7 Tdo 377/2007
Datum rozhodnutí: 05.04.2007
Dotčené předpisy:




7 Tdo 377/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 5. 4. 2007 o dovolání obviněného R. P. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2006, sp. zn. 8 To 458/2006, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 164/2005 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. P. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 8. 2006, sp. zn. 2 T 164/2005, byl obviněný R. P. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na dvě léta, jehož výkon byl podmíněn odložen na zkušební dobu tří let. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Odvolání obviněného, podané proti všem výrokům, a odvolání státního zástupce podané v neprospěch obviněného proti výroku o trestu, byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2006, sp. zn. 8 To 458/2006, podle § 256 tr. ř. zamítnuta.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas se zjištěním soudů, že je osobou totožnou s pachatelem skutku. Namítl, že soudy ve vztahu k této otázce nesprávně hodnotily provedené důkazy a že v rozporu s ustanovením § 215 odst. 2 tr. ř. nevyhověly jeho návrhům na provedení dalších důkazů, jimiž měla být podpořena jeho obhajoba, že se skutku nedopustil. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 6 věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Jinak řečeno, jde o podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva (trestního zákona). Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud.

To znamená, že v dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, avšak není možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl důkazy, resp. že některé důkazy neprovedl, apod. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, ale nelze vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, tj. tou verzí, kterou prosazuje dovolatel, a teprve v návaznosti na změnu skutkového základu rozhodnutí usilovat i o jiné právní posouzení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě právních vad rozhodnutí a který je z hlediska důvodů takto i koncipován, to znamená, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.

V posuzovaném případě soudy jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. posoudily skutek, který podle jejich zjištění spočíval v tom, že obviněný R. P. dne 12. 8. 2005 kolem 15:25 hodin v P., ul. D., v objektu pobočky K. b. přistoupil k přepážce č. 3, předložil pracovnici přepážky M. D. list papíru s ručně psaným textem, ve kterém požadoval pod pohrůžkou odpálení bomby vydání peněz, současně měl v ruce mobilní telefon a v důsledku této pohrůžky mu pracovnice ze strachu z uskutečnění výbuchu vydala částku 35.390,- Kč, se kterou z pobočky banky odešel.

Obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky v tom, směru, že by uvedený skutkový stav neodpovídal zákonným znakům trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu jen na námitkách, které byly polemikou s tím, jak soudy hodnotily důkazy v otázce jeho totožnosti s osobou pachatele, a s jejich zjištěním, že je pachatelem uvedeného skutku. Z hlediska doslovného znění, obsahu a smyslu uplatněných námitek je zřejmé, že obviněný neakceptuje skutková zjištění soudů a že jeho námitky se týkají skutkového hodnocení věci a nikoli jejího právního posouzení. Ačkoli dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je důvodem hmotně právním, obviněný nenamítal porušení žádného ustanovení h m o t n é h o práva a vytýkal porušení p r o c e s n í c h ustanovení, a to ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů a ustanovení § 215 odst. 2 tr. ř. o součinnosti procesních stran při dokazování. Tím se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují, neodpovídají mu a nejsou pod něj podřaditelné. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. dubna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec