7 Tdo 629/2009
Datum rozhodnutí: 23.06.2009
Dotčené předpisy:




7 Tdo 629/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. června 2009 o dovolání obviněného O. Š. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 3 To 671/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 T 207/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného O. Š. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný O. Š. byl rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 3 T 207/2008, uznán vinným pod bodem I. rozsudku trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a pod bodem II. rozsudku trestnými činy porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný zařazen pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou. Podle § 72 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. bylo obviněnému uloženo ochranné ambulantní protitoxikomanické léčení. Podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. zák. byla obviněnému zabrána plechová dóza červené barvy s nápisem lysohlávky s obsahem sušených hub. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věcí uvedených pod body 1 až 51 výroku o tomto trestu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozenému B. Č. , škodu ve výši 300 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený B. Č. , odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 3 To 671/2008, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 3 To 671/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání proti všem jeho výrokům opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a l) tr. ř. Obviněný spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. v tom, že neměl v přípravném řízení obhájce, ačkoli ho podle zákona mít měl, a to konkrétně v době výslechu dne 25. 6. 2008. Podle obviněného byly dány důvody nutné obhajoby ve smyslu § 36 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť ve zmíněný den byl pod vlivem omamných látek, což bylo příčinou jeho snížené rozpoznávací schopnosti a v důsledku toho nebyl způsobilý vypovídat. Tato skutečnost byla podle něj prokázána nejenom jeho prohlášením, že je osobou závislou na omamných látkách, ale i znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. Poukázal na to, že své námitky uplatnil již v řízení o odvolání. Odvolací soud proto provedl výslech svědka por. J. V. , policejního komisaře, který dne 25. 6. 2008 provedl jeho výslech. Obviněný vytkl odvolacímu soudu, že na základě tohoto důkazu potvrdil procesní použitelnost jeho výpovědi ze dne 25. 6. 2008. Výpověď policisty J. V. nemá podle něj takovou vypovídací hodnotu, zejména s ohledem na to, že z logiky věci policejní orgán nemůže přiznat žádné pochybení ve svém postupu. Obviněný je přesvědčen, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu zaručené Listinou základních práv a svobod tím, že soud mimo jiné vycházel z výpovědi, která je podle něj procesně nepoužitelná, neboť neměl obhájce, ačkoli byly dány důvody nutné obhajoby ve smyslu § 36 odst. 1 písm. b) tr. ř. Podle obviněného byl rovněž naplněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť byl v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 3 To 671/2008, i rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 3 T 207/2008, a to ve všech výrocích.



Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovně odkázal na podmínky nutné obhajoby podle ustanovení § 36 odst. 1 písm. b) tr. ř. Důvod nutné obhajoby podle tohoto ustanovení však nebyl naplněn, neboť obviněný O. Š. nebyl zbaven ani omezen ve způsobilosti k právním úkonům, přičemž ovlivnění obviněného návykovou látkou nezakládá žádný z důvodů nutné obhajoby ve smyslu § 36 tr. ř. Dodala, že trestní řád ani neobsahuje žádné ustanovení, které by zakazovalo výslech obviněného ovlivněného návykovou látkou. K okolnosti, že by obviněný vypovídal pod vlivem návykové látky, by bylo nutno přihlédnout při hodnocení výpovědi obviněného podle § 2 odst. 6 tr. ř. V této trestní věci ovšem odvolací soud neuvěřil tvrzením obviněného o jeho ovlivnění omamnými látkami v době výslechu. Poukázal mimo jiné na skutečnost, že obviněný podle vlastního vyjádření učiněného při lékařském vyšetření dne 25. 6. 2008, si naposledy aplikoval drogu tři dny před tímto datem. Pokud dovolatel tyto závěry odvolacího soudu zpochybňuje a provádí v tomto směru vlastní hodnocení důkazů, jde o námitky skutkového charakteru, které obsahově neodpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. ani jinému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř.. Nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že v tomto případě nebyly dány důvody nutné obhajoby ani podle § 36 odst. 1 písm. a), odst. 2, 3 tr. ř. Protože v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu nebyl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř., není relevantně uplatněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného O. Š. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., protože jde o dovolání zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán tehdy, jestliže obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Jde o případy porušení ustanovení trestního řádu o nutné obhajobě podle § 36 tr. ř. Obviněný v dovolání poukázal na to, že obhájce měl mít z důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. b) tr. ř. Tento důvod upravuje trestní řád tak, že obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena. Zásadně není překážkou trestního stíhání obviněného, je-li omezen ve způsobilosti k právním úkonům nebo je-li zbaven způsobilosti k právním úkonům. Z obsahu námitky obviněného posuzované podle § 59 odst. 1 tr. ř. však spíše vyplývá, že by se mělo jednat o důvod nutné obhajoby uvedený v § 36 odst. 2 tr. ř., podle něhož musí mít obviněný obhájce také tehdy, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za nutné, zejména proto, že vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného mají pochybnosti o jeho způsobilosti se náležitě hájit.

Obviněný uplatnil obdobnou námitku jako v dovolání již v odvolání. Krajský soud v Brně se s ní v souladu se zákonem vypořádal, jak je zřejmé z odůvodnění jeho usnesení, které obviněný napadl dovoláním. Odvolací soud zejména doplnil dokazování výslechem svědka J. V. , který jako policejní orgán vyslýchal obviněného dne 25. 6. 2008, z něhož zjistil, že obviněný O. Š. od zadržení až do skončení výslechu obviněného nejevil žádné známky požití drog, byl poučen o právu nevypovídat i o právu zvolit si obhájce. Odvolací soud vycházel též z lékařské zprávy o vyšetření obviněného v nemocnici v Blansku dne 25. 6. 2008, k němuž došlo v 18.23 hodin, z níž vyplývá, že obviněný prohlásil, že se necítí nemocným, neměl žádné zdravotní potíže, ani tzv. abstinenční příznaky v souvislosti s užíváním drog, a dále že obviněný užívá drogy a před lékařským vyšetřením si naposledy aplikoval pervitin před třemi dny (srov. č.l. 188 a č.l. 300 až 302 spisu). Odvolací soud dospěl k závěru, že nebyly zjištěny podmínky pro nutnou obhajobu obviněného, k nimž nepostačuje obecné zjištění, že obviněný je osobou, která užívá drogy. S užíváním drog nelze automaticky spojovat následky spočívající v nezpůsobilosti obviněného se sám účinně hájit. Současně odvolací soud připomněl, že obviněný žádnou takovou námitku nevznesl, chtěl vypovídat, nepožadoval ustanovení obhájce a policejní orgán neměl dne 25. 6. 2008 žádný reálný podklad pro to, aby neprovedl výslech obviněného, resp. aby mohl učinit závěr o podmínkách nutné obhajoby (srov. č.l. 302 spisu.). Je tedy zřejmé, že namítaný důvod dovolání nebyl naplněn, protože obviněný při výslechu dne 25. 6. 2008 nemusel mít obhájce z důvodu nutné obhajoby, a to ani z důvodu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) tr. ř.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Zmíněný důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je tedy skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Z obsahu dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Nejvyšší soud však neshledal v rámci řízení před soudem prvního stupně žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., a proto není dán ani důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je vázáno na existenci vad podřaditelných pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. již v řízení u soudu prvního stupně.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného O. Š. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. června 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek