7 Tdo 689/2005
Datum rozhodnutí: 07.06.2005
Dotčené předpisy:




7 Tdo 689/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 6. 2005 o dovolání obviněného T. J., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 12 To 7/2005, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 4/2004 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. J. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný T. J. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 12 To 7/2005, jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta odvolání, která podali obviněný T. J. a státní zástupce v neprospěch obviněného T. J. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. 43 T 4/2004. Usnesení Vrchního soudu v Praze obviněný napadl v rozsahu, který odpovídal výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Dovolání podal s odkazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a v části, která se ho týká, i rozsudek Městského soudu v Praze a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci ... nebo jiném nesprávném hmotně právním ... ). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. Dovoláním je možné vytýkat nesprávnost právní kvalifikace skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat nic ve vztahu ke skutkovým zjištěním soudu, zejména ne to, jak soud hodnotil důkazy, jaká zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování, v jakém rozsahu provedl důkazy apod. Jinak řečeno, v dovolání lze namítat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, ale nelze namítat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout změny ve skutkových zjištěních soudu a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení.

V posuzovaném případě obviněný pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zahrnul v celém rozsahu výlučně jen ryze skutkové námitky. Obviněný byl uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 2 tr. zák., jehož se dopustí ten, kdo mimo jiné padělané peníze udá jako pravé. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Městského soudu v Praze, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Vrchní soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný předal padělanou bankovku v nominální hodnotě 5.000,- Kč K. D. jako úhradu svého dluhu (bod I/1 rozsudku Městského soudu v Praze), další padělanou bankovku v nominální hodnotě 5.000,- Kč použil ke směně mimo jiné za mince do hracího automatu v barové herně u servírky M. H. (bod I/2 rozsudku) a třetí padělanou bankovku v nominální hodnotě 5.000,- Kč předal spoluobviněnému J. K., aby touto bankovkou zaplatil prostitutce za sexuální služby (bod III rozsudku). Ohledně všech tří případů soudy zjistily, že obviněný věděl, že jde o padělané bankovky. V podaném dovolání obviněný nenamítal nic v tom smyslu, že by skutkový stav zjištěný oběma soudy nenaplňoval zákonné znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným. Pouze takové námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný pojal dovolání jako polemiku s tím, jak soudy hodnotily důkazy, z nichž vyvodily zjištění, že použil k placení padělaných bankovek a že věděl, že jde o padělané bankovky. Obviněný se snažil svými námitkami prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že ty bankovky, které byly identifikovány jako padělané, nepředal osobám, u nichž byly nalezeny, on a že nevěděl o tom, že jde o padělané bankovky. Touto koncepcí dovolání se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ostatně sám obviněný své námitky shrnul v závěr, že rozhodnutí o vině ... bylo vydáno na základě zcela nedostatečných skutkových zjištění při současném nerespektování základních zásad trestního práva, především zásady presumpce neviny, zásady zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností a zásady in dubio pro reo . Z toho je jasné, že obviněný ve skutečnosti soudům vytýkal porušení p r o c e s n í c h ustanovení upravujících postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.) a zásadu v pochybnostech ve prospěch obviněného (§ 2 odst. 2 tr. ř.), ačkoli dovolací důvod spočívá v porušení h m o t n é h o práva.

Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku mimo jiné proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Ta část ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která je vyjádřena dikcí aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí , se na posuzovaný případ nevztahuje, protože se týká pouze věcí, v nichž bylo odvolání jako řádný opravný prostředek proti rozsudku zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř., tj. z důvodů, které mají p r o c e s n í charakter a které se uplatní bez meritorního přezkoumání rozsudku odvolacím soudem.

Ta část ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která je vyjádřena dikcí byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) , se týká věcí, v nichž bylo odvolání zamítnuto podle § 256 tr. ř., tj. jako nedůvodné a po meritorním přezkoumání rozsudku odvolacím soudem, avšak dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tu musí být spojen ještě s některým dalším dovolacím důvodem, tedy s některým z důvodů, které jsou uvedeny v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

V daném případě obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., avšak bez toho, že by ho spojil s některým z dalších dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Obviněný pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. zahrnul námitky proti průběhu veřejného zasedání o odvolání, proti způsobu, jímž byla zajištěna jeho obhajoba, proti protokolaci, proti tomu, že den před veřejným zasedáním byl podroben výslechu ze strany policistů P. ČR, a ohledně totožnosti senátu, který ve veřejném zasedání rozhodoval po jeho odročení. Žádná z těchto námitek nenaplňuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a obviněný ostatně ani neuvedl, který jiný z dovolacích důvodů, jejichž prostřednictvím lze uplatnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., by měl být těmito námitkami naplněn. K tomu je možné dodat, že tyto námitky svou věcnou povahou ani nejsou pod žádný z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. podřaditelné.

Celkově lze dovolání obviněného charakterizovat tak, že jím sice formálně byly deklarovány zákonné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., avšak zároveň byly uplatněny námitky, které obsahově žádný z dovolacích důvodů nenaplňují.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. června 2005

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec