7 Tdo 675/2009
Datum rozhodnutí: 01.07.2009
Dotčené předpisy:




7 Tdo 675/2009

U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 1. července 2009 o dovolání obviněného Mgr. K. F. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 12 To 84/2008, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 17/2005, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného Mgr. K. F. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 3 T 17/2005, byl obviněný Mgr. K. F. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002 a byl odsouzen podle § 250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit společně a nerozdílně se spoluobviněnými J. V. a P. P. náhradu škody poškozenému K., a. s. v likvidaci, se sídlem O.-S., P., částku 5.176.062,13 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému Mgr. K. F. uložena povinnost nahradit škodu poškozenému P., a. s., se sídlem H. K., V. ul., částkou 3.004.907 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození K., a. s., v likvidaci, se sídlem O.-S., P., P., a. s., se sídlem H. K., V. ul., a Š. M. T., s. r. o., se sídlem P., T., odkázáni se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výroku o vině, trestu i náhradě škody. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 12 To 84/2008, podle § 258 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ohledně obviněného Mgr. K. F. ve výroku o dílčím útoku pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002 v bodech ad 3) rozsudku, a ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině zbývajícími dvěma dílčími útoky pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002 v bodech 1) a 2) rozsudku, odsoudil obviněného Mgr. K. F. podle § 250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu výkon trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. Podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. za použití § 223 odst. 2 tr. ř. z důvodu § 172 odst. 2 písm. a) tr. ř. Vrchní soud v Praze tímto rozsudkem zastavil trestní stíhání obviněného Mgr. K. F. pro dílčí útok pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002.

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 12 To 84/2008, podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. F. N. dovolání, aniž by jej jakkoliv odůvodnil. Na základě výzvy předsedkyně senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem obviněný prostřednictvím svého obhájce doplnil dovolání, v němž namítl, že odvolací soud pochybil, protože nerozhodl o solidární povinnosti k náhradě škody se spoluobviněným a že měl poškozené odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních. Dodal, že společnost K., a. s., v likvidaci, byla ke dni 18. 2. 2008 vymazána z obchodního rejstříku, a proto nelze splnit povinnost nahradit škodu zmíněné společnosti, neboť nelze plnit neexistujícímu subjektu. Obviněný dále v dovolání uvedl, že skutky uvedené pod body 1) a 2) rozsudku nejsou trestným činem, neboť nebyl naplněn znak trestného činu podvodu, a to uvedení v omyl. Argumentoval tím, že jednal v rámci zprostředkovatelské činnosti spočívající v tom, že vyhledával partnery pro uzavření obchodu, přičemž v této činnosti nelze spatřovat úmysl někoho poškodit nebo sebe či jiného obohatit. Obviněný rovněž nesouhlasí s výší škody, která podle něj neodpovídá skutečné tržní hodnotě pohledávky v době spáchání trestného činu.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 12 To 84/2008, a to v části, kterou je mu ukládán trest odnětí svobody v trvání dvou roků s odkladem na zkušební dobu v trvání dvou roků, a dále aby byl ohledně Mgr. K. F. zrušen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 3 T 17/2005, a to v odsuzující části nedotčené rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, a dále v části, kterou je Mgr. K. F. ukládána povinnost nahradit poškozeným škodu.

Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání trpí formálními vadami, neboť chybí uvedení dovolacího důvodu a rovněž není úplný návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Za této situace podle nejvyšší státní zástupkyně přichází v úvahu odmítnutí dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Pro případ, že by dovolací soud neshledal podmínky pro odmítnutí podle uvedeného ustanovení, nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že obviněný patrně zamýšlel uplatnit dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V případě námitek proti výroku o náhradě škody jde o námitky procesní a nikoli hmotně právní, kterými namítá nesprávný výklad procesního úkonu poškozeného. Tyto námitky však obsahově neodpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Okolnost, že společnost K., a. s., v likvidaci, již v době vydání soudních rozhodnutí neexistovala, nevyplývá z rozhodnutí soudů obou stupňů. Nebyla zřejmě soudům známa a v původním řízení nebyla namítána ani samotným dovolatelem. Tuto okolnost by tedy podle názoru nejvyšší státní zástupkyně mohl obviněný spíše nežli v dovolání uplatnit v návrhu na povolení obnovy řízení, ve kterém lze uplatnit mj. skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody. Námitky proti právnímu posouzení skutku v podstatě odpovídají zamýšlenému dovolacímu důvodu, je nutno je však považovat za neopodstatněné. Při posuzování námitek obviněného je potřeba důsledně vycházet ze skutkových zjištění soudů obou stupňů, přičemž z tzv. skutkové věty rozsudku soudu prvního stupně podle nejvyšší státní zástupkyně jasně vyplývá existence přímého podvodného úmyslu obviněného. Nejvyšší státní zástupkyně dospěla k závěru, že obviněný naplnil znaky trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. po objektivní i subjektivní stránce. Co se týče námitek proti výši škody, uvedla, že pohledávka není věcí ve smyslu § 89 odst. 12 tr. zák., a proto ustanovení o věcech na ni nelze vztáhnout ani podle ustanovení § 89 odst. 13 věty druhé tr. zák. Šlo o pohledávky vůči bezproblémově podnikajícím ekonomickým subjektům, tudíž nebyly dány žádné pochybnosti o dobytnosti těchto pohledávek. Soudy proto podle nejvyšší státní zástupkyně nepochybily ani při stanovení výše škody.

Nejvyšší státní zástupkyně pro případ, že dovolání obviněného nebude odmítnuto pro formální vady podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., protože jde o dovolání zjevně neopodstatněné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné a bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni a v zákonné lhůtě podle § 265e odst. 1 tr. ř., bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. a bylo podáno oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.

Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle § 265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá.

Nejvyšší soud posoudil dovolání obviněného Mgr. K. F. podané prostřednictvím obhájce Mgr. F. N. a zjistil, že podané dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř.

Podle § 265h odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Obviněný v zákonné lhůtě podal dovolání aniž by jej jakkoliv odůvodnil. Z obsahu spisu je zřejmé, že předsedkyně senátu soudu prvního stupně vyzvala obhájce obviněného k doplnění dovolání (viz č. l. 978 spisu), avšak nepostupovala v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř., neboť řádně nepoučila obviněného o možnosti odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. a rovněž nesprávně stanovila lhůtu 10 dnů, ačkoli zákon stanoví lhůtu dvou týdnů. Na tuto výzvu proto nelze brát zřetel. Předsedkyně senátu soudu prvního stupně na základě žádosti obviněného o prodloužení lhůty pro doplnění dovolání opětovně vyzvala obviněného a jeho obhájce k doplnění dovolání a odstranění vad, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy s tím, že dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. Zároveň poučila obviněného, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (viz č. l. 979 spisu). Předsedkyně senátu soudu prvního stupně v případě druhé výzvy postupovala zcela správně a v souladu s ustanovením § 265 h odst. 1 tr. ř. Výzva k odstranění vad dovolání s upozorněním na možnost odmítnutí dovolání, pokud by ve stanovené lhůtě 14 dnů nebyly vady dovolání odstraněny, byla doručena obhájci obviněného dne 8. 4. 2009.

Obhájce obviněného na základě výzvy doplnil dovolání o odůvodnění ve stanovené lhůtě, tedy dne 22. 4. 2009 (viz č. l. 986 spisu). V této souvislosti je třeba uvést, že podle § 60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo na den pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Byla-li proto v této věci výzva k odstranění vad s uvedeným upozorněním doručena obhájci obviněného dne 8. 4. 2009, stanovená lhůta skončila dne 22. 4. 2009. Obhájce obviněného proto dodržel lhůtu k odstranění vad a doplnění náležitostí obsahu dovolání.

Nejvyšší soud přezkoumal dovolání obviněného Mgr. K. F. a zjistil, že doplněné dovolání nesplňuje náležitosti dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., neboť obviněný neuvedl odkaz na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá, ačkoli byl řádně poučen, že dovolání musí splňovat náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř.

Protože dovolání obviněného trpí vytýkanými vadami a tyto vady nebyly odstraněny na výzvu předsedkyně senátu soudu prvního stupně ve lhůtě dvou týdnů a přes upozornění, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňovalo náležitosti obsahu dovolání a učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. července 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek