7 Tdo 546/2005
Datum rozhodnutí: 04.05.2005
Dotčené předpisy:




7 Tdo 546/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 5. 2005 dovolání obviněného M. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 8 To 114/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 4 T 247/2001, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 5. 2002, sp. zn. 4 T 247/2001, byl obviněný M. K. uznán vinným jednak pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák, a jednak pokračujícím trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák.

Podle skutkových zjištění okresního soudu se jich dopustil tím, že

I. společně s obviněným F. B. a tehdy mladistvým obviněným J. K. v H. S., okres S., v nočních hodinách ze 17. na 18. 9. 2001 v bývalé budově hotelu T., D., v zadní části pomocí tyče vypáčili mříž na okně, vytlačili skleněnou výplň okna u sklepního baru X-C., vnikli do výčepu a zde odcizili alkoholické nápoje, limonády zn. Fanta, pomerančový juice, iontový nápoj, cigarety, cukrovinky, slané pečivo a 16 ks jednorázových plynových zapalovačů, vše v hodnotě 15.205,- Kč ke škodě nájemkyně L. Š. a dále vypáčili dvířka u hracích automatů zn. D. a R., čímž způsobili firmě L. P., s. r. o., M., P., škodu ve výši 4.400,- Kč a z automatů odcizili ke škodě L. Š. částku 9.000,- Kč,

II. společně s obviněným F. B. a tehdy mladistvým obviněným J. K. v H. S., okres S., v noci z 25. na 26. 9. 2001 u prodejny drogerie D. v P. ul. č. 4 vyhnuli mříže na okně a rozbili skleněnou výplň okna a způsobili tím majitelce L. V. škodu ve výši 1.696,- Kč a z prodejny odcizili potřeby na holení, čistící prostředky do koupelny, prací prášky, sprchové gely, osvěžovače vzduchu, avivážní prostředky na nádobí a na trouby, deodoranty, dámskou kosmetiku, rukavice, šampony na vlasy a 3 ks igelitových tašek, vše v hodnotě 7.301,40 Kč ke škodě L. V.,

III. společně s obviněným F. B. a tehdy mladistvým obviněným J. K. v H. S., okres S., v noční hodinách z 25. na 26. 9. 2001 poté, co odešli z prodejny drogerie D., probourali díru do sololitové stěny a plastového obložení u novinového stánku v D. ulici a způsobili tím majitelce M. N. škodu ve výši 2.000,- Kč a ze stánku odcizili různé druhy cigaret, kupóny pro mobilní síť operátorů E., P. a O., telefonní karty, baterie a doutníky, vše v hodnotě 59.185,- Kč a dále odcizili pokladní zásobník v hodnotě 560,- Kč a finanční hotovost ve výši 1.793,- Kč ke škodě M. N.,

IV. společně s tehdy mladistvým obviněným J. K. v H. S., okres S., dne 30. 9. 2001 okolo 04:30 hodin, u dveří cukrárny v D. ulici č. 675/28 kamenem rozbili skleněnou výplň zadních dveří a způsobili tím majiteli K. B. škodu ve výši 1.500,- Kč a z cukrárny odcizili cigarety různých značek, čokolády, nugátový dezert a žvýkačky v hodnotě 17.922,- Kč a finanční hotovost ve výši 18.750,- Kč, vše ke škodě K. B..

Obviněnému M. K. byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Odvolání obviněného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 8 To 114/2004, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

II.

Proti usnesení Krajskému soudu v Plzni podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. R. P. dovolání, a to v rozsahu výroku o vině pod body I. III. rozsudku. Toto rozhodnutí napadl z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V odůvodnění dovolání obviněný konstatoval, že jednání uvedeného v bodech I. - III. výroku se nedopustil, neboť v tu dobu byl doma. Je přesvědčen, že bylo výrazně potlačeno jeho právo na obhajobu, když nebyly provedeny jím navrhované důkazy. Podle jeho názoru byli vyslechnuti pouze ti svědci, kteří svědčili v jeho neprospěch. Zdůraznil, že doznání z kterého soud v odsuzujícím rozsudku vycházel, učinil v přípravném řízení toliko pod nátlakem ze strany P. ČR. Uvedl, že během tohoto úkonu nebyl přítomen jeho obhájce ani jiná nestranná osoba, která by mohla nátlaku zamezit. Je toho názoru, že i ostatním spoluobviněným bylo vyhrožováno vazbou. Na podporu tohoto tvrzení uvádí, že protokol o jeho výslechu a protokol o výslechu spoluobviněného J. K. má stejnou systematiku, a liší se pouze v nepatrných detailech. Z toho obviněný dovozuje, že protokol byl veden připravenou formou s jednotícím záměrem a byla tím vyloučena možnost spontánní výpovědi. Obviněný považuje za jediný usvědčující důkaz výpověď svědka Z. D., která je však podle obviněného nevěrohodná, neboť jmenovaný se rozešel s jeho sestrou. Své vztahy s tímto svědkem charakterizoval obviněný jako vyhrocené a jeho výpověď chápe jako pomstu.

Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání podle § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila. Ve vyjádření uvedla, že podle ní námitky obviněného se správností právního posouzení skutku ani se správností jiného hmotně právního posouzení nesouvisejí. Pokládá je za opakování skutkových námitek uplatněných již před nalézacím a odvolacím soudem. Závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného M. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.

Poté se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Nejvyšší soud v této souvislosti považuje za nezbytné zdůraznit, že v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že zjištěný skutek byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, přestože znaky tohoto trestného činu, resp. znaky žádného trestného činu neměl. Myslí se tím přitom skutek, tak jak byl soudem zjištěn. Tento dovolací důvod neumožňuje namítat nesprávnost skutkových zjištění, nesprávnost hodnocení provedených důkazů ani neúplnost provedeného dokazování (shodně viz nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, II. ÚS 651/02, III. ÚS 282/03).

Obviněný M. K. však ve svém dovolání žádné námitky proti právnímu posouzení skutku, tak jak byl soudy zjištěn, neuvedl. Jím uplatněné námitky oponovaly výhradně tomu, jak okresní a krajský soud provedené důkazy hodnotily a jaké skutkové závěry na jejich podkladě postupem podle § 2 odst. 6 tr. ř. vyvodily. Obviněný v podstatě opakoval svou obhajobu, že se vytýkaného jednání nedopustil, neboť v předmětnou dobu byl doma. Soudům vytýkal, že závěr o jeho vině založily na jeho doznání z přípravného řízení a výpovědi svědka Z. D.

Obviněný tedy sice formálně deklaroval dovolací důvod napadající právní posouzení zjištěného skutku, ale svými konkrétními námitkami se domáhal změny skutkových zjištění. Teprve na podkladě případné změny skutkových zjištění by pak podle názoru obviněného mělo dojít i k odpovídající změně právního posouzení skutku, resp. k tomu, že by byl obžaloby zproštěn. Takovými námitkami však obviněný deklarovaný dovolací důvod nenaplnil.

IV.

Z důvodů rozvedených shora proto Nejvyšší soud dovolání obviněného M. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. května 2005

Předseda senátu:

JUDr. Robert Fremr