáchány trestné činy.

Obviněná Z. J. z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2008, sp. zn. 6 T 144/2008, zrušil i rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 2. 2009, sp. zn. 12 To 26/2009, a aby poté věc vrátil Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.

Nejvyšší státní zástupkyně uvedla v písemném vyjádření k dovolání obviněné, že obviněná v podstatě tvrdí, že soudy obou stupňů nepostupovaly v souladu s ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a dovoláním se domáhá, aby dovolací soud hodnotil provedené důkazy jiným a pro obviněnou příznivějším způsobem než soudy obou stupňů a polemizuje přitom s tím, jak uvedené soudy hodnotily některé skutkové okolnosti. Takové výklady však nelze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně souhlasila s tím, aby o dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud shledal, že obviněná Z. J. podala dovolání z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.

Obviněná formálně deklarovala dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky ho svým zaměřením a obsahem nenaplnily. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti nim, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Obviněná v rámci dovolání uplatnila pouze skutkové námitky, které směřují proti způsobu hodnocení provedených důkazů a proti rozsahu dokazování. Namítla, že se soudy nevypořádaly s rozpory v jednotlivých svědeckých výpovědích a že neprovedly dokazování v takovém rozsahu, aby byl zjištěn skutkový stav bez důvodných pochybností. Tímto se však domáhá, aby byly odlišným způsobem hodnoceny provedené důkazy a v návaznosti na to i jinak posouzeny skutky, jimiž byla uznána vinnou. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).

Protože uplatněné námitky obviněné Z. J. nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. června 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek