7 Tdo 433/2011
Datum rozhodnutí: 27.04.2011
Dotčené předpisy: § 234 odst. 1 tr. zák.



7 Tdo 433/2011-23

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. dubna 2011 o dovolání obviněné V. M. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2010, sp. zn. 6 To 426/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 5 T 26/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné V. M. o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 10. 5. 2010, sp. zn. 5 T 26/2008, byla obviněná uznána vinnou trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a byla odsouzena podle § 234 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 T 112/2006, který nabyl právní moci dne 23. 5. 2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byla obviněná zařazena pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné společně s dalšími spoluobviněnými uložena povinnost nahradit poškozenému M. S. škodu ve výši 7.002,- Kč.

Obviněná napadla tento rozsudek odvoláním proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud v Plzni podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou V. M. uznal vinnou trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a odsoudil ji podle § 234 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. obviněnou zařadil pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušil výrok o trestu ohledně obviněné V. M. z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 5 T 112/2006, který nabyl právní moci dne 23. 5. 2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněné povinnost nahradit společně a nerozdílně s dalšími spoluobviněnými poškozenému M. S. škodu ve výši 7.002,- Kč.

Podle skutkových zjištění obviněná V. M. spáchala trestný čin společně s obviněnou A. H. a obviněným R. P. tím, že dne 3. 4. 2007 v přesně nezjištěné době mezi 01:00 a 02.50 hod. v Ch., oslovila obviněná A. H. poškozeného M. S., občana Rakouska, a nabízela mu sex, a ač poškozený odmítl, následovala ho až k jeho autu zaparkovanému na přesně nezjištěném místě v Ch. a v době, když chtěl nastoupit do auta, přistoupili k nim obviněný R. P. a obviněná V. M., obviněný R. P. poškozeného uchopil pod krkem za oděv a požadoval po něm vydání peněz a otevření dveří jeho auta, které poškozený také otevřel, a vzápětí ho obviněný R. P. strčil do auta na sedačku řidiče, a zároveň si i s obviněnou V. M. sedl na zadní sedačku a obviněná A. H. na sedačku spolujezdce a vzápětí na výzvu obviněné V. M. a obviněného R. P., ať vyprázdní kapsy, jim poškozený vydal peněženku, dva mobilní telefony zn. Nokia 6310 v hodnotě 800,- Kč a Motorola Razer V 3X v hodnotě 6.400,- Kč, načatou krabičku cigaret zn. Marlboro, zapalovač, přičemž obviněná V. M. z peněženky poškozeného vyndala 100,- a 100,- Kč, poté byl poškozený obviněným R. P. vyzván k vystoupení z auta, byl prohledán obviněnou V. M. a z kapsy na rukávu bundy mu vytáhla dalších 55,- , a bylo mu řečeno, že pokud věc oznámí na policii, řeknou, že chtěl mít sex s nezletilou, znovu na pokyn obviněného R. P. si poškozený musel sednout do auta, obě obviněné prohledaly vnitřek vozidla a zpod sedačky spolujezdce odcizily 6 krabiček cigaret zn. Marlboro v hodnotě 360,- Kč, a poté obviněná V. M. pokynula poškozenému otevřít kufr vozidla, kde měl hudební aparaturu, a poté mu obvinění dovolili odjet, s výstrahou, že pokud vše oznámí policii, řeknou, že chtěl mít sex s nezletilou.

Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 10. 2010, sp. zn. 6 To 426/2010 , podala obviněná prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná namítla, že soudy nižších stupňů účelově hodnotily věrohodnost jednotlivých výpovědí s tím, že stranily verzi poškozeného. Podle obviněné je zcela nesprávná argumentace soudů, podle níž lze závěr o věrohodnosti výpovědi poškozeného opřít o skutečnost, že u poškozeného nebyl dán motiv opakovaně křivě vypovídat. Obviněná trvá na své verzi, že poškozený po spoluobviněné A. H. požadoval zprostředkování kontaktu s nezletilou dívkou za účelem pohlavního styku. Podle obviněné lze v jednání spoluobviněných spatřovat prvky vydírání. Na základě těchto námitek obviněná dovodila nesprávnou právní kvalifikaci skutku.

Obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí a věc přikázal odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že obviněná sice napadla právní posouzení skutkového děje, nicméně tuto svoji námitku opřela výlučně o tvrzení, jimiž zpochybňovala hodnocení důkazů a správnost skutkových zjištění, učiněných soudy nižších stupňů. Takové námitky se zcela míjí nejen s uplatněným dovolacím důvodem ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale i s dovolacími důvody ostatními, byť neuplatněnými.

Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně souhlasil, aby Nejvyšší soud České republiky učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání souhlasil i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.

Nejvyšší soud České republiky shledal, že obviněná učinila obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním. Obviněná především namítla nesprávné hodnocení provedených důkazů, konkrétně výpovědí poškozeného a obviněných. Těmito námitkami však napadla skutková zjištění učiněná soudy obou stupňů, jimiž je dovolací soud vázán. Obviněná se domáhá změny právní kvalifikace skutku pouze v návaznosti na změnu skutkových zjištění, ke kterým dospěly soudy nižších stupňů. V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli z hlediska procesních předpisů.

Nejvyšší soud shledal, že obviněná sice formálně uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinila tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují. Proto dovolání obviněné V. M. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. dubna 2011

Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek