7 Tdo 489/2005
Datum rozhodnutí: 19.04.2005
Dotčené předpisy:




7 Tdo 489/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 19. 4. 2005 o dovolání obviněného M. R., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2004, sp. zn. 11 To 329/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 122/2003 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. R. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. R. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2004, sp. zn. 11 To 329/2004, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti odsuzujícímu rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. 4. 2004, sp. zn. 6 T 122/2003. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i v rozsahu odpovídajícím výroku o trestu. Pokud jde o důvod dovolání, obviněný výslovně neodkázal na žádné z ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., avšak uvedl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku . Z toho je zřejmé, že obviněný měl na mysli důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl nesprávnost skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil i odvolací soud. Obviněný projevil nesouhlas s tím, že soudy za podklad těchto zjištění vzaly svědeckou výpověď P. H. Namítl, že za situace, kdy proti této výpovědi stála výpověď obviněného a soudy uvěřily výpovědi svědka, porušily zásadu in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného) a zásadu presumpce neviny. Obviněný označil výpověď svědka za pochybnou. Vytkl, že mezi oběma nebyla provedena konfrontace. Obviněný M. R. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby sám ve věci rozhodl rozsudkem.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení je patrno, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci ... nebo jiném nesprávném hmotně právním ... ). Podstatou hmotně právního posouzení je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. Dovolání proto může být založeno jen na námitkách v tom směru, že skutkový stav zjištěný soudem nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nemůže být založeno na námitkách směřujících proti skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak hodnotil důkazy, jak postupoval při dokazování, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Jinak řečeno, dovoláním lze vytýkat jen p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak nelze vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny ve skutkových zjištěních soudu a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení.

V posuzovaném případě obviněný M. R. založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na ryze skutkových námitkách. Tyto námitky pojal v podstatě jako polemiku se skutkovými zjištěními soudů, s tím, jak hodnotily důkazy, a s tím, že další důkaz (konfrontaci) neprovedly. Evidentním cílem těchto námitek bylo zvrátit skutková zjištění soudů. Obviněný se tak ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu, který spočívá v porušení h m o t n é h o práva, zatímco obviněný namítal porušení p r o c e s n í c h ustanovení, která upravují postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.) a presumpci neviny (§ 2 odst. 2 tr. ř.).

Obviněný formálně deklaroval zákonný dovolací důvod stanovený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují. Jeho dovolání tudíž nebylo způsobilé být podkladem pro přezkoumání napadeného usnesení a předcházejícího řízení z hledisek stanovených v § 265i odst. 3, 4 tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž se z jeho podnětu meritorně zabýval napadeným usnesením Krajského soudu v Praze a rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. dubna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec