7 Tdo 395/2013
Datum rozhodnutí: 25.06.2013
Dotčené předpisy: § 233 odst. 1 tr. zákoník



7 Tdo 395/2013-23

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 25. června 2013 v neveřejném zasedání v Brně dovolání obviněných L. P., a M. B., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 13 To 350/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 4 T 96/2012, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. P. o d m í t á .
Podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 4 T 96/2012, byli obvinění L. P. a M. B. uznáni vinnými každý přečinem padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 1 tr. zákoníku a byli odsouzeni každý podle § 233 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku byli oba obvinění zařazeni pro výkon trestu do věznice s ostrahou.

Jako přečin padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 1 tr. zákoníku posoudil skutek spočívající v tom, že poté, co si od přesně nezjištěné doby a přesně nezjištěným způsobem, nejpozději však do 20.00 hod dne 30. 3. 2012 obviněný M. B. vědomě opatřil a v místě svého současného bydliště, tj. na adrese F. M., přechovával padělané bankovky v nominální hodnotě 2.000,- Kč, a to konkrétně 22 ks bankovek série č. .........., 20 ks bankovek série ............, 1 ks bankovky série č. ................. a 22 ks bankovek série č. ........, celkem tedy 65 ks padělaných bankovek v celkové hodnotě 130.000 Kč, tyto následně dne 30. 3. 2012 kolem 20.00 hodin v místě svého současného bydliště ve F.-M. v přítomnosti J. Š. předal obviněnému L. P., který s vědomím, že se jedná o padělané bankovky, tyto od něj převzal a následně u sebe v kapse své bundy přechovával až do 00.45 hodin dne 31. 3. 2012, kdy u něj byly zajištěny policejním orgánem v rámci jeho zadržení, ke kterému došlo ve S., okres K.

Proti rozsudku podali oba obvinění odvolání proti výroku o vině i trestu. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 13 To 350/2012, zamítl podle § 256 tr. ř. odvolání obou obviněných jako nedůvodná. Proti tomuto usnesení podali oba obvinění dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v nichž namítli nesprávné právní posouzení skutku.

Obviněný L. P. ve stručném dovolání namítl, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů nesprávně zjistil skutkový stav věci. Podle obviněného neodůvodněně odmítl důkaz záznamem odposlechů telefonických hovorů mezi ním a policejními orgány. Obviněný uvedl, že pokud by policejní orgán zajistil takový důkaz, což bylo možné v přípravném řízení provést, bylo by možné prokázat, že policejní orgány věděly, že k převzetí falešných bankovek došlo pod dohledem policejního orgánu.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek (správně má být usnesení ) Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 13 To 350/2012, a aby dále postupoval podle § 265 l tr. ř.

Obviněný M. B. podal dne 2. 1. 2013 u Okresního soudu v Kladně stručné dovolání, v němž uvedl, že podává dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 13 To 350/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 4 T 96/2012, protože rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 4 T 96/2012, spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení věci. Nebyla naplněna skutková podstata trestného činu podle § 233 odst. 1 trestního zákona (správně má být trestního zákoníku ). Důvod dovolání, o které se dovolání opírá, výslovně neuvedl.

Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 13 To 350/2012, a aby zrušil i další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující.

Okresní soud v Kladně vyzval dne 11. 1. 2013 obviněného k odstranění vad dovolání do dvou týdnů od doručení výzvy, protože dovolání neobsahovalo náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř., zejména pokud jde o důvod dovolání. Současně obviněného ve výzvě upozornil na to, že pokud ve stanovené lhůtě nebudou vady dovolání odstraněny, dovolací soud podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. dovolání odmítne pro nesplnění náležitostí obsahu dovolání. Výzva byla doručena obhájci obviněného Mgr. Martinu Mojžíškovi dne 20. 1. 2013 (č. l. 284 spisu). Obhájce podáním ze dne 12. 2. 2013 odstranil vady tak, že skutek měl být kvalifikován podle § 235 tr. zákoníku jako přečin udávání padělaných a pozměněných peněz. Nebylo totiž prokázáno nabytí padělaných peněz, ani to, že obviněný věděl při jejich opatřování, že jde o padělané bankovky. Bankovky chtěl použít jako pravé k pořízení drog. Obviněný opakuje tvrzení, že nebyla naplněna skutková podstata přečinu padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 1 tr. zákoníku, ale byla naplněna skutková podstata přečinu udávání padělaných a pozměněných peněz podle § 235 tr. zákoníku. Pokud jde o důvod dovolání, odkázal nesprávně na neexistující zákonné ustanovení § 265b písm. g) tr. ř.

Nejvyšší státní zástupce navrhl v písemném vyjádření k dovoláním obviněných, aby Nejvyšší soud jako soud dovolací obě dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání, která byla podána z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

K dovolání obviněného L. P.:

Obviněný L. P. podal dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je to, že předmětem právního posouzení je skutek, který zjistily soudy, a nikoli jak skutek prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozsudku lze namítat, že skutkový stav věci, který soudy zjistily, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou obviněný prosazuje. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí. Nejvyšší soud se zabývá z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Z obsahu dovolání obviněného je zřejmé, že obviněný uplatnil jen skutkové námitky, které svým obsahem nenaplňují dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., Nejvyšší soud se jimi nemohl zabývat. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného L. P. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

K dovolání obviněného M. B.:

Obviněný M. B. podal dovolání prostřednictvím obhájce Mgr. Martina Mojžíška dne 31. 12. 2012. Okresní soud v Kladně vyzval obhájce k odstranění vad dovolání tak, aby dovolání obsahovalo zákonné náležitosti stanovené v § 265b odst. 1 tr. ř. Současně obhájci stanovil lhůtu dvou týdnů k odstranění uvedených vad a poučil jej o tom, že v případě neodstranění vad ve stanovené lhůtě bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Obhájce požádal soud o prodloužení lhůty k doplnění dovolání přípisem, který nebyl datován, soudu byl doručen dne 6. 2. 2013. Podáním ze dne 11. 2. 2013, které bylo podáno na poštu dne 12. 2. 2013, obhájce jen stručně a neúplně odstranil vady dovolání. Učinil tak také elektronicky, elektronický podpis však nebyl připojen, a proto se ve smyslu § 59 odst. 1 tr. ř. nejedná o podání.

Podle § 265d odst. 2 tr. ř. může obviněný podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Toto ustanovení vychází z formy dovolání, které je jedním z mimořádných opravných prostředků a klade zvýšené nároky především na jeho obsahové náležitosti, které vymezují přezkumnou činnost Nejvyššího soudu, přičemž jejich nedodržení může vést k odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Povinnost podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce vyplývá z toho, že obhájce je považován za osobu znalou práva, zatímco obviněný zpravidla nemá potřebné právní znalosti.

Podle § 265b odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Podle § 265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. nebo § 265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. B. podal prostřednictvím obhájce Mgr. Martina Mojžíška včas dne 31. 12. 2012 dovolání. Protože však dovolání neobsahovalo všechny náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., soud prvního stupně obhájci dne 20. 1. 2013 doručil výzvu podle § 265h odst. 1 tr. ř. a upozornil jej na možnost odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Lhůta dvou týdnů k odstranění vad obsahu dovolání skončila dne 4. 2. 2013 (dne 3. 2. 2013 byla neděle). Obhájce částečně odstranil vady dovolání podáním, které předal k poštovní přepravě dne 12. 2. 2013.

Lhůta dvou týdnů k odstranění vad obsahu dovolání v § 265h odst. 1 tr. ř. je lhůtou propadnou. Procesní důsledky nedodržení této lhůty spočívají v tom, že dovolání, které nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. musí být odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (srov. rozhodnutí v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaném Nakladatelstvím C. H. Beck, Praha pod č. NS 18/2002 T 439). Po uplynutí lhůty stanovené v § 265h odst. 1 tr. ř. již dovolatel nemůže účinně vykonat úkon, pro který byla tato lhůta stanovena, a nemůže tedy účinně odstranit vady obsahu dovolání. Učiní-li dovolatel úkon, který směřuje k odstranění vad obsahu dovolání až po uplynutí lhůty stanovené v § 265h odst. 1 tr. ř., nemá to žádné účinky, obsah původně podaného dovolání tím není nijak dotčen a Nejvyšší soud rozhodne o dovolání v podobě, v níž bylo původně podáno. Odmítnutím dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. je sankcionováno nejen to, že dovolatel vůbec neodstraní nedostatek náležitostí obsahu dovolání, ale i to, že odstraní vady obsahu dovolání až po lhůtě stanovené v § 265h odst. 1 tr. ř. (srov. rozhodnutí v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaném Nakladatelstvím C. H. Beck, Praha pod č. NS 25/2004 T 605).

Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl dovolání obviněného M. B., protože nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.

Pro úplnost dodává, že pokud jde o obviněného M. B. nepřihlížel k obsahu dovolání ze dne 5. 1. 2013, které podal obhájce JUDr. Ludvík Hynek, advokát se sídlem v Praze, Václavské náměstí č. 37, za oba obviněné (č. l. 287 spisu), protože tento obhájce nebyl před pravomocným skončením trestní věci obviněného M. B. jeho obhájcem a nebyl jeho obhájcem ani v době, kdy učinil zmíněné podání označené jako dovolání. Obviněný dne 28. 12. 2012 zmocnil ke své obhajobě obhájce Mgr. Martina Mojžíška (č. l. 282 spisu).

Nejvyšší soud rozhodl o dovoláních obviněných L. P. a M. B. v neveřejném zasedání, které konal za splnění podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. června 2013


Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek