7 Tdo 428/2005
Datum rozhodnutí: 13.04.2005
Dotčené předpisy:




7 Tdo 428/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 13. dubna 2005 v neveřejnémzasedání o dovoláních obviněných I. N. a L. Š. , které podali proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2004, sp. zn. 8 To 505/2004, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 91/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných I. N. a L.Š. o d m í t a j í .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 3. 2004, sp. zn. 24 T 91/2003, byli oba obvinění uznáni vinnými trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. jako spolupachatelé podle § 9 odst. 2 tr. zák. (bod 1. výroku o vině), a dále trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák., rovněž spáchanými ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. (body 2. a 3. výroku o vině), kterých se dopustili jednáním uvedeným ve výroku o vině uvedeného rozsudku soudu I. stupně. Za to byli oba odsouzeni podle § 250 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl u obou obviněných podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Oběma obviněným byl podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. uložen také trest vyhoštění z území ČR na dobu 10 let, podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí věcí ve výroku konkrétně uvedených a podle § 228 odst. 1 tr. ř. jim byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozeným M. R., A. L. a O. M., způsobenou škodu.

K odvolání státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7, které bylo podáno v neprospěch obou obviněných, byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2004, sp. zn. 8 To 505/2004, podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek soudu I. stupně ohledně obou obviněných pouze ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak v rozsahu zrušení odvolací soud nově rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině uložil oběma obviněným podle § 250 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody v trvání 1 roku, pro jejichž výkon byli zařazeni podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. oběma obviněným uložil také trest vyhoštění na dobu neurčitou a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí věcí, v rozsudku konkrétně uvedených. Odvolání obou obviněných byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali obvinění řádně a včas dovolání, ve kterých shodně uplatnili důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), h), k) a l) tr. ř.

Ohledně důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obvinění namítají, že odvolací soud nerespektoval důkazní situaci, chybějící důkazy a dokazování, resp. důkazy, spíše vedly ke zproštění obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchali obvinění. Protože podle jejich názoru chybí důkazy, tak rozhodnutí obou soudů považují za "protizákonným v rozporu s § 265b odst. 1 i písmenem e), g), h), k) a l), což dokresluje celkovou skutkovou a právní a procesní situaci". Odvolacímu soudu dále vytýkají, že zamítl jejich odvolání podle § 256 tr. ř. "aniž byly splněny procesní podmínky", neodůvodnil a nerozebral celkovou důkazní a právní situaci a "tím porušil § 265b odst. 1 písm. g), h), l) (§ 265 1 písm. l)".

Ohledně důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obvinění namítají, že odvolací soud jim uložil narozdíl od soudu I. stupně nepodmíněné tresty odnětí svobody. Tyto jsou nepřiměřeně tvrdé u bezúhonných osob a nemají oporu v zákoně vzhledem k § 33 písm. g) tr. zák., přičemž neměl k dispozici jinou právní, skutkovou ani důkazní situaci.

Ohledně důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. namítají, že "chybí zde výrok či je neúplný v zamítnutí odvolání obžalovaných a to podle § 256 tr. ř.".

Obvinění proto navrhli, aby Nejvyšší soud podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl nebo věc přikázal soudu II. stupně k novému projednání a rozhodnutí podle § 265l odst. 1, 2 tr. ř.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněných uvedla, že neodpovídají požadavku na kvalifikovaný způsob odůvodnění použitých důvodů a dovolání po obsahové stránce neodpovídá žádnému ze zákonných dovolacích důvodů ve smyslu § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Navrhla proto, aby byla dovolání obviněných odmítnuta podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., a to v neveřejném zasedání.

První obviněnými uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku, které obvinění spatřují v tom, že odvolací soud nerespektoval důkazní situaci když v důsledku chybějících důkazů nebylo prokázáno, že by předmětné skutky spáchali i měli být proto zproštěni obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř. Takovéto námitky ale nesměřují proti správnosti právního posouzení skutku, ale proti správnosti skutkových zjištění samotných, které ale byly pro soud pouze podkladem pro právní kvalifikaci jednání obviněných. Ve svém důsledku také námitky obviněných směřují proti hodnocení důkazů soudem a rovněž tedy zpochybňují zjištěný skutkový stav a nikoli jeho právní posouzení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., takže tento důvod dovolání nemůžou naplnit.

Uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán tehdy, byli?li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jimž byl uznán vinným. Z uvedeného vyplývá, že v rámci tohoto důvodu dovolání nelze uplatňovat námitku směřující proti nepřiměřené přísnosti uloženého trestu, byl-li obviněnému uložen druh trestu, který zákon připouští a výměra tohoto trestu je v mezích jeho zákonné trestní sazby. Namítají-li obvinění, že jim byl uložen nepřiměřeně tvrdý trest, že jsou osoby bezúhonné a poukazují na ustanovení § 33 písm. g) tr. zák. (polehčující okolnost vedení řádného života před spácháním trestného činu), nemůžou tyto námitky daný důvod dovolání naplnit, protože se na otázku přiměřenosti trestu nevztahuje. Takovéto námitky lze uplatňovat pouze v řízení o odvolání jako řádném opravném prostředku ale nikoli v dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem sloužícím pouze k nápravě závažných vad, které jsou taxativně uvedeny v § 265b odst. 1 tr. ř. Otázka přiměřenosti, resp. nepřiměřenosti trestu ale mezi tyto vady nepatří a námitky této povahy důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nemůžou naplnit.

Obvinění dále uplatnili důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. spočívající v tom, že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Konkrétně v tomto směru v dovolání uvedli, že "chybí zde výrok či je neúplný v zamítnutí odvolání obžalovaných a to podle § 256 tr. řádu". Obvinění tedy namítají pouze obecně citaci § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., aniž blíže specifikují, zda jde o chybějící nebo o neúplný výrok, v čem má tato neúplnost spočívat, resp. který výrok chybí. Přitom sami v dovolání konstatují, že jejich odvolání byla zamítnuta podle § 256 tr. ř., jak to také vyplývá z napadeného rozsudku odvolacího soudu. Obvinění tedy ani ohledně důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. neuvedli žádnou konkrétní námitku, která by byla způsobilá tento důvod dovolání obsahově naplnit.

Obvinění konečně uplatnili také důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě, tj. že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) "aniž byly splněny procesní podmínky" stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Tento důvod dovolání se ale vztahuje pouze na případy, kdy bylo odvolání zamítnuto nebo odmítnuto podle § 253 odst. 1 nebo 3 tr. ř. z tzv. formálních důvodů a kdy tedy odvolací soud rozhodl o odvolání, aniž napadené rozhodnutí soudu I. stupně meritorně přezkoumal postupem podle § 254 tr. ř. V daném případě ale byla odvolání obviněných zamítnuta podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná, tj. poté, co odvolací soud rozsudek soudu I. stupně věcně přezkoumal podle § 254 odst. 1 tr. ř. ale zjistil, že jsou nedůvodná. Ani tento uplatněný důvod dovolání tak námitkami obviněných nebyl naplněn a nemohlo by tomu tak být ani ve vztahu k jeho druhé alternativě, tj. že by v předcházejícím řízení "byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)", protože existence žádného takového důvodu Nejvyšším soudem shledána nebyla.

Na základě uvedených důvodů, když žádná z námitek obviněných nenaplnila uplatněné důvody dovolání, byla obě podaná dovolání odmítnuta podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. dubna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš