7 Tdo 699/2013
Datum rozhodnutí: 16.07.2013
Dotčené předpisy: § 273 odst. 1 tr. zákoník



7 Tdo 699/2013-15

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. července 2013 v Brně dovolání obviněného M. H. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 61 To 53/2013, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 117/2012, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. H. o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :


Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 52 T 117/2012, uznal obviněného M. H. (dále jen obviněný ) vinným přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku jej odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání šestnácti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozenou s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 61 To 53/2013, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že na základě provedeného dokazování nemohl být dostatečně zjištěn skutkový stav věci. Skutkový stav věci byl nesprávně právně kvalifikován, protože nenaplňuje znaky skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, ani jiného trestného činu. Poukázal na to, že bezpečnostní list společnosti RWE Transgas, a. s., není dostatečným důkazem prokazujícím, že při uvedené koncentraci skutečně hrozilo bezprostřední nebezpečí výbuchu nebo požáru. Uvedl, že nebyl proveden znalecký posudek a nelze proto bez důvodných pochybností uzavřít, že nebezpečí požáru skutečně hrozilo v takové intenzitě, která je potřebná pro naplnění skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení z nedbalosti. Namítl, že provedenými důkazy nebylo prokázáno naplnění zákonného znaku skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení z nedbalosti spočívajícího ve způsobení nebezpečí škody velkého rozsahu nebo nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví lidí. Dále namítl, že soudy obou stupňů nesprávně hodnotily provedené důkazy, a proto dospěly k nesprávným skutkovým zjištěním. Obviněný nesouhlasí s tím, že soud zamítl jeho návrhy na provedení několika důkazů.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 61 To 53/2013, a aby podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, který zjistily soudy, a nikoli jak skutek prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav věci, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou obviněný prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí. Nejvyšší soud se zabývá z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný ve svém dovolání vznesl zčásti skutkové námitky. Těmito námitkami napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněný tak sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.

Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).

Obviněný právně relevantně namítl, že nebyl naplněn zákonný znak skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku spočívající ve způsobení nebezpečí škody velkého rozsahu nebo nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví lidí.

Podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.

Nejvyšší soud nepřisvědčil této námitce obviněného. Vycházel ze skutkového stavu zjištěného v průběhu trestního stíhání, který je vyjádřen ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Z výsledků provedeného dokazování vyplývá, že obviněný v přesněji nezjištěné době od 13. 12. 2010 do 22. 11. 2011, V P., K., v místě svého trvalého bydliště v bytě č. 12 ve 4. patře, po demontáži plynoměru č. 3128904, ke které došlo dne 13. 12. 2010 pracovníky společnosti Pražská plynárenská, a. s., provedl bez povolení na bytové přípojce rozvodu plynu neodbornou montáž vlastní propojky, která se skládala ze dvou kusů vodovodních opletených hadic a upravených šroubení, a touto neodbornou montáží zapříčinil únik plynu do technické šachty propojující všechna patra domu, přičemž v den odstranění propojky byla na místě naměřena koncentrace plynu ve výši 7%. Zjištěná hodnota koncentrace plynu přesáhla minimální hranici meze výbušnosti o 2,3% podle ČSNEN 61779-1 a je klasifikována třídou úniku PI podle TPG 91301, podle které k iniciaci výbuchu směsi stačí dle bezpečnostního listu společnosti RWE Transgas, a. s., manipulace s otevřeným ohněm, jiskrou, nebo elektronickým výbojem. Vina obviněného byla bez důvodných pochybností prokázána provedenými důkazy, zejména výpovědmi svědků S. N., J. B., protokolem o ohledání místa činu včetně pořízené fotodokumentace, listinou uvádějící technické podmínky PPD připojení k distribuční soustavě, dokladem o demontáži plynoměru ze dne 13. 12. 2010, protokolu o nadzemním úniku plynu ze dne 11. 11. 2011, a bezpečnostním listem společnosti RWE Transgas, a. s., z něhož mj. vyplývá, že plyn se vzduchem tvoří v rozmezí 4,4 17% výbušnou směs, při její iniciaci otevřeným ohněm, jiskrou, elektrickým výbojem může dojít k výbuchu. Z takto vymezeného skutku je zřejmé, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku, neboť obviněný není osobou oprávněnou manipulovat s uvedeným plynovým zařízením, resp. rozvodem, navíc si i s ohledem na své vzdělání v oboru instalatér topenář musel být vědom rizika, které vzniká nesprávnou manipulací s plynovým rozvodem, a že nesmí bez povolení provádět na bytové přípojce rozvodu plynu neodbornou montáž. Přesto tak učinil, neodbornou montáží zapříčinil únik plynu do technické šachty propojující všechna patra domu a hrozila iniciace výbuchu směsi manipulací s otevřeným ohněm, jiskrou, elektrickým výbojem nebo statickou elektřinou. Takovým jednáním obviněný ohrozil ostatní nájemníky domu nebezpečím smrti nebo těžké újmy na zdraví a v případě výbuchu by hrozilo i nebezpečí škody velkého rozsahu. Nejvyšší soud shledal námitky obviněného zjevně neopodstatněnými. Právní kvalifikace skutku je správná.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. H. je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. července 2013 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek