7 Tdo 514/2013
Datum rozhodnutí: 12.06.2013
Dotčené předpisy: § 250 odst. 1 tr. zák., § 250 odst. 2 tr. zák., § 250 odst. 3 písm. b) tr. zák.




7 Tdo 514/2013 - 21


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 12. června 2013 v Brně dovolání obviněného
L. K.
, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 14 To 370/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 13 T 119/2011, a rozhodl t a k t o :


Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. K.
o d m í t á
.


O d ů v o d n ě n í :



Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 13 T 119/2011, uznal obviněného L. K. (dále jen obviněný ) vinným pod bodem 1) rozsudku trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a pod bodem 2) rozsudku trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. Podle § 250 odst. 3 tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák. a § 37a tr. zák. jej odsoudil ke společnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s dozorem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody a podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozené se zbytky nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován dílčí útok pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.


Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře usnesením ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 14 To 370/2012, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného podané proti výroku o vině pod bodem 1) písm. b) a 2) písm. a), proti výroku o trestu a proti výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozeným P. P. a M. K. rozsudku soudu prvního stupně.


Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítl, že skutek pod bodem 1) písm. b) rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu byl nesprávně právně posouzen. Poukázal na to, že soudy obou stupňů procesně pochybily, protože zamítly v rozporu s právem na spravedlivý proces jeho návrh na provedení důkazu výslechem svědka M. Z. Obviněný také obecně namítl extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a provedenými důkazy.


Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 14 To 370/2012, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265
l
odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebo aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem.


Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k dovolání obviněného L. K. nebude věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.


Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.


Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného jako celek bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.


K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.


Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.


Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.


Obviněný ve svém dovolání uplatnil pouze skutkové námitky a v podstatě jen opakuje stejné námitky jako v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněný sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.


Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Nejvyšší soud neshledal žádný rozpor, natož extrémní, mezi skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a provedenými důkazy.


K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.


Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud - ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Nejvyšší soud neshledal s ohledem na skutečnosti uvedené v předchozích částech odůvodnění tohoto rozhodnutí naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani v první ani ve druhé alternativě.


Nejvyšší soud proto dovolání obviněného L. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.


P o u č e n í :
Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 12. června 2013


Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek