7 Tdo 614/2005
Datum rozhodnutí: 12.05.2005
Dotčené předpisy:




7 Tdo 614/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2005 o dovolání obviněného P. K., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 13 To 332/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 485/2002 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 6. 9. 2004, sp. zn. 2 T 485/2002, bylo rozhodnuto, že obviněný P. K. podle § 60 odst. 1 tr. zák. vykoná souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 28. 5. 2003, č. j. 2 T 485/2002-94. Zároveň byl tímto podle § 39a odst. 2 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. 13 To 332/2004, podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta jako opožděně podaná.

II.

Proti usnesení Krajského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. A. H. dovolání, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

V odůvodnění dovolání namítl, že soud druhého stupně zamítl usnesením jeho opravný prostředek, aniž by zjišťoval a zabýval se jakým způsobem bylo rozhodnutí soudu prvního stupně převzato. V této souvislosti uvádí, že podpis na dodejce není jeho pravým podpisem, neboť on zmíněnou zásilku nepřevzal. Namítá, že soud druhého stupně se také dostatečně nezabýval včasností jeho opravného prostředku, když z otisku podacího razítka je zřejmé, že bylo podáno osobně v podatelně soudu dne 12. 10. 2004. Je přesvědčen, že s ohledem na shora uvedené pochybení jsou dány důvody pro odložení výkonu rozhodnutí. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Praze zrušil a přikázal Okresnímu soudu v Benešově, aby mu řádně doručil usnesení ze dne 3. 10. 2004, sp. zn. 2 T 485/2002, takže by s jeho doručením mohly být spojovány zákonné důsledky.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání do data konání neveřejného zasedání u Nejvyššího soudu podle § 265h odst. 2 tr. ř. písemně nevyjádřila.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací se v první řadě zabýval otázkou, zda je dovolání v posuzované věci přípustné.

Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. tak, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. pak pod písm. a) až h) uvádí taxativní výčet rozhodnutí, kterými se rozumí rozhodnutí ve věci samé. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o výkonu podmíněně odloženého trestu odnětí svobody podle § 60 odst. 1 tr. zák., mezi nimi uvedeno není.

IV.

Nejvyšší soud proto shledal dovolání obviněného P. K. nepřípustným a jako takové je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dme 12. května 2005

Předseda senátu:

JUDr. Robert Fremr