7 Tdo 639/2003
Datum rozhodnutí: 25.06.2003
Dotčené předpisy:




7 Tdo 639/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 6. 2003 o dovolání, které v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 3 T 465/2001 podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněného L. A., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 3 To 498/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyšší státní zástupkyně o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :



Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 18. 4. 2002, sp. zn. 3 T 465/2001, byl obviněný L. A. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 247 odst. 1, 2 tr. zák., trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., třemi trestnými činy ohrožení životního prostředí podle § 181a odst. 1, 2 tr. zák., trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a odsouzen podle § 181a odst. 2 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem a podle § 49 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v provádění služeb v rámci lesnictví a těžby dřeva na pět let. Současně byl podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby pro další trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 247 odst. 1, 2 tr. zák. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému Českému státu Okresnímu úřadu v J. škodu ve výši 700.000,- Kč, poškozenému Českému státu Okresnímu úřadu v J. H. škodu ve výši 913.500,- Kč a poškozené M. P. škodu ve výši 400.000,- Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený R. Č. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a podle § 229 odst. 3 tr. ř. byla na řízení ve věcech občanskoprávních s nárokem na náhradu škody odkázána obchodní společnost L. ČR, s. p., H. K. Tímtéž rozsudkem byla podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby spoluobviněná J. A. pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. účinného do 31. 1. 2001.



Obviněný L. A. podal proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 3 To 498/2002, byl k odvolání obviněného rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušen ve výroku o vině trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 247 odst. 1, 2 tr. zák., třemi trestnými činy ohrožení životního prostředí podle § 181a odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody poškozeným Českému státu Okresnímu úřadu v J., Českému státu Okresnímu úřadu v J. H. a R. Č. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002 (bod I.), trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. (bod II.2) a dvěma trestnými činy poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1 tr. zák. (nepřesně uvedeno podle § 171c odst. 1 tr. zák.) ve znění účinném od 1. 7. 2002 (body II.1, 3) a odsouzen za tyto trestné činy a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně něhož zůstal rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ve výroku o vině nedotčen, podle § 250 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvacet dva měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou na tři roky, a podle § 49 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v provádění služeb v rámci lesnictví a těžby dřeva na pět let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený Český stát Okresní úřad v J. a Český stát Okresní úřad v J. H. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a poškozený R. Č. byl odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních podle § 229 odst. 3 tr. ř. per analogiam.

Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podala nejvyšší státní zástupkyně v zákonné lhůtě dovolání v neprospěch obviněného. Zaměřila je proti výroku o vině trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 tr. zák. pod bodem II.2 a dvěma trestnými činy poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1 tr. zák. ve znění účinném od 1. 7. 2002 pod body II. 1, 3 a odkázala na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí podle ní spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Dovolatelka nesouhlasila se způsobem, jakým vyložil odvolací soud znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák., a nesouhlasila ani s hmotně právním posouzením dílčích útoků. Vyslovila pochybnosti, zda pachatel označeného trestného činu způsobí vznik holé seče na celkové větší ploše lesa ve smyslu § 181d odst. 2 tr. zák., jestliže holou seč vytvořenou vlastní těžbou, byť o ploše menší než uvedené v § 181d odst. 2 tr. zák., přiřadí k již existující holoseči a teprve pak vytvoří souvislou holoseč o rozloze přesahující stanovenou hranici; tento výklad označila za značně extenzivní. Především však nesouhlasila s názorem, že v případě pokračování v trestném činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. musí být každým dílčím útokem způsoben vznik souvislé holé seče na území o ploše větší než 1,5 ha, popř. souvislá plocha proředění lesního porostu větší než 1,5 ha. Podle ní zákonodárce v zásadě nevyloučil možnost sčítání ploch menších než 1,5 ha či dosahujících právě této výměry. Upozornila, že všechny akty pokračujícího trestného činu tvoří jediné jednání, které má jediný následek. Uvedla, že skutková podstata trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. je charakterizována kvantitou následku a v případě pokračování lze následky způsobené jednotlivými dílčími útoky sčítat. Při splnění dalších podmínek pokračování uvedených v § 89 odst. 3 tr. zák. může být podle dovolatelky za dílčí útok považováno i takové jednání, které samo o sobě následek v zákonem požadované kvantitě nenaplnilo. Vyjádřila přesvědčení, že obviněný měl být pod body II.1 - 3 napadeného rozsudku uznán vinným trestným činem poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil ve výroku o vině pod body II.1 3, ve výroku o trestu a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně je zjevně neopodstatněné.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Námitky nesprávného právního posouzení se týkají skutkového stavu spočívajícího v tom, že obviněný

- v přesně nezjištěných dnech v měsíci říjnu 2000 a poté i v lednu a únoru 2001 v k. ú. obce S., okr. J. H., na parcelách č. 107, 909, 999, 836 a 837 z majetku M. a M. P., které měl v nájmu J. M., kterého obviněný přiměl k podpisu nájemní smlouvy, zde zorganizoval těžbu dřeva, sám v lese těžil a vyplácel těžební dělníky, ač věděl, že k této těžbě nebylo vydáno jakékoliv povolení správního orgánu a jednalo se tudíž o těžbu neoprávněnou, která byla v rozporu s lesním zákonem č. 289/1995 Sb., čímž došlo ke vzniku holé seče v těchto lesních porostech na výměře 0,25 ha a proředění lesního porostu pod stanovenou hranici plného zakmenění na ploše 1,3 ha ( bod II.1 výroku o vině napadeného rozsudku ),

- v době od 11. 1. do 15. 1. 2001 ve S., okr. J. H., předložil těžebním dělníkům L. K. a V. V. souhlasné stanovisko referátu životního prostředí Okresního úřadu v J. H., č. j. ŽP 79-96/10943/00 les 221/791 N, ze dne 11. 12. 2000, k těžbě v lesním porostu na parc. č. 3821 v k. ú. obce S., která je ve vlastnictví P. H., ač věděl, že zmíněná listina byla zfalšována, a přiměl tak těžební dělníky k těžbě dřeva v tomto lesním porostu v rozporu s lesním zákonem č. 289/1995 Sb., čímž došlo k vytěžení nejméně 0,15 ha lesního porostu (bod II.2 výroku o vině napadeného rozsudku),

- v přesně nezjištěných dnech v dubnu 2001 v katastru obce D., okr. J., na pozemcích č. 375/1, 372, 373/1, 373/2, 391, 392 a 401, které jsou ve vlastnictví P. H., se kterou na tyto pozemky uzavřel nájemní smlouvu, zadal zde těžebním dělníkům těžbu dřeva, ač věděl, že ani k této těžbě nemá povolení příslušného správního orgánu a jde tak o těžbu v rozporu s lesním zákonem, přičemž i touto těžbou došlo ke vzniku holé seče na výměře 1 ha, čímž se stávající holosečí vznikla celková souvislá holá seč ve výměře nad 2,5 ha ( bod II.3 výroku o vině napadeného rozsudku).

Z hlediska napadeného rozsudku a obsahu dovolání jsou s poukazem na uvedený dovolací důvod významné především otázky, zda byl v napadeném rozsudku správně vyložen znak způsobí vznik holé seče na celkové větší ploše lesa v těch případech, kdy pachatel holou seč vytvořenou vlastní těžbou přiřadí k již existující holé seči a teprve pak vznikne holá seč o ploše uvedené v § 181d odst. 2 tr. zák., a zejména pak zda byly splněny podmínky pro posouzení skutků pod body II.1 - 3 jako pokračování v trestném činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák.

Trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1 tr. zák. se dopustí, kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů provedenou v rozporu s právními předpisy způsobí vznik holé seče na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené zvláštním předpisem na celkové větší ploše lesa.

Vznikne-li těžbou uvedenou v § 181c odst. 1 holá seč nebo proředění na celkové značné ploše lesa, dopustí se pachatel trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák.

Podle § 181d odst. 2 tr. zák. se celkovou plochou lesa podle § 181c tr. zák. rozumí plocha větší než 1,5 ha a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než 3 ha.

Z tzv. právní věty výroku o vině v napadeném rozsudku ve vztahu ke skutkům uvedeným pod body II.1 a II.3 vyplývá, že soud považoval shodně ve vztahu k oběma skutkům za naplněné ty znaky trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1 tr. zák., které spočívají v tom, že pachatel těžbou lesních porostů provedenou v rozporu s právními předpisy způsobí vznik holé seče na celkové větší ploše lesa a proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené zvláštním předpisem na celkové větší ploše lesa. Skutková část výroku o vině pod body II.1 a II.3 výroku o vině obsahuje konkrétní skutková zjištění, která všechny zákonné znaky tohoto trestného činu naplňují. Nedostatkem napadeného rozsudku je, že tzv. právní věty neobsahují vyjádření konkrétní formy zavinění, když není uvedeno, zda byl trestný čin spáchán úmyslně nebo z nedbalosti; tato vada však dovoláním nejvyšší státní zástupkyně nebyla vytýkána, a proto k ní nelze z podnětu podaného dovolání přihlížet.

Dovolatelka namítla, že Krajský soud v Českých Budějovicích nesprávně vyložil znak způsobí vznik holé seče na celkové ploše lesa skutkové podstaty trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1 tr. zák., vycházel-li ze závěru, že tento znak bude dán i tehdy, jestliže pachatel holou seč vytvořenou vlastní těžbou, byť o ploše menší nebo dosahující 1,5 ha, přiřadí k již existující holé seči a teprve pak vytvoří souvislou holou seč a rozloze přesahující stanovenou hranici. Ač pokládala tuto problematiku z pohledu podaného dovolání za spíše okrajovou, upozornila, že tento výklad je značně extenzivní a že z formulace způsobí je evidentní, že zákonodárce předpokládá aktivní jednání pachatele vzhledem k celému rozsahu způsobeného následku.

S právním závěrem vyjádřeným v dovolání se Nejvyšší soud neztotožnil. Odvolací soud v odůvodnění napadeného rozsudku vyložil znaky skutkové podstaty trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. v souladu se smyslem a účelem záměrů zákonodárce. Z výkladu zákonných znaků je zřejmé, že důsledně sledoval ochranu objektu citovaného ustanovení, kterým je zájem na ochraně lesů jako specifické složky životního prostředí primárně před svévolnou těžbou ve větším rozsahu, současně však též před těmi zásahy provedenými v rozporu s právními předpisy, spočívajícími ve svévolné těžbě dřeva nebo v proředění lesního porostu, které ve spojení s již existujícím stavem lesa přivodí shodné následky. Přiléhavě uzavřel, že pachatel trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. naplní znak způsobení vzniku holé seče na celkové větší ploše lesa podle § 181d odst. 2 tr. zák. i tehdy, jestliže holou seč vytvořenou vlastní těžbou, byť o ploše menší či rovnající se 1,5 ha, přiřadí k již existující holé seči a teprve pak vytvoří souvislou holou seč o rozloze přesahující zákonem stanovenou hranici. Přesvědčivě argumentoval, že pachatel o již existující holé seči při vlastní těžbě ví, vnímá ji a teprve jeho činností vznikne holoseč o zákonem stanovené rozloze, která vyvolává nebezpečí škodlivých následků pro funkce lesa. Z těchto důvodů nelze proto pokládat výklad znaku způsobí vznik holé seče na celkové větší ploše lesa , jak byl podán v napadeném rozsahu, za extenzivní.

Těžiště dovolání nejvyšší státní zástupkyně spočívalo v námitce, že dílčí skutky obviněného popsané pod body II.1 - 3 napadeného rozsudku měly být posouzeny jako pokračování v trestném činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., neboť součet ploch holých sečí a ploch proředění lesního porostu vzniklých v důsledku jednání obviněného je větší než 3 ha. Uvedla, že při splnění podmínek pokračování uvedených v § 89 odst. 3 tr. zák. může být za dílčí útok považováno i takové jednání, které samo o sobě následek v zákonem požadované kvantitě nenaplnilo, protože zákonodárce nevyloučil možnost sčítání ploch menších než 1,5 ha či dosahujících právě této výměry, a že lze následky způsobené jednotlivými dílčími útoky sčítat. Ani s tímto závěrem nelze souhlasit.

Krajský soud v Českých Budějovicích v odůvodnění napadeného rozsudku správně zdůraznil, že škodlivé účinky pro lesní porost, jimž má být lesním zákonem a též ochranou poskytovanou ustanovením § 181c tr. zák. zabráněno, nastávají až tehdy, když plocha holé seče či proředění lesního porostu pod stanovenou mez (§ 31 odst. 4 lesního zákona) přesahující rozlohu kvantifikovanou v § 181d odst. 2 tr. zák. tvoří souvislou plochu. Nelze proto sčítat plochy jednotlivých holých sečí či proředění lesního porostu, jestliže tyto jednotlivé plochy spolu nesousedí, jsou odděleny nedotčeným porostem či leží dokonce v různých katastrálních územích, které spolu nesousedí. Současně platí, že pokud plocha způsobené holé seče nebo nadměrného proředění lesního porostu není větší než 1,5 ha, nepřichází v úvahu trestní odpovědnost za trestný čin poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. Logika těchto závěrů se uplatní i v případech, byly-li by jinak splněny podmínky pokračování v trestném činu podle § 89 odst. 3 tr. zák.

Pokračováním v trestném činu se podle § 89 odst. 3 tr. zák. rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku. Z již uvedených právních závěrů vyplývá, že i v případě pokračování je nezbytné, aby každý z dílčích útoků vykazoval znaky trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák., což mimo jiné předpokládá, že každým z nich musí pachatel způsobit vznik holé seče na území o celkové ploše větší než 1,5 ha nebo proředit lesní porost na celkové ploše větší než 1,5 ha.

Nelze se ztotožnit s názorem dovolatelky, že skutková podstata trestného činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. je charakterizována kvantitou následku a v případě pokračování že lze následky způsobené jednotlivými dílčími útoky sčítat, přičemž za dílčí útok může být považováno i takové jednání, které samo o sobě následek v zákonem požadované kvantitě nevykazuje. Trestný čin poškozování lesa těžbou nepatří do kategorie trestných činů, u nichž znakem skutkové podstaty je škoda na majetku či prospěch. Pouze ve vztahu k těmto následkům platí, že všechny dílčí útoky pokračování tvoří jediné jednání, které pak má i jediný následek (resp. účinek), a proto se škody, příp. prospěch z pokračování v trestném činu sčítají. Následky neoprávněné těžby lesních porostů ve formě vzniku holé seče nebo proředění lesního porostu na celkové větší ploše lesa nejsou následky srovnatelnými s majetkovou škodou či prospěchem. Sčítání ploch vzniklé holé seče nebo proředění lesního porostu pod hranici zakmenění, aniž by spolu souvisely, by ve svých důsledcích znamenalo poskytnutí ochrany před jinými, byť taktéž škodlivými, účinky pro lesní porost, než jaké předvídá ustanovení § 181c tr. zák. Smyslem ochrany poskytované ustanovením § 181c tr. zák. je zabránit vzniku větších nebo souvisejících holých sečí či proředění lesního porostu na celkové větší ploše lesa, neboť právě ty vedou k přímému ohrožení lesa pro svoji obtížnou zalesnitelnost a současně též k ohrožení okolních lesních porostů. V případě pokračování nelze proto ani tyto následky sčítat a za dílčí útok pokračování v trestném činu nelze považovat takové jednání, které samo o sobě následek v zákonem vyžadované kvantitě nenaplnilo.

Krajský soud v Českých Budějovicích proto nepochybil, neposoudil-li skutek obviněného pod bodem II.2 též jako dílčí útok pokračování v trestném činu poškozování lesa těžbou podle § 181c tr. zák. a skutky pod body II.1, 2, 3 jako pokračování v trestném činu poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. b) tr. zák.

Krajský soud v napadeném rozsudku skutky pod body II.1 a II.3 posoudil jako reálný souběh trestných činů poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud nad rámec otázek, k nimž bylo třeba se relevantně vyjádřit z podnětu podaného dovolání, nepřehlédl, že nedostatkem napadeného rozsudku je, že odůvodnění tohoto právního závěru a v návaznosti na něj též odůvodnění právního názoru, proč skutek pod bodem II.3 nebylo lze posoudit jako trestný čin poškozování lesa těžbou podle § 181c odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., když okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby uvedená v § 181c odst. 2 písm. a) tr. zák. přichází v úvahu tehdy, spáchá-li pachatel čin uvedený v odstavci 1 opětovně, nebyla věnována náležitá pozornost. Toto pochybení odvolacího soudu však rovněž nebylo možno odstranit z podnětu podaného dovolání nejvyšší státní zástupkyně, neboť tyto vady jím vytýkány nebyly.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání nejvyšší státní zástupkyně podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vypracovala:

JUDr. Věra Kůrková